Harry slaví vítězství nad Voldemortem. Opije se tak, že není schopen dojít do své ložnice a zabloudí ke Snapeovi. Ten ho samozřejmě nenechá jen tak odejít. Co všechno odstartuje takový úlet?
Harry s Ginny absolvovali postupně čtyři prohlídky domů. V každém bylo něco co jim bránilo v koupi. V prvním to byli moc hluční sousedé, domek sídlil hned vedle hospody. V druhém by museli udělat kompletní rekonstrukci a možná by se spíš vyplatilo ho úplně zbourat a postavit nový. Ve třetím bylo neuvěřitelné vlhko a kouzla nepomáhala. V tom posledním žilo tolik duchu bývalých majitelů, co se nechtěli hnout, že to bylo k nevydržení. Harry si začínal zoufat, že snad žádný dům nekoupí, když mu jednoho dne napsala ředitelka z realitní kanceláře Kouzelný domov, že našla perfektní dům. Nechtěla mu říct moc podrobností, jen že se má dostavit do kanceláře a že se tam spolu přemístí. Ginny vzal pochopitelně sebou. Přemístili se přímo k domu. Byl to úchvatný venkovský dům. Stěny obrostlé a přilehlá zahrada tak akorát, aby mohli něco pěstovat a zároveň si zde užili odpočinek či hry až budou mít děti.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Harry i Ginny byli unešeni. Nejbližší soused byl až za lesem. Nenašli na domě žádnou závadu ani duchy. Důvod prodeje byl, že majitelka měla domů několik a o tento se již nezvládala starat. Když se dozvěděli, že je dům jen kousek od Prasinek, nemohli tomu uvěřit. Nikdy si ho nevšimli. Kkkkdyž si dům prohlédli uvnitř, byl skálopevně přesvědčený, že jiný dům už nechce vidět. Tento byl perfektní Ještě ten den se domluvili, že se sejdou s majitelkou a podepíšou smlouvu.
***
"Máme dům," vletěla do Doupěte Ginny rozjařeně. " A kde?" zeptali se Molly s Arturem. " Kousek od Prasinek, počkejte až to tam uvidíte, je úplně dokonalý," štěbetala Ginny. Byla k nezastavení a popisovala matce dům do posledního detailu. Harry se šťastně usmál, byl rád, že je Ginny spokojená. I on se pro ten dům úplně nadchnul. Představoval si jak s dětmi hraje na zahradě Famfrpál a Ginny sklízí zeleninu. Bude to dobré. V ten moment upozadil myšlenku, že je to přiliš blízko bradavickeho hradu, kde byl jeden velmi nebezpečný profesor.
***
Harry se do domu stěhoval během následujícího týdne. Nakupoval nábytek jako zběsilý, a aby to tam všechno ladilo Ginny mu pomáhala. Zatím se Harry soustředil jen na toto. Hledat práci se rozhodl až poté. Původní plán jít k bystrozorům se mu nezdál jako nejlepší nápad. Ještě ale netušil, co by chtěl vlastně dělat.
***
"Večer přijdu k tobě a uvaříme si něco dobrého k večeři," řekla Ginny. " Jo proč ne, hrnce potřebujou vyzkoušet," zasmál se Harry. "Přesně," zubila se Ginny. Byla ráda, že souhlasil. Měla totiž plán. I když Harry chtěl čekat do svatby, ona nechtěla. Termín měli naplánovaný za půl roku a to jí přišlo dlouhé.
Oblékla se do šatů, které si koupila speciálně pro dnešní večer. Dávaly vyniknout její štíhlé postavě. Vyčesala si vlasy do drdolu. Připravila košík s ingrediencemi na dnešní večeři. Přihodila ještě víno a do podprsenky si dala malou lahvičku s lektvarem, který den předtím uvařila. To by bylo, aby to nezabralo.
A pak se přemístila k domu. Zaklepala na dveře a Harry jí přišel otevřít. Nebyl moc slavnostně oblečený a když ji uviděl oči se mu rozšířily překvapením. " Páni, sluší ti to," řekla políbil ji. " Díky," usmála se a vešla dovnitř. Košík s jídlem postavila v kuchyni a začala pomalu s přípravou. Harry jí zdatné pomáhal. Byl zvyklý od Dursleyových pracovat v kuchyni. Chvíli trvalo než se v nové kuchyni zorientovali a pak už se jim pracovalo dobře. Jeden krájel, druhý míchal. Doplňovali se. Večer probíhal skvěle. Potom šla Ginny prostřít stůl, to už dělala pomocí kouzel a pak připravila víno které přinesla. A tak, aby ji neviděl, do něj nalila připravený lektvar.
