Mé druhé já

Kapitola 16

Datum: neznámý Čas: 23:35 Místo: Chicago – Klub Fire

Cvakl zapalovačem před cigaretou, silně potáhl a vypustil ze svých úst dým kouře. Jeho oči líně bloudily po mém těle. Za sebou jsem slyšel protesty lidí stojících ve frontě. Asi tady čekali dlouho.

„Pojď za mnou.“ Přikázal mi, pak se otočil a mířil ke vchodu do klubu. Nad ním byla velká cedule s rudě zářícím nápisem FIRE. Něco mi říkalo, že tohle nebude jen tak obyčejný klub. „Tak jdeš modroočko?“  Držel otevřené dveře a čekal, až projdu. S úsměvem na tváři jsem se vešla do klubu.

Vše se ponořilo do tmy, když Chris za sebou zavřel dveře. Nic jsem neviděla, jen jsem v dáli kolem sebe slyšela dunící muziku. Něčí ruce se chytly mých boků, leknutím jsem nadskočila. „To jsem jen já.“ Zašeptal Chris u mého ucha. Jeho ruce klouzaly po mých bocích nahoru až pod má prsa a zase zpátky. Zhluboka se nadechl a trochu mě popostrčil dopředu. „Jen jdi, budu tě vést.“ Hlas měl hluboký a tajemný.

Udělala jsem první krok a pak zase další. Byla jsem nejistá. Co jsem tady vůbec dělala? Co to sakra vůbec dělám? A pak mě to napadlo. Tady jsem nebyla Holly. Nikdo nevěděl, kdo jsem, co jsem, kým jsem. Byla jsem Hana, obyčejná holka co si chce jen užívat.

V dáli jsem slyšela silně dunící hudbu. Byli jsme blízko. Cítila jsem, jak všechen strach, nervozita vyprchávají. Chtěla jsem udělat ještě krok, ale Chrisovy ruce mě prudce přitáhly k jeho hrudi a zastavil mě. Pak jsem ucítila, jak mi prstem přendal všechny vlasy na pravou stranu. Jeho horký dech se vsákl do mé pokožky na krku a potom jsem cítila jen vlhký jazyk, oblizující mě od ucha po rameno. Nevím, kam se poděla moje bunda, ale bylo mi to jedno.

„Voníš, tak sladce.“ zavrčel do mé pokožky. Všude byla tma. Doslova tma. Nechápu, jak mě mohl vidět, kde jsme vlastně byli, ale bylo to tak intenzivní, tak příjemné. Líbal sladce můj krk, mazlil se s ním, ochutnával ho.

Pak přestal. Najednou jsem necítila jeho pevnou hruď za sebou, jeho ruce na mých bocích, jako by…zmizel. Byl to jen sen? Chtěla jsem se otočit, ale někdo mě vzal za ruku a táhl směrem dopředu. Po pár sekundách se otevřely dveře a já měla před sebou chodbu vedoucí do Chicagského podsvětí.

Chris se na mě ze široka usmíval. „Není to krása?“ ptal se mě, zatím co mě vedl širokou chodbou dál. Podlaha i stěny byly černé jako noc. Celé to bylo osvětleno červeným světlem. Na obou stěnách byly vždycky po metru obdélníkové skleněné tabule. Za ním tančila pokaždé jiná žena, jiné vlasy, jiný styl svádění, ale jedno měly společné. Všechny totiž byly nahé a ukazovaly svoji krásu. Byla to skutečně…krása. Nevím, proč, ale představovala jsem si, jak jsem tam já. Byla bych tak mocná, silná a krásná jako ony?

Nejspíš jsem nebyla jediná, kdo si to myslel. Míjeli jsme muže i ženy sledující tanec žen za sklem, líbající se páry a jiný…no… ti se jen nelíbali. Bože oni to tam přímo dělali, před mýma očima.

„Líbí se ti to?“ šeptl Chrisův hlas. Nevím, co to do mě vjelo, ale otočila jsem se čelem k němu. Popadla jsem ho za košili a prudce přisála své rty k němu. Nebránil se. Víc si mě k sobě přitáhl. Otevřela jsem ústa a jazykem vnikla do jeho pusy. Bylo to tak krásné mít kontrolu, nadvládu.

Lapali jsme po dechu, kousali se do spodního rtu, líbali se uprostřed chodby na veřejnosti. Naše ruce klouzaly po našich bocích. Toho chlapa jsem znala sotva pár minut a už jsem na něho hned vlítla…a byl to sakra kurevsky nádherný pocit.

