Sofie Amy Riddle

15. kapitola

Brumbál se při večeři postavil a došel ke stupínku. Odkašlal si a spustil: „Omlouvám se, že vás ruším při tak skvělé večeři, ale mám pro vás novinku. Ode dneška za měsíc se tady uskuteční ples na počest výměnných studentů Jacka a Emily Wrightových."

To snad ani nebylo možné. Málem jsem vyprskla svůj „jahodový džus" na Sum a ta by rozhodně poznala, že s mým nápojem něco není v pořádku. Rychle jsem polkla a podívala se na místo, kde seděl Siri. Ten neměl takové štěstí jako já a vyprskl svůj obsah na Rema.

Pro sebe jsem se uchechtla a to už na mě vrhla nechápavý pohled Emm. Otočila jsem hlavou až si toho všimla a začala se smát. „J-j-jak s-se t-o j-jídlo dostalo na Lupina." přestala se pomalu smát Emm a Chloe požadovala vysvětlení.

„Víš Chloe, to je tak. Já a můj ctěný „bratr" nenávidíme plesy, protože nás na ně nutili od pěti let. Na prvním plese jsme se poznali, ale na všech jsme nebyli oba a tak jsme nemohli vymýšlet vtípky. Když to vezmu kolem a kolem, nakonec ty večírky nebyly tak špatný. Jediný problém byli čistokrevní maniaci, žádná zábava a smích (vždycky jsme se Sirim zalezli jinam) a plno dalších věcí... No..... Byly hrozný."

„Takže jste vymýšleli vtípky už od svých pěti?" změnila rychle téma Sum a já jí za to byla vděčná. „Ty sis snad myslela, že nejsme profesionálové? No, ale je pravda, že Chloiny nápady jsou občas lepší." přiznala jsem po chvíli. „Chloe toho si važ," ušklíbla se Sum, „nestává se totiž moc často, že by Sofi přiznala, že je někdo lepší než ona."

__________

„Brumbál mi pěkně zmařil plány," chodila jsem po pokoji už tak dlouho, že mě Emm donutila si sednout. Ale já jsem byla tak nervózní, že jsem začala klepat nohama. „Tak a dost!!!" naštvala se vždy klidná Sum a to už bylo co říct, „už hodinu z tebe dolujeme, co se stalo a jediný, co jsme se dozvěděli je, že ti Brumbál překazil plány, ale v čem?!"

„Přece tím, že chce uspořádat ples. Holky vždyť jsem vám to vysvětlovala už u snídaně. Vy jste snad neposlouchaly?" konečně jsem se trochu uklidnila a dokázala odpovědět.
„To snad není až tak hrozné ne? A když tak tam prostě nepůjdeš a hotovo." rozhodla Chloe.

Já jsem se na ni podívala, jako by neposlouchala jak mě, tak ani Brumbála: „Tak zaprvé: Z plesů mám fobii a Siri to nejspíš řekl Potterovi. A ten, jelikož mě pořád stalkuje, pozná, že se děje něco divného. A za druhé: Ten ples je na moji a Sirovu počest. Myslíš že nebude divné, když se tam neukážu? A taky se bojím toho, že pozná, že jsem ve skutečnosti Sofie. A to bych pak už nemohla být s Remem, protože by ho za to asi neměl zrovna v lásce a Rem nechce mít s nikým rozepře."

Nakonec jsem se rozbrečela, protože toho už na mě bylo prostě moc. Poslední, co jsem uslyšela, byl Sumin uklidňující hlas: „Neboj, to nějak vymyslíme."

____________

Další den jsem vstala dost pozdě. Ještě že byla sobota. Ale když už jsem byla vzhůru, tak bych se měla asi nějak připravit na ples a smířit se s tím, že na něj půjdu. Problém byl však v tom, že jsem měla na levé ruce dost ošklivou jizvu ze dne, kdy mě „můj otec" hodil na skříň.

Připouštím, že tohle byl teprve začátek. Hodinu mě pak mučil a to jen proto, že jsem odmítla jít na svůj druhý ples, protože na ten Siri nešel. Měl trochu divný styl výchovy, ale tak co byste čekali od Voldemorta.
No a právě té jizvy si Potter všiml ve druháku, kdy jsem si ji zapomněla zakrýt. A teď když budu muset mít šaty si toho zaručeně všimne.

„Hej, Sofi, víš že tu tvoji jizvu, můžeme skrýt kouzlem?" vtrhla do pokoje Emm. To jsem snad mluvila nahlas? „Ano, mluvila." odpověděla mi zase Emm. Neříkej mi, že mám zase problém mluvit v duchu a nahlas," zaúpěla jsem nahlas. „Teď jsi nic neřekla."

„Reme, potřebuji tvoji pomoc," představovala jsem si jak mluvím v duchu. „Je fakt dobrý, že žádáš o pomoc, ale já Lupin nejsem," uchechtla se Sum, která stála ve dveřích. Teď je to dokonce horší než předtím! „Ty zase neovládáš, své mluvení nahlas a v duchu? Sraz za pět minut v kuchyni, Sofi." ozvalo se mi v duchu. Konečně! „Jdu za Remem," oznámila jsem holkám snad nahlas. Ale opak byl pravdou, o pár sekund později totiž Sum přeložila ostatním, co jsem řekla.

_________

O pět minut později jsem už s Remem se dělá nad šálkem nápoje. Představovala jsem si ty nejhorší možné scénáře na téma: Proč zase nedokážu mluvit normálně. Zkoušet možnost, kterou Rem vymyslel v září bylo zbytečné. To by mi vydrželo zase max čtyři měsíce a už tak jsem měla problém s tím, co řeknu holkám.
„Tak, Sofi, prvně se musíš uklidnit a přestat myslet na ten ples. Všechno dopadne dobře uvidíš. Neboj se James nic nepozná ani kdybys mu to řekla do očí. Nebo ne, to by tě možná poznal, ale to se nestane." snažil se mě uklidnit, ale moc to nepomáhalo.
„Myslíš, že mi pomůže se uklidnit? Vždyť já mám z toho plesu takový nervy!" nevydržela jsem to už v sobě držet a tak jsem mu to celé vylíčila a jak jsem předpokládala o mé fobii z plesů věděl od Siria.

„No, takže jsem měla pravdu. Protože jsi použila dost náročné kouzlo, tak reaguje i na tvoje pocity. Takže jestli se chceš zbavit své neschopnosti mluvit normálně, musíš se uklidnit. Buď v klidu. Jak už jsem řekl, James si ničeho nevšimne."

Když to řekl nahlas, tak to znělo tak jednoduše, ale já jsem se nedokázala zbavit tušení, které se mi usadilo v žaludku a nechtělo ven.

Salut gays!
Jsem zpět (po opravdu dlouhé době) s novou kapitolou. Copak si myslíte o Sofiině tušení? Stane se něco na plese.
Moc bych byla ráda za nějaká ❤️ nebo 💬
S pozdravem vaše Lili