Mé druhé já

Kapitola 24

Datum: 1. října Čas: 12:05 Místo: Brazílie – Rio de Janeiro

Sean

„Cože?!" zakřičel jsem.

„Jo. Charlie je mrtev. Celá budova vybouchla do povětří, než jsme se tam všichni dostali." Řekl mi ještě jednou Chris.

„Tak to je dobře ne? Teď je to všechno v pořádku a můžeme se vrátit." Měl jsem hroznou radost ohledně té zprávy. Něco takového jsem vůbec nečekal a ani na tenhle scénář nepomyslel. Je mrtvý. Ten sráč je mrtvý. Tak proč mám pocit, že to neskončilo?

„Ještě se nevracejte. Nikdo neví, kdo výbuch způsobil. Všichni jsou teď ještě víc znepokojení a opatrní, než když byl Charlie na živu. Obávám se, že ještě není konec, ale pro teď je zatím klid."

„Chápu to. Taky mi to přišlo divný. Našlo se jeho tělo?" zeptal jsem se.

„Jo. Testy DNA prokázaly, že to je on. To byla hned první věc, kterou jsme udělali. Všichni si chtěli být na sto procent jistí." Mohl jsem slyšet v Chrisově hlase úlevu. Ani se mu nedivím.

Holly

Už asi hodinu jsem seděla na záchodě a dívala se na bílou stěnu na zdi. Blížil se večer a já měla v plánu projít se kolem pláže, ale na nic jsem teď neměla chuť. Celé tělo mě pobolívalo a hlavně to místečko mezi nohama. Byla to příjemná bolest a rozhodně ten čas bych za nic nevyměnila, ale teď jsem měla jiný starosti.

Ochranu. Jak jsem do prdele mohla zapomenout na ochranu. Jakmile to Sean řekl, rychle jsem utekla do koupelny a zamkla. Sean mě uklidňoval konejšivými slovíčky na druhé straně dveří, ale já ho neposlouchala, po půlhodině mu zazvonil telefon a já byla ráda za trochu samoty.

Teď jenom musím počkat, jestli budu mít měsíčky a udělat si těhotenský test. A pak...jestli to bude pozitvní...bože nevím, co budu dělat.

Sean

Rozloučil jsem se s Chrisem a přesunul se ke dveřím do koupelny. Mohl jsem slyšet její vzlykáni. Její ostré nádechy a výdechy. Její kroky, jak chodí po koupelně a přemýšlí. Byla to moje chyba, že jsem nemyslel na základní věc jako ochrana, ale s ní jsem byl prostě ztracený. Chtěl jsem ji jenom cítit. Chtěl jsem ji objímat a líbat, uklidňovat a další věci. Jenom aby byla se mnou.

Dítě. Ježíši jestli bude těhotná, tak v tomhle světě nepřežije. Díky bohu za to, že je Charlie mrtvý. Kdyby to ten bastard zjistil, tak je Holly v obrovským nebezpečí. A to nemůžu dopustit.

„Holly, zlato, prosím otevři ty dveře. Vím, jak ti je, ale vyřešíme to, jo. Před chvíli jsem mluvil s Chrisem. Řekl mi, že pár minut před schůzí budova letěla do vzduchu a Charlie tam byl. Je mrtvý Holly. Někdo to něho narafičil, ale je po všem. Prosím kotě, otevři ty dveře."

Dveře se pomalu otevřely. Mohl jsem vidět Holliin zarudlý nosík a podkrvené oči od pláče a přesto se usmívala. „Myslíš to vážně?"

„Testy DNA to prokázaly." Radostí na mě skočila a omotala nohy kolem mého pasu. Vnořil jsem hlavu do ohbí jejího krku a vdechoval její čistou vůni. Hladil ji po zádech a ujišťoval ji, že jsem tady. Že je konec.

Trochu se odtáhla, aby se mi mohla podívat do očí, než promluvila. „A ví se, kdo to byl?"

„Ne neví. Na to chce Chris přijít. Nařídil nám, že se ještě pro jistotu nemáme vracet. Chce totiž udělat férový obchod s jeho otcem, než převezme Charlieho post. A když to nevyjde...no tak bude válka."

Mírně přikývla a řekla. „Dobře. Rozumím."

Trochu jsem se odtáhl a chtěl se podívat do jejích očí, ale vyhýbala se pohledem na mě a soustředila na vše možné jenom ne na mě. „Zvládneme to. Ano?"

„Já nevím Seane. Nevím. Bojím se."

„Já taky."

***

O měsíc později

Holly

„Podívej se ty. Já nemůžu." Podávala jsem mu těhotenský test a odvracela od něj pohled. Neochotně si ho ode mě vzal a já šílená strachem a nervozitou pochodovala po pokoji.

Už tak toho na mě bylo moc. Když jsem se dozvěděla, že je Charlie mrtvý, úlevou mi spadl kámen ze srdce, ale to nebylo všechno. Chris sice udělal s Charlieho otcem férový obchod, ale o Chicago se nedohodli. Rozdělili si ho na dvě části a ještě teď stále soupeří o polovinu toho druhého.

Sean se potřeboval vrátit zpátky a pomoct Chrisovi. Proto jsme se po dvou týdnech nádherné dovolené a plné sexu vrátili ne do Chicaga, ale do New Yorku. Zatímco Chris válčil o Chicago, Sean dával pozor na New York.

Už to jsou dva týdny, co jsem v tomhle městě, v Seanově bytě, v jeho posteli a v jeho životě. Celé ty čtyři týdny jsme o možném těhotenství nemluvili, ale všimla jsem si, že se o to docela Sean stará. Pořád na mě dohlížel a nikoho ke mně nepustil. Pořád jsem musela být v jeho dohledu, a pokud jsem někam chtěla, musel jet se mnou. Bylo to docela roztomilé. A nestěžovala jsem si.K ničemu mě nenutil a měla jsem kompletní svobodu.

Teď jsme seděli v našem bytě a čekali na výsledky. Sean mi musel pořád říkat, že je to naše, protože co je jeho je i moje. Ze začátku jsem byla docela nervózní, ale klapalo nám to. Náš byt se nacházel kousek od Times Squer v obřím mrakodrapu. Bylo to něco jako bytový komplex, ale podle hierarchie mafie. Střešní apartmá má Chris, o podlaží dolů má Sean a zbytek patří vojákům, rádcům atd. Nevěřím, že se to někdy naučím.

„Tak co?" zeptala jsem se a myslela si, jak bude můj hlas beze strachu, ale mýlila jsem se.

Sean s testem ke mně přistoupil a obalil kolem mých ramen ruku. Políbil mě na spánek a já věděla okamžitě odpověď.

Bože.

***

Jack

„Nic jiného jsem čekat nemohl. Ten plán byl geniální pane Weste."

Zahleděl jsem se do okna a sledoval pod sebou pohyb lidí a aut. Vypadali jako mravenci, stačilo jen na ně šlápnout a bylo by po nich. Jenomže my nežijeme v pohádkách. „Jsem moc rád, že se vám líbil. Teď konečně můžete udeřit a věřte, nebudou to vůbec čekat."

„Tím jsem si naprosto jistý."

Otočil jsem se a podíval se na Charlie Simona. „Teď dořešíme podmínky, na kterých jsme se dohodli."

Lidi je mi líto, že jsem tady dlouho nebyla, ale tenhle měsíc byl prostě pro mě hodně hektický. Škola, známky, rodina...bylo toho moc. Doufám, že to chápete. Snad se vám část zalíbí :)

Za každý reads, votes a koment budu moc ráda :)