Odtrhla jsem se. „To si piš, že se mi to líbí.“ Odpověděla jsem mu potichu do ouška. Všimla jsem si, že drží v levé ruce moji bundu. Vzala jsem si ji od něj, přehodila přes rameno a sladce se na něho ušklíbla. „Půjdeme se bavit ne?“

V odpověď mě Chris popadl za ruku a dál mě táhl chodbou pekla, teda jak jsem to pojmenovala. Otevřel další dveře.

První co mě udeřilo, byla hlasitá dunící hudba a polonahá těla tisknoucí se k sobě. Nic takového jsem v životě neviděla. Tu radost, touhu v jejich tvářích. Pot stékající po jejich tělech. Vůně alkoholu ve vzduchu.

Líbilo se mi to. Haně se to líbilo. Holly by strachem utekla, ale Hana ne.

Chris mě za sebou táhl dál a já si mohla všimnout, jak se těch několik tisíc tváří dívá na mě. Někteří v šoku, jiní ve vzteku, hlavně ženy. Hudba nepřestala hrát, a když jsme prošli kolem lidí, přestali mě pozorovat. Došli jsme k baru a Chris, řekl nějakému chlapovi pár slov. Ten okamžitě se strachem v očích utekl někam pryč. Posadila jsem se na volnou barovou stoličku a Chris se postavil za mě s jeho rukou kolem mého pasu.

„Tu bundu si můžeš nechat tady u Ashera.“ A hlavou pokynul k mé bundě. Rychle jsem si z kapsy vytáhla klíče od auta a dala si je do své zadní kapsy. Peníze jsem tam nechala. Podala jsem mu ji a on houkl na barmana. „Co si dáš, modroočko?“ zeptal se mě a já náhle nevěděla co říct. Alkohol jsem vlastně kromě vína na večeřích nepila.

„Dám si pivo.“ Říkám mu, zatím co podává moji bundu barmanovi a objednává pití. Když nám po chvilce dorazí drinky, začíná se mě Chris vyptávat.

„Tak mi pověz, co tady dělá taková holka, jako jsi ty?“

„Přijela jsem z daleka, chtěla jsem se bavit, užívat si, dokud se nevrátím zpátky domů.“ Jak vtipné že už považuju Charlieho byt za domov? Když si představím, co všechno budu muset prožít, abych přežila v tom bytě. Zavřená a uvězněná s netvorem. Plně v jeho moci.

„Takový lidi většinou jezdí do Las Vegas, Hollywoodu, LA, NY….ne do Chicaga.“  Napil se ze své sklenky a vůbec ze mě ani na minutu nespustil oči.

„A co teda ty tady děláš?“ přitiskla jsem si hrdlo od flašky piva ke rtům a hluboce se napila. Hořká tekutina mi protékala krkem, nebylo to zas až tak hrozné.

Chrisův koutek rtů se zvedl v polovičním úsměvu. „Jsem tu obchodně.“

„A o jaký obchod se jedná?“ trochu se ke mně naklonil, naše rty byly jen pár centimetrů od sebe a potichu povídal.

„To nechtěj vědět. Kdybych ti to řekl, musel bych tě zabít. A to po mě nechtěj. Ne, když jsi tak nádherná a líbáš jako bohyně.“  Natáhl se a zase mě políbil. Jen lehounce, něžně sladce.

Potom jsem vyslovila slova, která jsem si nemyslela, že vyslovím. „Co kdybychom šli k tobě domů.“

***

 „To nemyslíš vážně?!“ vykřikl Nick. „Proč je tady Newyorkská mafie?“

„To nevím.“ Rychle jsme si zase všechno oblékli a sbalili. „Musíme za Seanem.“

„Kdo je Sean?“ ptal se Nick.

„Můj bratr.“

Další část ;) Chtěla bych strašně moc poděkovat lidem, co podporují a čtou můj příběh. ;) Bez vás bych nebyla tam kde jsem dnes. ;) Vůbec jsem ani nečekala, když jsem psala příběh, že se to vůbec někomu bude líbit, natož že to bude někdo pravidelně číst ;)

Snad se vám část bude líbit ;) Reads, votes a komet + kritika potěší ;)

Na obrázku je Chris :) Teda, tak já si ho představuju ;)