7. Kapitola

113 8 2
                                    

„McKeinová! Okamžitě vstávej!" řvala jsem na Jessie. Sum byla momentálně ve sprše. Budit Jessie ji přestalo bavit po čtvrt hodině. Dokonce ani voda nezabrala. Pak jsem se uchýlila k jednomu řešení, u kterého jsem očekávala neúspěch.

Pomocí myšlenek jsem Jess zdědila: "Jessico! Vstaň z postele!" To, co se stalo potom by mě nikdy nenapadlo, že se opravdu stane. Jess okamžitě vstala a jakmile si toho všimla, vytřeštila oči. „C-co? Já jsem nechtěla vstát! Merline! Co se to tady děje?!"

„No," začala jsem pomalu, protože jsem to sama moc nechápala, „víš Jess, já jsem ti pomocí myšlenek zdědila, že máš okamžitě vstát. Netušila jsem, že to opravdu uděláš." V tu chvíli vešla do pokoje Sum, teda vlastně Emm.

„Tys Jessie ovládla pomocí myšlenek? Toho by se dalo využít. Zkus něco i na mě." Teď jsem už nic nechápala, nejprve Jess udělala to, co jsem ji přikázala pomocí myšlenek, a teď chce Emm experimentovat. Nic jsem ale nenamítala a v duchu Emm začala udělovat pokyny. "Udělej dřep s výskokem, potom salto a doskoč na postel."

Chvíli se nic nedělo a tak jsem si myslela, že to s Jess byla jen náhoda, ale potom začala Emm dřepovat a udělala i mé ostatní pokyny. Já jsem tam jen stála s otevřenou pusou. „Zavři tu pusu Sofi, já vím co se tady děje," začala vysvětlovat Emm, „tobě se právě projevila tvoje další schopnost a to ovládání lidí lépe než kouzlem Imperio. Tohle je lepší v tom, že nemusíš použít hůlku ani bezhůlkovou magii a člověk si na to nikdy nevytvoří imunitu, a jelikož ty se do hlavy dostaneš každému, tak můžeš ovládnou kohokoli."

„Počkat," zarazila se Jess, „takže teoreticky by mě mohla Sof ovládat při každém tréninku a zápase famfrpálu?" „Právě jsem vám to chtěla zdělit, ale budeme muset dneska hodně trénovat a v tom nám pomůže jediné," na chvíli se zarazila Emm, a tak jsem ji pomohla. „A to je?"

„Nemoc," obě se na Emm dívaly, jakoby spadla z višně a Emm pokračovala, „no nekoukejte na mě tak. Nechceš přece Sofi na prvním famfrpálovém tréninku zkazit pověst nejlepší obránkyně spolu se Siriusem, ne?" Na jednu stranu měla Emm pravdu a na tu druhou jsem ji vůbec nepoznávala. Ona aby se ulila ze školy? Hrdá studentka Havraspáru?

Teď už jsem si byla stoprocentně jistá, že se klobouk u jejího zařazení spletl. Stejně jako jsem si to myslela u Petera a stále si to myslím, sice se nijak moc neprojevuje, ale tohle já poznám. „Tak dobře, použiju na nás všechny kouzlo, které jsem našla v jedné knize. Kouzlo začne působit za deset minut a do té doby se musíme dostat do třídy. Použiju ho i na Sum." připravila se Emm ke kouzlení, ale já ji rukou zarazila. „Počkej, Sum je přece ve třídě, nejde kouzlit na takouvou dálku," ta ale jen mávla rukou, že to jde a už pronesla formuli. „Rychle, co teď máme?" ptala se Jess. „Přeměnovaní, to není daleko," s mými posledními slovy jsme doslova vyběhly ze dveří.

__________

„Super, máme ještě dvě minuty," zdědila nám udýchaná Emm, když jsme doběhly ke třídě. Já jsem otevřela dveře a čekala, až na nás McGonagallová vystartuje. To se stalo o minutu později. „Aaa, slečny jdou zase pozdě," začala McGonagallová. „Mě je nějak divně," sykla jsem směrem k Emm. Ta mi pohotově odpověděla: „účinky kouzla pomalu začínají." Jako z dálky jsem slyšela hlas McGonagallové: „tak jakou výmluvu jste si přichystaly tentokrát?" A pak jsem už ulehla do bezvědomí.

__________

Probudila jsem se o nevím jak moc později a první, co jsem uslyšela, byl Jessin hlas: „Pottere, okamžitě mě pusť!" Potter okamžitě odpověděl: „To mě ani nenapadne, ještě znovu omdlíš." Ani jsem se nepodívala kdo to vlastně nesl mě. Byl to nějaký, pro mě neznámý krásný kluk s pískově blonďatými vlasy. „A ty jsi kdo?" zeptala jsem se ho. „Jo, promiň," zářivě se usmál, „já jsem Ben Davis, bratranec Chloe." Ten kluk se mnou právě flirtoval a mě to vůbec nevadilo. „Aaa, už vím," vzpomněla jsem si na náš žertík, „dala nám McGonagallová nějaký trest?" „Ne, hned poté, co jste omdlely, se jí ve tváři objevil vyděšený výraz a okamžitě přikázala, aby vás někdo odnesl na ošetřovnu." „Aha," podivila jsem se, „a to nechala McGonagallová Pottera odnést Sofi na ošetřovnu a kdo nese Sum?"

