7. Kapitola

125 8 2
                                        

„McKeinová! Okamžitě vstávej!" zařvala jsem na Jessie, která stále spala. Sum byla momentálně ve sprše, protože už začínala ztrácet trpělivost. Budit Jessie ji přestalo bavit po čtvrt hodině. Dokonce ani voda nezabrala. Už jsem byla na pokraji zoufalství, když mě napadlo jedno poslední řešení – ačkoli jsem neměla žádné velké naděje na úspěch.

Pomocí myšlenek jsem se soustředila a zašeptala: "Jessico! Vstaň z postele!" 

To, co následovalo, mě naprosto šokovalo. Jess okamžitě vyskočila z postele, jako kdyby ji něco strhlo. Vyvalila oči a zmateně se rozhlédla kolem. „C-co? Já jsem nechtěla vstát! Merline! Co se to tady děje?!"

„No," úplně zaskočená tím, co se právě stalo, „víš Jess, já jsem ti jakoby přikázala, abys vstala. Netušila jsem, že to opravdu uděláš..."

V tu chvíli do pokoje vešla Sum, tedy vlastně Emm.

„Tys Jessie ovládla pomocí myšlenek?" podívala se na mě s překvapením v očích. „Toho by se dalo využít. Zkus něco i na mě." 

Byla jsem úplně mimo. Nejprve Jessie udělala to, co jsem jí přikázala, a teď chce Emm experimentovat? „To nemyslíš vážně," říkala jsem si v duchu, ale nic jsem nenamítala. V duchu jsem začala udělovat pokyny Emm: „Uděláš dřep s výskokem, potom salto a doskoč na postel."

Nic se nezdálo být jinak, dokud se po chvíli nic nedělo. Měla jsem pocit, že to byla jen náhoda, ale pak začala Emm opravdu dřepovat, udělala salto a vesele doskočila na postel.

„Zavři tu pusu, Sofi, já vím, co se děje," začala Emm se smíchem, ale zároveň i s vážným tónem. „Tobě se právě projevila tvoje nová schopnost. Ovladat lidi, jako by to bylo kouzlo Imperio – jen bez hůlky a bez kouzla samotného. A navíc, jakmile se dostaneš do hlavy někomu, nebude si na to moci nikdy vyvinout imunitu. Tohle je mnohem silnější."

„Počkat," zarazila se Jess, „takže teoreticky by mě mohla Sof ovládat při každém tréninku a zápase famfrpálu?" Její hlas měl nádech nervozity.

„Přesně," odpověděla Emm klidně. „A taky bude třeba hodně trénovat dneska. Pomůže nám to jen jedno: nemoc."

Obě se na Emm dívaly, jako by spadla z višně. „Cože?" zeptala jsem se překvapeně.

„No co," pokrčila rameny, „nechceš přece, aby Sofi zkazila svůj famfrpálový zápas a tím i pověst nejlepší obránkyně, že?"

Tohle mě zmátlo ještě víc. Emm, která si obvykle držela čestný postoj, chce utéct z povinností? To nebyla ona. Cítila jsem, jak se ve mně začíná probouzet pochybnost, ale když jsem se podívala na Jess, viděla jsem, že se rozhodly souhlasit. Měly pravdu, na nějaké hrdinství bylo teď pozdě.

„Tak dobře," souhlasila jsem nakonec, „využiju kouzlo, které jsem našla v jedné knize. Za deset minut začne působit. Musíme se dostat do třídy."

„A co s Sum?" zeptala se Emm.

„Sum je přece ve třídě, ne?" odpověděla jsem zamyšleně. „Nejde kouzlit na takovou dálku."

 „Počkej," mávla rukou, „to je snadné. Použiju to kouzlo i na Sum. A teď rychle, co ted máme za hodinu?"

„Přeměnování," odpověděla jsem. „To není daleko." A už jsme doslova vyběhly ze dveří.

__________

„Super, máme ještě dvě minuty," řekla nám udýchaná Emm, když jsme konečně dorazily ke třídě. Otevřela jsem dveře, přičemž jsem čekala na to, kdy na nás McGonagallová vystartuje. A stalo se to přesně za minutu.

Sofie Amy RiddleKde žijí příběhy. Začni objevovat