Sofie Amy Riddle

10. Kapitola

„Kdy už konečně přestaneš nosit tu černou?" otázal se mě Siri ve vlaku do Bradavic. Já jsem neodpověděla a mávla jsem rukou. „Co myslíš? Je to takhle lepší?" zeptala jsem se. „Jo, skvěle ti to ladí s tou černou. Blondýna s černým oblečením, kdo to kdy viděl." usadil mě Siri. „Ok, přesvědčil si mě," mávla jsem znovu rukou a měla jsem na sobě modrý jeany a červené triko.

„Ale to není vše," mávla jsem potřetí rukou a zeptala se Siriho: „co na to říkáš?" „Jo, sluší ti to, je to teda velká změna, ale tys ji už potřebovala," ujistil mě. Já jsem se jen usmála: „Já nemyslím sebe, ale tebe.” „Co?!” nechápal a tak jsem před něj přičarovala zrcadlo. „C-c-co? M-moje v-vlasy!” vrhl na mě rozzuřený výraz.

Abyste pochopili, Siri měl teď blonďaté na krátko ostříhané vlasy. „Své nové barvy vlasů se zbavíš teprve tehdy, až nás poznají všichni naši přátelé, ale délku nezměním.” ujistila jsem ho, „Odteď jsme Jack a Emily Wrightovi, sourozenci z Austrálie, pozor, jdou sem holky,” upozornila jsem Siriho.

„Čau, vás jsme tu ještě neviděli, jedete do Bradic poprvé?” zeptala se Emm, když vešla do kupé společně se Sum, Jessie a Chloe. „N...” začal Siri, ale já jsem ho kopla do nohy. „Jo, jedeme. Já jsem Emily a tohle je Jack, jsme dvojčata.” zachránila jsem situaci. „Mužem si přisednout?” zeptala se Chloe. „Jasně,” přikývla jsem. „Jo, ani jsme se nepředstavily, jsem Jessica, ale říkejte mi Jessie.” přisedla si Jess a potom představila i ostatní.

„Holky, nevíte, kde je Sofie? Vždycky tady už byla.” otázala se Sum. U Merlina na tohle jsem nemyslela!
„Ona dorazí, Sum, neboj,” ujistila ji Chloe, „odkud vlastně jste?” zeptala se nás.

„Jsme výmění studenti z Austrálie. Do jakého ročníku vlastně jdete? My do čtvrtého.” dopověděla jsem svůj monolog.

„My taky jdeme do čtvrtého ročníku. Víš Emily, připomínáš mi Sofie, ta taky takhle moc mluví a je vážně divný, že ještě nepřišla, nechceš mi něco říct?!” vrtala ve mě Emm.
Tak tohle mi ještě scházelo, jak mě mohlo napadnout, že by Emm, hrdá studentka Havraspáru, neuhodla už za cestu do Bradavic, že jsme to ve skutečnosti já a Siri.

Pak ale najednou ožila: „Už vím, co se tady děje. Ty seš určitě Sofiina sestřenice a ty Jacku bratranec.” Tak tohle bylo o fous ještě nějaké seky a Emm nebo Sum na to přijdou.

„Ano, máš pravdu,” odpověděl jí Siri a mrkl na ni. U Merlina, tak je snad padlej na hlavu? „Počkat, tohle je divný, ty se chováš jako Sofie,” ukázala na mě Sum, „a ty zase jako Sirius, náš "světoznámý" casanova. Už vím, co se tady děje. Vy nejste Sofiini příbuzní, ty seš přímo Sofi a ty jsi Sirius.”

Už nemělo cenu jim lhát, teď ještě zbývalo, aby nás poznali i Siriovi kamarádi a Siri bude mít zpět svoji barvu vlasů. U Lupina jsem věděla, že to pochopí skoro okamžitě jako Sum a Emm, ale Potter a Pettigrew, ti to určitě nebudou dlouho tušit, jestli jim to teda Lupin neprozradí.
„Vážně jste to vy, Sofi? Ale musím říct, že ti to sluší víc.” konstantovala Chloe. „Tak jo, já mizím, jdu se "seznámit" se svými kamarády. ” rozloučil se Siri...

„Hlavně už nic nepokaž a snaž se chovat jinak než normálně, ale zase ne divně.” zpražila jsem ho pohledem, protože díky němu a jeho neustálému flirtování s holkama, teď už moje kamarádky věděly, že jsme to my a ne Emily a Jack.

__________

Vše jsem holkám vysvětlila, když vtom do našeho kupé vtrhl Potter. Už, už jsem se na něj chystala zařvat, ať vypadne, ale naštěstí mi v tom zabránila Sum. Teď už jsem Siriho chápala, vážně nebylo jednoduchý chovat se jinak než normálně.
„Čau holky,” vtrhl sem jak velká vida, „kdepak je Riddleová a kdo je tohle?”

Merline! Zachraň mě! Tohle začalo být hodně špatný!
„Pottere! Tady nemáš co dělat, vypadni!” Chloe za mě přebrala roli vyhazovače. Lupin se na mě divně podíval, že by Siri něco pokazil? Lupinovi totiž došlo úplně všechno.

V hlavě Sofie:
Lupin: Vím, že jsi to ty Riddleová.
Sofie: Co Siriho prozradilo?
Lupin: Bylo to jen nepatrné znamení, opravdu se snaží, aby se choval jinak. Holky to už ví, že?
Sofie: Jo, ví ale ty to Potterovi a Pettigrewovi neřekneš, že?
Lupin: Ne, jen ať si na to přijdou sami, ale jak to chcete udělat u učitelů? Protože těm asi bude divný, že najednou přibyli noví studenti a ubyli dva. A po několika týdnech, dnech nebo měsících zase zmizí.
Sofie: Neboj, já mám způsob, jakým to zařídím.
Lupin: A můžu vědět jak?
Sofie: Jasně. Jelikož se dostanu do hlavy každému, tak tam přidám každému učiteli a i Brumbálovi vzpomínku na naše zařazení Emily a Jacka do Nebelvíru o prázdninách. A další vzpomínka, že já a Siri nejsme ve škole.
Lupin: A kde ty a Sirius jakože jste?
Sofie: V Austrálii.

Tak jo, tohle byl asi můj nejdelší rozhovor s Lupinem ale, nebylo to zas až tak špatný jak jsem čekala.

„Emm?” zeptala se najednou Jessie. A tak se na ni Emm otočila: „No?” „Já nemyslím tebe ale Emily. Jak ti máme říkat?” zeptala se mě. „Jess, ty mi můžeš říkat normálně Sofie.” zdělila jsem, ale ta jen zavrtěla hlavou. „Ještě nás někdo uslyší, co takhle Mily? Chápeš, ne? Emily ale bez E.” navrhla já přikývla, nebylo to zas až tak špatný.

Salut gays! Vítám vás u nové kapitoly. Doufám, že se vám líbila. Copak říkáte na změnu Sofie?
Pište do komentářů názory a budu i ráda za nějakou tu hvězdičku.
Vaše Lili_Riddle22