Zajatci lži

Kapitola CII

Tak a jde se na to, pomyslel si L'argas a usedl naproti němu.

„Ještě než začneme bratře, mám na tebe jednu otázku. Nejsem si totiž jist, zda jsi o tom již přemýšlel nebo ne. Myslíš si, že by bylo moudré prozradit Zentijům to, jak probíhala naše cesta Odnikud? Vím o tom, co se rozhodlo před čtyřiceti lety. Všechno by mělo zůstat utajeno před mladou generací. Až najdeme stabilní zázemí, teprve pak budeme situaci operativně řešit. Do té doby musíme hlavně monitorovat situaci a kontrolovat proudy Sia. Nejsem si však jist, zda je dobré tajit to před celým zentijským národem. Co kdyby se situace vyhrotila a oni by na to nebyli připraveni. V případě nouze bychom je chránili, to je pravda, ale nebylo by výhodnější seznámit se situací alespoň některé vybrané jedince? Pokud by totiž došlo na nejhorší, snáze uvěří svým vůdcům nežli nám," nadnesl mladší z bratrů a nejistě se na panovníka zahleděl.

„Pamatuješ si doufám, jak jsme se shodli, že toto téma je prozatím uzavřené, že?" podotkl Ge'els nevraživě.

„Ale situace se od té doby hodně změnila. Pokud máme být spojenci, nemůžeme před nimi tajit něco tak důležitého. Minimálně základní informace by měli znát. Musí být připraveni na to, co jim může hrozit. Nedotykatelní jsou společným nebezpečím pro nás všechny. Zentijů je sto tisíc, mají jiné metody boje a jejich technologie funguje jinak než naše. Je možné, že právě jejich vědci by mohli naším s problémem pomoci. Mohli by znát nějakou zbraň, zařízení, cokoli...." zamával rukama Lase a věnoval svému vládci pobouřený pohled.

„Fajn, fajn. Nečerti se hned," mírnil jeho temperament plavovlasý elf a přemýšlivě se podepřel bradu dlaní. „Moc dobře víš, že to není tak jednoduché. Všechno má svá pravidla. Jsem si jist, že jim jednoho dne všechno řekneme a vysvětlíme, ale bude to možné jediněv tom případě, pokud si budeme jisti tím, že mezi námi zvládne trvalé příměří nebo pokud si je podrobíme silou. Kdybychom zvolili špatnou chvíli, mohlo by je to vyděsit, přestali by nám důvěřovat a vše by se tím jen protáhlo," namítl Gee a trochu nakrčil čelo.

„A já si myslím, že v tomhle se právě mýlíš. Kdybychom je upozornili na nebezpečí, které nám objektivně hrozí, mohlo by nás to jedině spojit. A ještě by to prohloubilo naši vzájemnou důvěru," trval na svém Lasee.

„To je pravda, ale pokud bychom připustili, že se nám situaci s Nedotykatelnými podaří vyřešit, potom by už další spojenectví nemuselo být tak výhodné. Vzájemný vztah, přátelství či spojenectví musí být postaveno na pevném základu. Ne na paktu proti nepříteli, který jednoho dne zmizí. Takové spojení se může velmi snadno rozpadnout. Pokud mluvím jen za sebe, bylo by lepší se se Zentiji spojit natrvalo a kvůli něčemu, co nelze jen tak lehce přetrhnout. Uzavřít smlouvu, která nás bude spojovat a ukáže naše společné vlastnosti i cíle. A pokud by to nevyšlo, raději zvolím jeden přímý útok, prostřednictvím kterého bychom si je podmanili jednou pro vždy. Obojí je lepší než polovičatá tolerance či neochotné spojenectví.

„Ne, fajn nechám to na tobě. Svůj názor jsem ti řekl a doufám, že k němu alespoň přihlédnš. Dobře vím, že snažit se ti něco vnutit je zhruba stejně účinné, jako tlouct hlavou o zeď," ušklíbl se Lasee a pohodlně se v křesle rozvalil. „Sakra brácha, proč máš tak pohodlnej nábytek jenom ty. Asi si nechám taky něco podobnýho udělat," ušklíbl se elf a snažil se ignorovat Ge'elsův zpytavý pohled.

„Vzdávám se, tak o čem přesně jsi chtěl mluvit?" povzdechl si černovlasý. Jeho modré oči zazářily a Ge'els se jen v duchu pousmál. Lasee znal myšlenkové pochody svého  bratra moc dobře. Vždycky měl rád, když byly jeho tahy nečekané.

„Kdo?" zeptal se vládce prostě a čekal, co mladší z dvojice odpoví.

„Snad si nemyslíš, že ti toho nebožáka prásknu. Ne ne, bráško, tvému hněvu je lepší se vyhnout a já nejsem tak necitelný, abych některou z našich oveček poslal do spárů vlka. A to, že si náš národ libuje v drbech je všeobecně známá věc, " zasmál se generál.