Zajatci lži

Kapitola CXXIII

Tak to se nemusíš bát, že by tě král o něco ochudil. Zanedlouho se všechno potřebné dozvíš," zazubila se Ei a společně vešli do královy zasedací místnosti, kde se ona slavná porada konala.

Dlouhému sálu, který se před trojicí objevil, dominoval dlouhý stůl. Ray odhadovala, že by se k němu mohlo vejít zhruba šedesát osob, ale nebyla si tím jistá. O to větší překvapení bylo, když se kovový kus nábytku přímo před jejima očima najednou vypařil a sebou podlahu místnosti pokrylo značné množství pestrobarevných polštářků.

Dívka už otvírala pusu, že se svého bratra zeptá co to má znamenat, ale And'reth ji předběhl. „Skvěle, tak tu nejsme pozdě. Vzhledem k tomu, že táta teprve nastavuje parametry zasedačky, tak můžeme být v klidu. Vlastně bychom ho mohli dojít pozdravit dřív, než zase začne zběsile poletovat po lodi a shánět veškeré doposud chybějící podklady," uchechtl se elf.

„Hele, nebuď k vašemu otci neuctivý. Je sice pravda, že čas od času něco zapomene ve své pracovně, ale při množství práce, kterou zastáva je to zcela pochopitelné a vůbec! Jeho ladný a svižný krok bych dozajista nenazvala poletováním," pronesla Ei naoko vážně. Vydrželo jí to sice jen několik vteřin, ale ani po tomto prohlášení se nikdo z nich nezačal z plna hrdla smát. Sice by to bylo na místě, ale všichni si byli vědomi toho, že se král může každou chvíli vynořit. Širokému úsměvu však ani jeden z nich zabránit nedokázal.

„S vámi se tedy jeden vážně nenudí," zakroutila hlavou bělovlasá Návi.

„To si piš, že ne. Jsme zábavní, úžasní a ještě ke všemu nás už jednou oficiálně vyhlásili za nejroztomilejší pár plesu," prohlásil hrdě Andy.

„Zapomněl jsi však zmínit, že tehdy každému z vás byly sotva čtyři oběhy a sahali jste dospělému Zentijovi někam po pás. To v kombinaci s formálním oblečením, do něhož jsme vás dostávali skoro násilím, vytvořilo neuvěřitelně roztomilé elfíky," ozvalo se z druhé strany místnosti.

Ray'lith se rozesmála tak, že se za břicho popadala a dokonce si musela stírat slzy. Nakonec se stejně jako její poněkud zahanbení společníci, otočila směrem k nově příchozí čtveřici. Rai'lior a Ame'lith se oba dva uličnicky smáli a až zpětně dívka odhalila, že to byla právě její matka, která si neodpustila kratičkou vsuvku do jejich debaty.

„Mami," zakňoural nespokojeně And'reth. „Jak je možné, že vždycky, když někomu vyprávíme o našem skvělém úspěchu, tak jsi v doslechu," postěžoval si nešťastně.

„Andy, Andy," uchechtl se pro změnu Rai'lior. „Stále ještě jsi nepochopil, že není za co se stydět?" zeptal se král rétoricky a druhá dvojice dospělých Zentijů se taktéž zachichotala.

„Můj pane, má paní." uklonila se Ei'rien dvěma vládnoucímu páru.

"Ei, známe tě od té doby, co jsi byla malý špunt. Tykala jsi nám už jako dítě a pobíhala jsi po trůním sále společně s naším synem uprostřed jakéhokoli jednání. Myslím si, že tyhle formality skutečně nejsou nutné," zasmál se král a dvojice opět lehce zmodrala. Ani jednomu se nezamlouvalo, že Falquai s Ray byli svědky toho, jak si je král s kralovnou dobírají.

„Ahoj," usmála se Ray na své rodiče a kývla jim na pozdrav.

„Ray, konečně zpět nohama na Zemi, jak vidím. Dovol mi prosím, abych ti představil Rádce Val'rena Drakfura a jeho ženu Si'lil Drakfur. Sice jste se již viděli, ale nikdy jste si nebyli oficiálně představeni," pronesl Rai a propletl si prsty se svou ženou. „Val'rene, Si'lil, toto je má druhorozená dcera Ray'lith Draksior, Paní Drápu a spřízněná duše generála L'argase Wairsiora. Po jejím boku můžeš spatřit Prvního draka, pána nad všemi draky a Svatého ochránce našeho národa," zakončil král svou řeč.