Zajatci lži

Kapitola XXIII

To mu ale nijak nepomohlo, jelikož v ten moment se přemístila.

Ray se zmocnil takový zvláštní pocit. Nebylo to tak náhlé ani tolik nepříjemné, jako když je přemisťovaly xavijské přistroje. Tohle bylo velmi pozvolné a nenásilné. Zdálo se jí, že svět pomalu proplouvá kolem ní a ne naopak, jak tomu bývalo doposud. Nicota která se kolem ní rozprostřela byla takřka hmatatelná. Jeden měl málem pocit, že když zvedne ruku, nahmatá okolní tmu. Ale když se o to pokusila, nic se nestalo.

Je to dlouhá cesta, mladá vládkyně. Chvíli to ještě potrvá, ale čím častěji budeš své schopnosti využívat, tím rychlejší a dokonalejší budou, vysvětlil jí hlas prvního draka, který se rozezněl v její hlavě. Byl to tak intenzivní vjem, jako by jí jeho majitel šeptal přímo do ucha.
A jsi si jistý, že se nic nepokazilo? strachovala se Ray.
Neboj se, všechno je v pořádku. To bychom tady spolu nevedli tento rozhovor, dráče, zasmál se prastarý tvor.
Tak to jsem ráda, oddechla si Zentii a na tváři se jí objevil šťastný úsměv.

Ještě nemáme vyhráno. Tvé schopnosti jsou sice úchvatné, ale bohužel fungují i na veškeré živé tvory, kteří se tě dotýkají a na všechny neživé struktury, které držíš, nebo je máš na sobě, broukl drak a v jeho hlase byl znatelný stín pochybností.
To tedy znamená, že se Ge'els přemístil s námi? zalekla se elfka a kdyby mohla, otřásla by se. Jenže v tomto podivném místě hmota neexistovala.

Bohužel ano. Nešlo s tím nic udělat. Mohl jsem sice vyslat energii a ta by ho okamžitě zabila, ale viděl jsem ve tvé hlavě, že tohle si nepřeješ. Ještě nám trocha síly zbyla. Můžeme se pokusit s ním bojovat nebo utéct, zkonstatoval, ale ihned pokračoval:
Jeden nápad bych možná měl, ale nevím, jestli to zvládneš. Slyšela jsi někdy o umění iluze? nadhodil drak.
Ano. Jistě, že slyšela, ale je to prý hodně těžké a ke všemu jsem to nikdy nezkoušela, povzdechla si Ray'lith zklamaně.

Neboj se, já to umím. Vložím ti do mysli přesný postup a potom to už půjde samo, snažil se jí drak alespoň trochu uklidnit.
Fajn, co mám tedy dělat? pomyslela si dívka a dychtivě vyčkávala na odpověď. Sice z toho měla hodně špatný pocit, ale co jiného jí zbývalo.

Tak asi nejdůležitější ze všeho je, mít tu správnou představu. To, co chceš vytvořit, bude jen nehmotný shluk barev. Potom nastává ta pravá chvíle abychom do toho přimíchali i nějaká fakta. Jde o to, že svou vlastní energii promítneš do prostoru a donutíš své Sio, aby na na různých místech odráželo jen určitou část barevného spektra. Chápu, že si asi myslíš, že je to hloupost, ale není.
Vaše energie ve skutečnosti totiž není tak zabarvená jak jí vidíte. Samotná síla je nehmotná a bezbarvá. To jen vaše pocity, emoce a povaha celkově jí donutí, vzít na sebe nějakou konkrétní podobu.
Kdybys měla například nějakou živou bytost, která by neměla identitu ani vědomí, její energie by byla průhledná.

Ale to jsem odbočil. Odrážení barev sice zní složitě, ale taky není.
Stačí, když si budeš usilovně a co nejvíc do detailu představovat to, co chceš zhmotnit. A potom už jde jen o udržení pozornosti a správnou manipulaci se Siem. "

Pořád jsi mi ale neprozradil, co přesně mám podle tebe udělat, postěžovala si Ray v duchu.
Ono jedna věc je, něco si představit ale ta druhá je zhmotnit danou věc v energii. Stále mám docela pochybnosti, povzdechla si Ray'lith.

Tak jinak, zabručel si drak sám pro sebe a ihned pokračoval:
Nejdřív si zkus představit prázdný prostor. V tom prostoru si zkus představit nějakou nádobu. Nádoba je skleněná a neforemná. Proto do ní musíš vložit sílu, kterou oplýváš a opravit jí tak, aby měla nějaký konkrétní tvar a barvu.
Představ si tvar, do kterého se má sklenice změnit a ona se změní.
Tak by to bylo, kdybys měla hmotný předmět.