Probuzený (bakudeku) [DOKONČENO]

1.

Crrrrr crr

"Ahh do prdele, moje hlava!" chytil jsem se za hlavu a rychle jsem se snažil vypnout tu hlavu drásající věc jménem budík. Vzteky jsem použil 'trochu' výbuchu z dlaně. Budík se naštěstí rychle rozbil.

"Kurva!" zanadával jsem opět, kvůli hlasitějšímu zvuku. "Že já idiot-" nedořekl jsem a z potřeby na záchod se nedobrovolně zvednu z vyhřáté a špinavé postele. Počkat, špinavé? A proč jsem nahý?! Kurva!

Rozhlédl jsem se kolem a spatřil všude po ložnici rozházené oblečení. Co jsem to do píči dělal? To jsem zase nějakou náhodnou cápku ojel? Co jsem vůbec dělal včera?

Rychle jsem vykonal svoji potřebu a navlékl na sebe aspoň boxerky. Popadl jsem mobil a vytočil první číslo co jsem viděl "Co jéee?" zeptal se ospale. Protočil jsem nad tím oči a pomalu mířil do kuchyně. "Kiri, nevíš co jsem včera dělal?" chvíli bylo ticho, podíval jsem se jestli se hovor nezrušil, ne, stále běží. "Nespy!" zvýšil jsem lehce hlas "Nespí-im?" zívnul a spíš se zeptal než konstatoval. Opět jsem protočil očima "Tak co jsem včera dělal?"

"Ty nevíš?" zeptal se udiveně "Proč bych se asi ptal?! Idiote!" ten žralok mě jednou dostane do hrobu, promnul jsem si oči a začal dělat kafe. Zapnul jem vodu, připravil jsem hrnek s kávou a opřel se zadkem o linku, všiml jsem si lístečku na baru. "Včera? No včera jsme... jsme v jednom baru.... slavili Denkiho... narozky? " vydoloval ze sebe ztěžka a sám si nebyl jistý co říká. "Proč?"

"Hm... asi jsem se s někým vyspal." pronesl jsem znuděně a vzal mezi ukazováček a palec lístek. Otevřel jsem ho a přečetl si vzkaz. "Doprdele!" úplně jsem ztuhl a stále sledoval slova na papíře "Co se stalo Baku? Hej, si tam?!" začal najednou zcela vzhůru Kiri do telefonu "Nic."

"Jak jako nic, Baku? Co se děje?" optal se Kiri. Mlčel jsem. Kiri je prořízlá huba i kdyby nechtěl, vyklopil by to všem. Típl jsem hovor.

Stále jsem sledoval lísteček v ruce. Kde bylo zřejmě narychlo naškrábáno pár skoro nečitelných vět.

Díky za noc. Pícháš skvěle, chtěl bych si to s tebou někdy zvopáknout.

Třeba se někdy vrátím, nezapomeň na mě.

Tvůj -^-

Není tam podpis! Doprdele!

Zvoní mi mobil a bezmyšlenkovitě ho vezmu "Bakugo! Žiješ?" slyšel jsem po nějaké době tranzu. "No?"
"Tak co se děje, víš, že mě můžeš říct všechno." naléhavě se dožadoval odpovědi Kiri.

"Jen jsem prefik nějakou děvku, co já vím kdo to byl." lhal jsem, nechápu jak jsem se mohl vyspat s klukem. Nejsem gay, vždy jsem měl jen holky a líbí se mi jen holky. Jak jsem teda skončil v posteli s klukem? Ani nevím kdo to byl! Kurva!

Nedávalo mi to smysl. Mobil, kde Kiri furt něco vyřvával jsem vypnul a tupě zíral do zdi.

Dobře, zvolíme si jedno zásadní pravidlo: nenechávat si nalejvat sračky od Pikachua. Takhle, abych si vůbec nic nepamatoval se stalo jen za jeho přítomnosti, ale nikdy se mi nepovedlo  udělat takovou volovinu.

Voda cvakla, otočil jem se a zalil si kafe. Vzal ho a odešel jsem s krabičkou cigaret na balkon. Zapálil jem si jednu a sledoval z výšky Tokio.

Za chvíli budu muset do práce. Uhh, že já si nevzal volno.

528 slov