Probuzený (bakudeku) [DOKONČENO]

21.

"Bakubro... řekneš nám konečně, proč si nás sem všechny svolal? Co se stalo?" ozval se Kiri po mém netrpělivém pochodování sem a tam. Nevím jestli tím věci jen nezhorším. Deku se zatím schovává u mě v ložnici. Musím si o tom s ním ještě promluvit. Za dnešek už po několikáté zazněl zvonek. "Aizawo, díky že jste přišel." teď už by tu měli být všichni. "O co jde Bakugo?"
"Všechno vám všem řeknu, jen chvíli počkejte." řekl jsem urychleně a zavřel se do ložnice. "Deku... jsou tu všichni. Chceš být u toho nebo ne? Kdyby to na tebe bylo moc-"
"Jde o záchranu mého syna... našeho syna... sice mám strach, ale už se nemůžu nadále schovávat. Stejně by to teď už nešlo... kdo všechno přišel?" má strach, ale jde vidět jak je odhodlaný udělat cokoliv, aby kluka zachránil. "Celá naše bývalá třída, krom Půlence a několik pro Hero včetně Aizawi, Mica, Hawkse a dalších." Deku mi na to jen přikývnul a než jsme vyšli z ložnice, ještě si nandal kapucí s rouškou. Tázavě jsem na něj pohlédl. "No tak já to sundá, no."
"Jestli nechceš, aby tě nepoznali tak si to klidně nech, je to na tobě." znovu přikývl, sundal si roušku, ale kapuci si ještě nechal.

Vešli jsme do obýváku a upoutal na nás veškerou pozornost. Hluk, který zde vládl za moji nepřítomnosti ustal a panovalo nepříjemné ticho. "Kdo to je, Bakugo?" ozval se jako první Aizawa a přihmouřenýma očima Dekua skenoval. Otočil jsem se na něj a lehce ho pohladil po ruce. Deku zvedl třesavě ruce a sundal si kapuci z hlavy. Konečně mu bylo vidět do obličeje a nervózně se na všechny přítomný podíval. Všichni měli nevěřícné výrazy. Nikdo nedokázal nijak jinak reagovat, pro všechny to byl šok. "No dobrý, tak jste se vynadívali... teď k problému, se kterým potřebuji pomoct." protnul jsem dlouhé, nepříjemné ticho a práskl rukama o sebe, aby se probrali. "D-deku, žije? To není vtip?" ozvala se roztřeseně Uraraka a popošla o kus blíž k nám. "Nevím jestli jsi slepá nebo blbá, ale je to on. Žije. Není podvrh nebo zombie či cokoli jiného. Tu máš originál. Stačí? Teď ale nebudem rozebírat jeho zmizení a důvody. Na to bude dost času potom. Deku má syna, abyste věděli a dnes možná už včera ho LOV unesli a chtějí ho vyměnit za Dekua, kvůli quirku, který měl. Proto potřebujeme vaší pomoc na jeho záchranu." vychrlil jsem na ně a skřížil ruce na prsou. "Nějaké dotazy? Jestli ne, tak se má-"
"Jak to myslíš?" ozval se Kaminari. "Co přesně Pikachu?"
"Jak jako, že má syna?"
"Tak má syna, a co s tím?" zavrčel jsem. "Kde má matku?"
"Jeho matka se nebude rozebírat, to teď není podstatné." mávl jsem rukou, abych ho umlčel a chtěl jsem pokračovat ve vysvětlení. "Co znamená, že měl quirk?" ozval se tentokrát Endeavor. Otočil jsem se tázavě na Dekua. Věděl jsem, že ta otázka přijde, ale teď nevím co všechno chce, aby věděli. "No prostě ho už nemá, přišel o něj. Ale to LOV nevědí. Jeho quirk má teď jeho syn což taky nevědí. Jinak by už Dekua nechtěli. Mám jim ho přivést za dva dny do půlnoci na xxx místě. Chci ho zachránit, ale nechci, aby jsme kvůli tomu obětovali Dekua. Napadá vás něco?" vysvětlil jsem oklikou. "Hele a kde je Todoroki? Toho si nezavolal?" zabručel podezízavě Iida. "Půlenec zmizel spolu s Haruem. Ten den ho hlídal. Byl taky jediný krom mě kdo věděl, že Deku žije a má dítě. Nebral mi telefon a nebyl ani doma. Buď ho taky unesli a nebo byl on únosce." odpověděl jsem mu. Jde vidět, že mi moc nevěří. "Můj syn by nikdy nepomáhál záporákům!" zařval nabroušeně Endeavor a zlostně se na mě podíval. "Říkám jednu z teorií, může být taky oběť. To ale nevíme." trochu se uklidnil, ale nepřestával mě nehezky pozorovat.

Když to všichni tak nějak pobrali, začali lítat návrhy na plán. Celý den jsme něco vymýšleli, ale vždy to nějak nešlo. Pořád tam bylo riziko, ale bez něj to asi nepůjde jak tak vidím.

674 slov