Sofie Amy Riddle

6. Kapitola

„Další žertík Utajených, řeknu vám, zase ho vymysleli skvěle. Už nás dohánějí, ba v něčem už dávno předehnali. Musíme ukázat, kdo jsou to Poberti, jinak ztratíme autoritu. Všichni jsou teď závislí na nich a jejich vtípkách. Navíc nikdy nedostanou trest, protože nikdo neví, kdo nebo kolik jich je." rozčiloval se Potter, „to nemění ale nic na tom, že bysme si dneska mohli dát rande, Riddleiová." Poslední větu zařval dost hlasitě a já jsem jen viděla, jak Jessie rudnou tváře, pak se záludně usmála a v klidu mu odpověděla. „Víš Pottere, jeden takový menší nápad mám. Vyjedeme si spolu na košťatech, já si vezmu odrážeckou pálku a tebe si "omylem" spletu s potloukem a asi víš, jak by to dopadlo." Ten se začal usmívat a div neskákal radostí. Idiot, až zjistí, jak to Jess myslela...

Najednou vypadal, jakoby mu ulítly včely, takže mu konečně došlo, že to nebyla pozvánka na rande. No, někdy mu to myslelo opravdu pomalu.

__________

„Zítra je nábor famfrpálu, ale ty a Sirius máte místo jasný," zdělil Jessie kapitán týmu. A jéje, na tohle jsem nemyslela. „Zvládneš hrát famfrpál?" otočila jsem se na Jessie. „To je špatný, já famfrpál neumím a jediný, kdo se dokáže sehrát se Siriusem seš ty.” vyděsila se Jessie a já si. „Jo, málem bych zapomněla. Dneska ve tři hodiny máme sraz se Siriusem v KNP." informovala nás ještě.

__________

„To je špatný, hodně špatný. Že já vůbec něco takového vymyslela. Proč jste mě nezarazily?” drmolila bych dál, kdyby mě Emm nezarazila. „Sof, uklidni se! Zaprvý ty něco v myslíš. A zadruhý mi to zkoušely, ale tys nepovolila.” „Holčiny?” otočila se na nás Jessie, „je devět hodin!” „A d*prd*l*!” zaklela jsem, „co jsme promeškaly?” „Přeměnovaní a teď kousek Bylinkářství,” zdělila nám krapec vyděšená Emm, tak kdo by se nebál naštvané McGonagallové. „Co máš ty, Sum?” zeptala jsem se jí. „Dvouhodinovku dějin, takže pohoda,” mávla rukou Sum a vydala se do učebny.

„Takže už je vám lépe, slečny?” zeptala se nás profesorka hned, jak jsme vstoupily do skleníku. Cože? Řekla jsem si v duchu a Emm to řekla nahlas. „Slečna Smithová mi zdělila, že se vám udělalo špatně a tak jste musely zajít na ošetřovnu.” „Ano, udělalo se nám špatně, ale teď už je nám mnohem líp,”blekotala Jess a já se mezitím děkovně usmála na Chloe, která nám momentálně zachránila kůži před naštvanou McGonagallovou.

__________

„Děkujeme moc Chloe,” objala jsem naši mrzimorskou spolužačku a ta jen mávla rukou. „To nestojí za řeč, Jess. Věděla jsem, že jste se jako vždy někde zapovídaly,” uchechtla se Chloe, „měla si vidět výraz McGonagalky.” „Ten si umím dokonale představit,” úšklíbla jsem se, „nechtěla bys zajít k nám na kolej, že bysme oslavily to, že si nám zachránila život před McGonagallovou.” „Jo, vlastně proč ne. Hlavně že to není v knihovně,” otočila se na Sum a Emm, která se k nám už stihla připojit. „Teď doufej, že tě neslyšely,” naoko jsem zvážněla, „hele nechceš se přidat do naší skupinky jako se přidala Emm?” „Budu moc ráda,” usmála se. Bylo na ní vidět, že čekala, jestli ji tuhle nabídku navrhnu.  „Tak víš co?” vzpomněla jsem si, „dneska ve tři máme sraz se Siriusem, můžeš jít s náma. Sof, kde se to máme se Siriusem sejít?” „V KNP a nesmíme se zpozdit ani o minutu,” přiběhla k nám Jess. Když už k nám Chloe patří, tak bysme jí to s proměnami mohly říct.

__________

„Tak konečně jste tady, počkat,” zarazil se Siri, „co tady dělá ona? Nemůžete s sebou brát jen tak někoho.” „Siri, ona nás zachránila před trestem od McGonagallový. A neboj, hodí se na to,” zdělila mu jen tak mimochodem Jess. „Určitě?” obával se Siri, a když jsme všechny kývly, pokračoval, „Chloe Smithová, mrzimorská studentko čtvrtého ročníku, představuji ti doupě Utanených.” Pronesl slavnostně a u toho se zubil. Chloe docela rychle měnila výrazy od překvapeného po nechápavý. „A-a-ale j-jak ?” ptala se překvapeně, „vždyť ty patříš k Pobertům a vy jste až moc vzorný.” Chloe pořád nechápala, a tak jí to Siri začal vysvětlovat.

__________

„Takže vy tři jste členkami teprve nedávno a vymyslely jste žert jako váš zahajující rituál,” shrnula Chloe a my všechny jsme kývly, „a já budu taky něco vymýšlet.” Čekala jsem na Chloinu reakci a ta jen radostně vypískla, a tak jsem si oddechla.

„Tak jdem na to, Chloe, napadlo tě něco?” optal se Siri. „Jasně,” uchechtla se, „všechny dveře na hradě dáme pryč. Potom dáme do Velké síně a do každého kabinetu profesorů a učeben diskokoule a ty se aktivují, když překročí práh určitý profesor a nikdo je nedokáže utišit do té doby dokud nedohrajou deset písní. A do každé společenky, kromě Zmijozelu, dáme vzkaz, že ve Velké síni je diskotéka, tak ať se podle toho taky oblečou. A můžeme zajít do kuchyně za skřítkama, aby místo čtyř kolejních stolů daly plno kulatých stolů a na to různé občerstvení.”

„To je dokonalý, Chloe. Tohle by mě nikdy nenapadlo. Jak jsi to dokázala tak rychle vymyslet?” divila se Emm a já taky. „No víte, mě vždycky fascinovaly žerty vás i Pobertů,” podívala se na Siriho, „a tak jsem si začala tvořit deník, kam jsem si zaznamenávala různé nápady, ale netušila jsem, že jednou vážně budu do nějaké takové skupinky patřit. A nevzali byste ještě jednoho člena?”

„No, já nevím, Chloe,” zamyslela se Jessie, „už tak jsme jich přibrali dost, před týdnem holky, teď ty. ” „Já bych klidně ještě jednoho člena vzal, ale tenhle je fakt poslední,” rozhodl Siri. „Super, děkuju moc,” vypískla, „Ben bude nadšenej, v kolik tady máme sraz?” „O půlnoci a tenhle čas je na všechny žerty,” sdělila jsem jí.

Salut gays! Vítám vás u nové kapitoly. Doufám, že se vám líbila. Co říkáte na další členy Utajených? Pište do komentářů názory a budu i ráda za nějakou tu hvězdičku.

Vaše Lili_Riddle22