Všimla jsem si, že nevidím na Sum, asi byla za mnou. „Tu nese Lupin, všiml jsem si, že se na ni nějak zvláštně dívá." Věděla jsem, co měl na mysly a vůbec se mi to nelíbilo, protože já jsem měla stejný problém s Benem jediná, u koho jsem si byla jistá, že nic takového necítí byla Jessie, nebo mi snad něco unikalo? Věděla jsem, co jsem musela udělat a taky jsem věděla, že to nebude jednoduché. „A taky je tady vaše havraspárská kamarádka, nejspíš taky omdlela, je to divný, že jste najednou všechny omdlely, ale tak stát se může vše, že?" doplnil s úsměvem Ben. A já jen musela souhlasit.

__________

„Takže, rozhodovala jsem se dlouho," začala jsem svoji řeč v našem pokoji, hned jak nás madam Pomfeyrová propustila z ošetřovny a poslala na kolej si odpočinout, „a došla k závěru, že nemůžeme lidi, které známe, takhle klamat. Já jsem se asi tak trochu zamilovala do Bena v tvém těle Jessie a do Emm v těle Sum se zamiloval Lupin. Dále tu máme problém s famfrpálem u Jessie a výměnu koleje u Emm. Takže dneska místo trénování mé schopnosti, musíme najít nebo vymyslet kouzlo na zrušení premeňovacího kouzla. "

„Sofi, nechceš mi říct, že ty a Jessie půjdete do knihovny, že ne?" strachovala se Sum, asi si vzpomněla na moji první a taky poslední návštěvu Bradavické knihovny. „Ne, to ne," ujistila jsem ji, „z domu jsem si dovezla několik knih a tam by mohlo být protikouzlo. A teď mě napadlo, když jsem dneska omdlela, tak nikomu nebude divný, že nebudu na prvním famfrpálovém tréninku.

__________

„Mám to," vykřikla s nadějí v hlase Emm, po asi dvou týdnech, hledání, zkoušení a vymýšlení, jsem pomalu začala být zoufalá. Teď jsme se na Emm všechny s nadějí v očích podívaly. „Mělo by to fungovat, zkombinovala jsem kouzlo, na kterém sama pracuju a kouzlo, které existuje." vytáhla hůlku a mávla s ní. Pocítila jsem, jak se připadám do nicoty a potom jsem omdlela, jak tomu bylo ve vlaku.

__________

„Povedlo se," skákala po pokoji radostí Emm, „teď ještě musíme vymyslet způsob, jak to říct Benovi a Remusovi." „Tak Remusovi jo?" dobírala si jí Jessie. „Radši bych ji teď nedráždila, ale Emm má pravdu a já mám plán. Dáme vzpomínku na cestu vlakem do zkumavky a na to dáme nápis "Podivej se na ni, až budeš sám, je to důležitá vzpomínka" a k tomu bych přiložila dopis, ve kterém by stálo, že jestli s námi chce Lupin nebo Ben mluvit, najde nás každý den v kuchyni. Mě od pěti do šesti a tebe Emm od čtyř do pěti. Pak ať se rozhodnou, jak uznají za vhodné."

__________

Už pátý den jsem seděla v kuchyni a skřítci mi zrovna podávali další sklenku mého jediného nápoje, který jsem pila. Už mi nechutnal ani krvavý steak, ani další jídla. Čím jsem byla starší, tím víc jsem musela vypít krve. Bena jsem už dávno nečekala, seděla jsem tady už jen ze zvyku. Když vtom jsem zaslechla klapnout dveře. Prvně jsem si myslela že se mi to jen zdálo, ale pak jsem slyšela odkašlání. Pomalu jsem se otočila a po zjištění, že to byl Ben, jsem seděla s otevřenou pusou.

„Takže abych to shrnul, Jessie, kterou jsem nesl na ošetřovnu jsi byla ty." promluvil a já přikývla. „Jako vymyslely jste si to pěkně, jen jste bohužel nemyslely na důsledky. Já jsem ti věřil a tys mě dva týdny vodila za nos. Nechápu Chloe, ta vám to hned odpustila, že by se zachovala stejně. Víš, kdybys mi to řekla hned, tak bych nad tím možná popřemýšlel. Ale asi bych se rozhodl stejně, protože bysme spolu museli chodit tajně kvůli Potterovi a já nehodlám mít kvůli holce zlomený nos."

Na konci jeho promluvy jsem už pomalu brečela a to jsem už nebrečela jakou dobu. Utekla jsem do nebelvírské věže a v pokoji našla ubrečenou Emm. Stačilo se na ni jen podívat a hned jsem věděla, co se stalo, Lupin. Už jsem neměla na nic sílu, a tak jsem lehla na postel a usnula.

Salut gays! Vítám vás u nové kapitoly. Doufám, že se vám líbila. Pište do komentářů názory a budu i ráda za nějakou tu hvězdičku.
Vaše Lili_Riddle22

Sofie Amy RiddleKde žijí příběhy. Začni objevovat