Noci se Snapem

8.

Harry se přemístil do svého domu. Když se s ním přestal točit svět. Posadil se na pohovku. Celý třásl a dal si hlavu do dlaní. Za dvě hodiny se měl oženit. Jak to teď můžu udělat po takové noci? Tohle si Ginny nezaslouží. A naše dítě bože! Na co jsem myslel? jsem totální idiot. Jenom hajzl může něco takovýho udělat svoji těhotný snoubence. Ale co mám sakra dělat? Sex s NÍM je tak úžasný. Jak tam teď můžu jít a předstírat vůbec něco?

Přivolal si uklidňující lektvar, ale jeden nepomohl. Věděl, že když si vezme dva, bude otupělý. Pořád lepší než kdyby byl emocionální troska. Nejraději by se jím předávkoval a už se nevzbudil.

Snape byl naštvaný, v podstatě mě vyhodil. Ale co řekl... Není to tak že by mě nechtěl, včerejšek to dokazuje, ale řekl, že budu otcem a mám se jít oženit. On mě nechal jít, abych udělal co se sluší. On mě chce. A já jeho. Zatraceně jak z tohodle ven? Ginny si vzít musím, protože čekáme dítě, ale ona nikdy nebude moct splnit po čem opravdu toužím. Co kdybych to Ginny vysvětlil? Že bych ji zajistil i naše dítě, ale že s ní nemůžu být? Zatraceně na to nepřistoupí. Zabije mě jen, když to vyslovím. A mohl bych si udržovat Snapea jak milence? Vykrádat se z domu zatímco by ona spala? Bože jenom si to představím, je mi ze sebe zle, ale je mi zle i z toho, že už se s ním nikdy neuvidím, že se ho nebudu dotýkat a on mě. Můj život je katastrofa, posral jsem to, kolosálně.

Zatímco vedl svůj vnitřní monolog, svlékal se a vešel do sprchy. Tam zjistil, že na sobě má několik kousanců, které mu včera v zápalu vášně uštědřil Snape. Bezhulkovým kouzlem si je odstranil. Druhý lektvar konečně působil. Byl z něj ale úplně mimo. Jakoby necítil vůbec nic.
Oblékl se a zjistil, že mu zbývá ještě hodina a půl. Rozhodl se zkontrolovat Rona a ostatní kamarády. Vzal z laboratoře lektvary na kocovinu a přemístil se do klubu. Podle očekávání na tom byli všichni dost bledě.

" Harry kde jsi byl?" divil se Ron.
" Musel jsem se dát do pořádku. Zmizel jsem hned ráno. Tady si vezmi lektvar, ať je ti líp," řekl rychle Harry a přešel k Nevillovi.
Po chvíli do pokoje vešla elegantní dáma ve středních letech.
" Tak pánové, kdo bude platit včerejší útratu?"
"Já," přihlásil se Harry.
" Počkej to nejde," protestoval Ron.
" Nech to být," zavrtěl Harry hlavou a šel za majitelkou klubu, kde vyřídil vše potřebné. Když s vrátil zpátky, jeho kamarádi už vypadali mnohem líp.
" Měli byste jít domů a připravit se. Já taky půjdu," řekl Harry.
" Jsi v pohodě kámo?" měřil si ho Ron podezřívavě.
" Jo proč?" ošil se Harry.
" Chováš se divně, jako robot," zamračil se.
" Byl jsem nervózní, tak jsem si vzal lektvar na uklidnění," přiznal Harry.
" Jo tak," uchechtl se Ron a společně se přemístili k Harrymu domů. Ron tam měl schovaný oblek.

***

U nevěsty to zatím vypadalo hekticky. Molly probíhala sem a tam, občas podala někomu co kde zapomněl nebo hledal. Zdobila hábity myrtou. Nosila pohoštění.

Jedna čarodějka zatím kouzlem vytvářela na hlavě Ginny složitý účes a přitom jí dodělávala líčení.

Ginnyiny oči zářily štěstím. Dívala se na své svatební šaty a představovala si, jaké to dnes bude. Byla nervózní a žaludek měla jak na vodě. Molly jí donutila sníst alespoň svatební sirupový košíček. Sama byla dost nervní. Samozřejmě, že nejbližší rodině řekli, proč se svatbou tak spěchají, ale zbytek přátel a známých to vědět nepotřeboval. Všem řekli, že to takhle bylo naplánováno už předem. Ale kvůli válce a všemu kolem zapomněli rozeslat pozvánky včas.

Když Molly pomáhala Ginny do svatebních šatů neubránila se ani jedna slzám dojetí. Naštěstí měla Ginny líčení, které odolalo vlhku.

