Mé druhé já

Kapitola 23

Datum: 1. prosince Čas: 13:45 Místo: Brazilie - Rio de Janeiro

Pronajatým autem jsme mířili do našeho hotelu Belmond Copacabana Palace, který je asi několik metrů od nejznámější pláže v Riu Copacabana. Už jsem se nemohla dočkat, až celé toto město prozkoumám. Zajdu si na pláž a ponořím se do slané mořské vody.

Navíc celou dobu, co jsem vystoupila z letadla, Sean nepustil moji ruku. Bylo to kouzelný a líbilo se mi to. Jenomže teď jsem dostala strach. Blížili jsme se k hotelu a já přemýšlela nad našimi pokoji. Budeme spát odděleně? Nebo v jednom pokoji? A ta nejhlavnější část. Vyspím se s ním?

Ať už to dopadne jakkoliv, věřila jsem Seanovi. Nikdy by mi neublížil, ale můžu to opravdu udělat? A s ním?

„Děje se něco?" zeptal se mě náhle. Musel nějak poznat, že jsem nervózní.

„Ale nic." Zalhala jsem. Doufala jsem, že na to skočil, ale to by nebyl nejlepší zabiják a stopař vůbec. „Bojíš se, až přijedeme do hotelu?"

Přikývla jsem hlavou na souhlas. „Holly, nikdy bych ti neublížil a já...počkám, až budeš připravená. I když to pro mě jako muže bude těžké, ale počkám."

„Bude to bolet? Ty víš přeci...tamto?"

„Ano bude. A chci, abys věděla, že až na to přijde, budu něžný."

„Toho se nebojím Seane. Věřím ti. Vlastně jsi jediný komu opravdu, ale opravdu věřím. Jenomže...

„Máš pořád pochyby." Dokončil za mě.

„Ano." Špitla jsem. I když měl sluneční brýle, mohla jsem vědět, že jeho oči pláli hněvem. Rukama silně svíral volant auta, až jsem se bála, že ho utrhne. Jeho svaly na rukou byli napnuté a já se jich chtěla dotknout. A taky jsem to udělala.

Dotkala jsem se jeho bicepsu a pomalu ho hladila. Chtěla jsem ho uklidnit a přesvědčit, že to není jeho chyba, ale moje. Pustil moji ruku, kterou pořád držel. Bála jsem se, že jsem to zkazila. Ale uklidnila jsem se, když ji položil na moji, co hladila jeho biceps.

„Jestli chceš, tak můžeme mít oddělený pokoje." Řekl a já poznala v jeho hlase, že tohle bylo pro něho opravdu těžké.

„Ne." Když jsem to dořekla, zmateně se na mě podíval, ale trvalo to jen pár sekund, protože jsme už byli na místě.

Zaparkoval před dveřmi hotelu, který vypadal jako skutečný palác. Byla to obří, několik metrů vysoká budovala. Sean vystoupil, obešel auto a otevřel moje dveře. Moji kůži hned obalilo místní sluneční horko. Měla jsem štěstí, že jsem si vzala šortky a modré tílko, jinak bych to tady asi v riflích nevydržela.

Okamžitě k nám doběhl poslíček v bílé uniformě. Sean na něho promluvil místní portugalštinou a já mohla jenom vykulit oči. Netušila jsem, že mluví více jazyky. 

Poslíček, vydal z kufru naše zavazadla a táhl je dovnitř. Přešla jsem k Seanovi. „Jsme spolu Seane. Tak budeme spolu. Jenom tě žádám, abys jsi mi dal jen trochu víc času. Něco k tobě cítím a je to víc než přitažlivost. Nechci, aby to skončilo hned po tom, co se spolu vyspíme."

Bála jsem se, že jsem o sobě prozradila mnohem víc, než jsem měla. Ale Sean to musel vědět a já taky. Musíme zjistit, na čem jsme. Musíme zjistit, jestli nám to bude vůbec klapat.

Sean si mě k sobě přitáhl a opřel si svoje čelo o moje. „Holly nechci nikam spěchat. Nebudu lhát, chci jít do toho pokoje a vyšukat z tebe duši, označit si tě a zkoumat každý kousek tvého těla. Ale pokud chceš čas, tak ho budeš mít. Cítím to totiž stejně. Chci tohle." Prstem přejel mezi námi. „Jenom chci, abys věděla ještě jedno. Až do tebe proniknu, budeš jenom moje. Jsem monogamní a majetnický muž Holly. I když to nejde vidět, chráním si to co je moje."