10. Kapitola

106 4 3
                                        

„Kdy už konečně přestaneš nosit tu černou?" otázal se mě Siri ve vlaku do Bradavic. Neodpověděla a místo toho mávla rukou. 

„Co myslíš? Je to takhle lepší?" zeptala jsem se. 

„Jo, skvěle ti to ladí s tou černou. Blondýna s černým oblečením, kdo to kdy viděl?" usadil mě Siri s úsměvem.

„Fajn, přesvědčil jsi mě." Mávla jsem znovu rukou a rázem jsem měla na sobě modré jeany a červené triko.

„Ale to není vše." Mávla jsem potřetí rukou a podívala se na Siriho. „Co na to říkáš?" 

„Jo, sluší ti to, je to teda velká změna, ale potřebovala jsi ji," ujistil mě. Jen jsem se usmála. 

„Já ale nemyslím sebe, ale tebe." 

„Co?!" vykulil oči. Před ním se objevilo zrcadlo a on zůstal v šoku.

 „C-c-co? M-moje v-vlasy!" vykřikl zděšeně.

Abyste pochopili - Siri měl teď krátké blonďaté vlasy. 

„Své nové barvy vlasů se zbavíš teprve tehdy, až nás poznají všichni naši přátelé. Ale délku nezměním," ujistila jsem ho. „Odteď jsme Jack a Emily Wrightovi, sourozenci z Austrálie. A pozor, jdou sem holky."

Dveře kupé se otevřely a dovnitř vešly Emm, Sum, Jessie a Chloe.

„Čau, vás jsme tu ještě neviděli. Jedete do Bradavic poprvé?" zeptala se Emm. 

„N..." začal Siri, ale rychle jsem ho kopla do nohy. 

„Jo, jedeme. Já jsem Emily a tohle je Jack, jsme dvojčata," zachránila jsem situaci. 

„Mužeme si přisednout?" zeptala se Chloe. 

„Jasně," přikývla jsem. 

„Jo, ani jsme se nepředstavily, jsem Jessica, ale říkejte mi Jessie." přisedla si Jess a představila i ostatní.

„Holky, nevíte, kde je Sofie? Vždycky tady už byla." otázala se Sum. 

U Merlina na tohle jsem nemyslela!

„Ona dorazí, Sum, neboj," ujistila ji Chloe. „Odkud vlastně jste?" obrátila se mě.

„Jsme výmění studenti z Austrálie. Do jakého ročníku vlastně jdete? My do čtvrtého," dopověděla jsem svůj monolog.

„My taky. přikývla Emm a přimhouřila oči. „Víš Emily, někoho mi připomínáš... Sofii. Taky takhle moc mluví. A je vážně divný, že tu ještě není, Nechceš mi něco říct?"

Zatraceně. Jak mě mohlo napadnout, že by Emm, hrdá studentka Havraspáru, neuhodla pravdu ještě před příjezdem do Bradavic?

Pak ale najednou vykřikla: „Už vím, co se tady děje. Ty jsi určitě Sofiina sestřenice a ty Jacku bratranec!"

Tohle bylo.

„Ano, máš pravdu," odpověděl jí Siri a mrkl na ni. 

U Merlina, on je snad padlej na hlavu? 

„Počkat...zamračila se Sum. „Tohle je divný, ty se chováš jako Sofie," ukázala na mě, „a ty zase jako Sirius, náš "světoznámý" casanova. Už vím, co se tady ve skutečnosti děje. Vy nejste Sofiini příbuzní, ty seš přímo Sofi a ty jsi Sirius."

Nemělo cenu zapírat. Teď ještě zbývalo, aby nás poznali i Siriovi kamarádi a jeho vlasy se mohly vrátit do normálu. Lupin to určitě pochopí okamžitě, ale Potter a Pettigrew. Ti si to budou muset  domyslet sami.

„Vážně jsi to ty, Sofi? Ale musím říct, že ti to sluší víc," konstantovala Chloe. 

„Tak jo, já mizím, jdu se "seznámit" se svými kamarády," rozloučil se Siri.

„Hlavně nic nepokaž a snaž se chovat jinak než normálně, ale zase ne divně," zpražila jsem ho pohledem. Díky němu a jeho věčnému flirtování nás holky odhalili během pár minut.

__________

Vše jsem holkám vysvětlila, když vtom do našeho kupé vtrhl Potter. Už, už jsem se nadechovala, že ho pošlu pryč, ale Sum mě zastavila. Teď už jsem Siriho chápala. Vážně nebylo snadné chovat se jinak než normálně.

„Čau holky," přihnal se Potter jak velká voda. „Kdepak je Riddleová? A kdo je tohle?"

Merline! Zachraň mě! Tohle začalo být hodně špatné!

„Pottere! Tady nemáš co dělat, vypadni!" přebrala za mě roli vyhazovače Chloe. 

Lupin se na mě podíval zvláštním pohledem. Že by Siri něco pokazil?

V hlavě Sofie:

Lupin: Vím, že jsi to ty Riddleová.

Sofie: Co Siriho prozradilo?

Lupin: Bylo to jen nepatrné znamení. Snaží se, ale ne dost. Holky už to ví, že?

Sofie: Jo, ví ale ty to Potterovi a Pettigrewovi neřekneš, že?

Lupin: Ne, jen ať si na to přijdou sami, ale jak to chcete udělat s  učiteli? Bude jim podezřelé, že přibyli noví studenti a dva zmizeli.

Sofie: Neboj, mám způsob, jak to zařídit.

Lupin: A můžu vědět jak?

Sofie: Přidám každému učiteli a i Brumbálovi vzpomínku na naše zařazení do Nebelvíru. A další vzpomínku, že já a Siri nejsme ve škole.

Lupin: A kde jako jste?

Sofie: V Austrálii.

Tohle byl asi můj nejdelší rozhovor s Lupinem. Ale nakonec to nebylo tak zlé.

„Emm?" ozvala se najednou Jessie. 

„No?" otočila se Emm.

„Nemyslím tebe ale Emily. Jak ti máme říkat?" obrátila se na mě. 

„Jess, ty mi můžeš říkat normálně Sofie," odpověděla jsem.

Jess zavrtěla hlavou. „Ještě nás někdo uslyší, co takhle Mily? Chápeš, Emily ale bez E."

Přikývla jsem. Nebylo to zas tak špatné.

Salut gays! Vítám vás u nové kapitoly. Doufám, že se vám líbila. Copak říkáte na změnu Sofie?
Pište do komentářů názory a budu i ráda za nějakou tu hvězdičku.
Vaše Lili_Riddle22

Sofie Amy RiddleKde žijí příběhy. Začni objevovat