Školní parkoviště 1/2

413 56 4
                                    

Michael -POKRAČOVÁNÍ PŘEDEŠLÉ ČÁSTI

"Možná vim, kde je Mad."

"Je těžké ti uvěřit"

"Michaele věř mi. Lhát ti, je teď poslední věc, co chci" vypadalo to, že mi řiká pravdu.

"V tom případě mluv" za ruku jsem ji vtáhl do domu a zavřel dveře.

"Ale počkej..."

"Mluv!"

"Slib mi, že mě nepráskneš"

"Komu?"

"No víš..."

"Sakra komu?!" Zatřásl jsem s ní.

"Jess."

"Já to věděl" odstoupil jsem o krok.

"Michaele v den, kdy se Mad ztratila... v parku jsem ji byla varovat, ale ona mi taky nevěřila"

"Kurva, jak dlouho už víš, že ji unesla Jess?!"

"Celou tu dobu"

"Jak si mohla mlčet?!"

"Bála jsem se, že mi Jess taky ublíží a že tebe ztratim..." sklopila hlavu.

Na nic jsem nečekal a začal si obouvat boty.

"Kde ji najdu?"

"Koho?"

"Jess!"

"Míří i s Madison k parkovišti u školy"

"Co tam?!"

"To už nevim."

Během několika minut jsem byl na cestě ke škole. Nikdo a nic mě nemohlo v tu chvíli zastavit.

U školy

"Tak kde jsou?" Zeptal jsem se uřícené Sonny, která šla celou dobu za mnou.

"Na parkovišti"

"Fajn" rozeběhl jsem se k určenému místu. Z dálky jsem už viděl Jess a Madison.

Jess

"Pamatuješ si to tu?" Držela jsem Madison za svázané ruce.

"Jseš psychopat!" Trhla sebou.

"Nejsem, jen si vyřizuju staré účty."

"Trhni si." Plivla mi Madison do obličeje.

"Děvko" utřela jsem si to.

"Madison!" Z dálky jsem zaslechla Michaela.

"Mikey!" Ozvala se mu ta čubka.

Madison

Srdce se mi rozbouchalo radosti, když jsem znova zahlédla michaela.
Chtěla jsem se rozeběhnout a skočit mu do náruče.

"Mikey!" Škubla jsem sebou, abych se vyvlékla, ale bylo to zbytečný. Mé ruce jsou pevně svázané a nemám žádnou sílu.

"Mad!" Doběhl Mike až k nám.

"Jak dojemné." Jess mě pustila. Na nic jsem nečekala a vrhla se k Michaelovi.

"Jsi v pořádku?" Mike mě pevně zmáčkl.

"Jo" rozbrečela jsem se.

"Neboj už ti nikdo neublíží, jsem u tebe zlato" zmáčkl mě ještě víc.

"Jseš si tím jistej Michaele?" Promluvila Jess.

Když jsem se otočila, koukala jsem se přimo do hlavně od zbraně. V životě jsem nezažila horší pocit strachu. V první chvíli se vám zastaví všechny myšlenky, připadá vám, že se zastavil čas. Nevnímáte žádné zvuky kolem sebe, nevnímáte nic.

"Jess, nedělej to!" Probral mě Michaelův hlas.

"Řekni mi jediný důvod, proč to neudělat?"

"Protože, ona za nic nemůže"

"Máš pravdu Michaele... ona za nic nemůže, ale ty." Jess přesunula zbraň na Mikea.

"Jess, prosim né!" Znova jsem se rozbrečela.

"Drž hubu mrcho, nebo to našiju do tebe i toho parchanta!" Vrátila hlaveň zbraně zpět před můj zrak.

"Dělej zastřel mě. Střílej!" Vyhrkla jsem.

"Neboj se" Jessica odjistila zbraň.

"Ale pamatuj si, že naši lásku. Lásku mezi mnou a Michaelem ničim a nikdy nezničíš."

"Řekni naposledy zbohem děvko!"

A najednou výstřel.

Hiiii :)
Když jste teda poslušně dokázali dát těch 20 votes, tak tu máte další část!

Za komenáře a votes děkuju.

Ps. Blížíme se do finále :D vidim to ještě, tak na 2-3 části a je the end :))

Don't wanna hear it 2Kde žijí příběhy. Začni objevovat