***

Harry se prohlížel v zrcadle. Jeho nový smoking mu seděl perfektně. Vypadal dobře jen výraz měl otupělý a trochu smutné oči. Právě si připevňoval do klopy květinu, která pasovala ke Ginnyině svatební kytici. K zrcadlu přistoupil jeho nejlepší přítel. Také jemu to ve společenských šatech velmi slušelo.
" A příště to bude obráceně kámo,. T budeš svědčit mně," poplácal ho po rameni Ron. Harry přikývl a pokusil se usmát.
" Měl by ses něčeho napít vypadáš, že to potřebuješ," zamračil se Ron.
" Nemůžu, mám v sobě ten lektvar," zavrtěl Harry hlavou.
" No to je fakt, ještě bys tam pak usnul," zachechtal se Ron a táhl Harryho k hlavním dveřím, aby si vzali boty. Byl akorát tak čas se přemístit do Bradavic.

***

Chodil po svých komnatách sem a tam. Nemohl uvěřit tomu, že se tak snadno vzdal.

Vždyť ho chci. Proč jsem ho poslal pryč. Jistě to dítě. Potřebuje oba rodiče... Proč si pro sebe jednou nemůžu něco urvat. Velmi šlechetné Severusi, kdo by to do tebe řekl? Jedině Brumbál věděl, čeho všeho jsem schopen... Ne neměl jsem ho nechat jít. Šlo by to přeci zařídit. Takový lektvar dokáže mnoho věcí...

Pomyslel si Severus temně. V ten moment mu v mysli zjevila Lily. Co by asi řekla tomu kdyby věděla co jsem dělal s jejím synem a přemýšlím, co udělát jejímu vnoučeti. U Salazara! Lily ty jsi mé svědomí.... kvůli tobě jsem tvého syna chránil. Věčně mu  zachraňoval jeho krk z každého průšvihu, do kterého se dostal. A během toho jsem k tomu klukovi začal cosi pociťovat... A tu noc, kdy se ke mě opilecky vpotácel... Byl můj osud zpečetěn. Merline, vždyť já nechci, aby byl s ní. Chci pro sebe. Ale copak to jde? Co to zatracený dítě?

Rozhodl se. Bude o něj bojovat. To že se ožení přeci neznamená nic, je to jen cár papíru! Zajistí jí tím a jeho dítě také. Budou v bezpečí, ale mohl by po Potterovi chtít, aby chodil za ním? Snad by to šlo. Mohli by jí říct pravdu... I když v jejím stavu... Ne lepší bude tajný poměr. Ano šlo by to zvládnout, pokud si na něj ona nebude dělat nároky. S přesvědčením, že se rozhodl správně se vydal ze sklepení. Potřeboval ho vidět.

***

Svatební hosté již byli na místě. Řada židlí vyrovnaná, aby svíraly uličku, kudy měli přijít ženich a nevěsta. Harry tu ještě nebyl. Stál opodál u stromu a nervózně přešlapoval má místě. Ron pobíhal kolem své rodiny.

Snape na sebe použil zastírací kouzlo, aby se tam nepozorovaně vkradl. Stoupl si k Potterovi a zašeptal mu do ucha.
" Chci s tebou mluvit,"
Harry vytřeštil oči. Cítil vedle sebe někoho a ten hlas mu jasně napověděl, kdo to je.
" Ehm co tu děláš?" zašeptal Harry.
" Projdeme se kousek," řekl Severus a chytil Harryho za předloktí. Mladík ztuhl.
" Nevim, jestli to je dobrej nápad," zašeptal.
" Jen chvíli," pohladil mu Severus hřbet ruky. Harry přivřel oči a přikývl. Popošli kousek dál a Severus musel uklidnit své nitro. Být mu tak blízko a zároveň daleko bylo hrozné.
"Co potřebuješ?" dostal ze sebe Harry.
" Pořád tě chci,"  zašeptal Severus.
" Dáváš to dost divně najevo, chtěl jsem to kvůli tobě celý zrušit," zamračil se Harry.
" Musíš si ji vzít. Nechci abys mi pak vyčítal, že nejsi se svým dítětem," řekl Severus.
" Asi ti nerozumím. Co teda po mě chceš?" nechápal Harry.
"Budeme se scházet nadále," políbil ho na tvář. Harry zkameněl.
" Ty chceš abych ji podváděl?" vyhrkl Harry.
" To už jsi udělal, o co jiné to bude po svatbě?" podotkl Severus.
" Ale to nejde... To....," zrudl Harry rozčilením a kupodivu i vzrušením. Co to se mnou dělá?
" Neříkej, že tě to neláká. Vidím, jak na tebe působím," zašeptal mu Severus do ucha a mladík celý rozechvělý kousl do rtu a Severus neodolal a políbil ho.
"Já nevím, neumím lhát," zašeptal po chvíli Harry.
"Dokázal jsi jí to doteď neříct," připomněl mu Severus.
" Já vím, ale taky mám obrovské výčitky," zašeptal Harry.
" S tím se dá pracovat. Jsme přeci kouzelníci. Jen chci vědět, jestli do toho půjdeš," laskal ho Severus na krku.
"Já.. nevím," hlesl Harry.
" Nebudu se ptát už znovu," řekl Severus pevně. Harry vytřeštil oči.
Už bych ho nikdy neviděl? Ne to ne. Chci ho sakra!

" Dobře," řekl Harry potichu a poté ho Severus znovu políbil.
" Přijď večer, až usne," zašeptal mu do ucha a s úsměvem odešel.