Harry donesl hrnec ve kterém byly šťouchané brambory a přendal je na talíře. Poté Ginny přinesla pečeni, Harry jí nakrájel a naservíroval. Usedli ke stolu blízko sebe. Jedli a přitom upíjeli víno. Bylo jim příjemně. Když dojedli, přesunuli se s vínem ke krbu. Povídali si, drželi se za ruce a líbali. A pak se Ginny rozhodla převzít iniciativu. Posadila se Harrymu rozkročmo na klín a vášnivě ho políbila. Harry jí nezarazil, ale odpovídal. Brzy mu začala rozepínat knoflíčky košile a líbat ho s krk. Tentokrát neměl zábrany. Popadl jí a položil před krb. Byl tu huňatý koberec, takže to nevadilo. Strhával z ní oblečení a líbal každé místečko, které bylo holé. Ginny byla ráda, že to s tím lektvarem vyšlo a Harry odhodil zábrany. Prožila tak své poprvé s vědomím, že nemůže být šťastnější.
Když ale lektvar vyprchal, Harry si uvědomil, co se stalo. " Ginny, neměli jsme to dělat," zašeptal Harry. " Vždyť to bylo krásný," zasnila se. " Chtěl jsem počkat, nechápu že jsem tě nezastavil," řekl. " Kdybych do vína nedala lektvar vášně, tak bys mě zase odmítl," zamračila se. "Cože?" vyhrkl Harry. " Nevěděla jsem, jak jinak to udělat, chtěla jsem aby tenhle večer byl výjimečný," " Nemůžu uvěřit, žes mi to udělala," řekl a přitom ho píhlo ho u srdce, když si vzpomněl, co on před časem udělal jí. " Promiň Harry, když ty jsi tak nerozhodnej," " Už to nedělej a respektuj, že do svatby nic nebude," zamračil se Harry. " Ale no tak!" nafoukla se Ginny. " Nemělas to dělat," mračil se. " Mám odejít?" vzlykla. " Stejně tu nemůžeš spát kvůli vašim," připomněl jí a ona si povzdechla. " Uvidíme se zítra," řekl a podával ji oblečení. Sám se oblékl a vydal do koupelny. Ginny se po něm smutně ohlédla. Pak se kouzlem oblékla a vydala se domů. Sice dostala co chtěla, ale večer se vyvinul úplně jinak, než myslela. Předtím než vešla do Doupěte si utřela uslzené oči. Doma nesměl nikdo nic poznat. Těžko by to vysvětlovala.
***
Uběhlo několik týdnů a Harry pomalu vychladl. Už se tolik nezlobil, zvlášť když uvážil co on udělal za jejími zády. Nicméně k intimnostem se už nevrátili. Dával jí polibky na tváře, drželi se za ruce, ale nic víc. A mezitím plánovali všechno možné na svatbu. Nechavali si šít šaty na zakázku u madam Malkinové, objednali svatební oznámení a podobné starosti. Ginny se do toho tak zabrala, že ji přešlo i naštvání. Vlastně co je na tom, že bude muset vydržet ještě pár měsíců.
***
Ginny seděla na pohovce, právě si vybírala z katalogu svatebních kytic. Molly jí zavolala, aby jí šla pomoct s vařením. Měla nakrájet maso. Když se však Ginny přiblížila ke kuchyni, udělalo se jí nevolno. " Proč to tak smrdí?" nakrčila nos a přikryla si pusu. " O čem to mluvíš, to vepřové je úplně čerstvé," zamračila se Molly. Ginny ovšem v kuchyni nemohla vydržet a zvedal se jí žaludek. Tak tak stihla otevřít dveře, vyběhnout a vyzvracet se na zahradě. Molly jí starostlivě pozorovala. Když její dcera došla zpět. Sáhla jí na čelo. " Jsi v pořádku?" " Jo. Už je mi dobře. Ale to maso krájet fakt nebudu," řekla Ginny s odporem. " Neleze na tebe něco? Jsi poslední dobou pořád unavená a bledá," řekla Molly po chvíli a v hlavě jí hlodal červík pochybností. Samozřejmě si nemohla být jistá, ale stejně. " Možná je toho teď na mě s tou svatbou moc. Ale asi bych si měla dojít k lékouzelníkovi," připustila Ginny. Molly si povzdechla, musela to zjistit. " Drahoušku, nemohlo se takhle náhodou stát, že čekáš miminko?" zeptala se Molly přímo. Vidina toho, že má těhotnou neprovdanou dceru se jí moc nezamlouvala, ale to by se dalo případně vyřešit. Ginny vytřeštila oči, pak zrudla a zadívala se do země. " Aha... No teď nemá cenu ti asi něco vyčítat. Nejdřív tam půjdeme a uvidíme," řekla Molly rozhodně. Nechala přípravu oběda být a šla se převléknout. Potřebovaly to vyřešit hned.
