Kterou znich mi přisoudil Osud

chci být zaklínač!

S Tris jsme zkusily kouzlo aby jsme zjistili něco o mé minulosti a tak jsme se objevili v nějaké hospodě.Seděli tu zaklínači víly dokonce i moje babička a nakonec jsem tam zahlédla černého rytíře. Strašně mě to vyděsilo ale Tris mě uklidnila že tady nám nikdo neublíží a tak jsme šli dál. Nakonec na mě začaly mluvit osoby z mého podvědomí a Tris mě informovala že takhle by to být nemělo .Pak jsem zaslechla jakýsi páč a tak jsem za ním šla .Dostali jsme se mimo hospodu až někam ven do nějaké jakési pouště .Seděla tam žena držící dítě které plakalo.Žena vypadala že je zraněná a tak se jí rozhodla Triss pomoci .Ale bohužel byla to asi lest nějaké čarodějnice ,protože jí chytla pod krkem a pak začala mluvit ke mně.,,Dítě starší krve ,dítě záště.",,Je to čas opovržení.",,Svět zahyne v mrazu a zrodí se při východu Slunce. ",,Znovuzrodí se ze starší krve .",,Nezrodí se  ze zasetého zrna ale nýbrž vyšlehané plamenem." Celou dobu co mluvila čarodějnice ke mě držela Tris pod krkem a škrtila ji. Když na mě tedy zavolala abych jí pomohla vykřikla jsem :,,Geralte !",,Geralte!"Volala jsem jeho jméno .Nakonec jsem se tak vyděsila že jsme se vrátili zpátky do mého pokoje na Kaer Morhen .Když jsem chtěla pomoct Tris na nohy strašně se vyděsila. ,,Ne ty zničíš celý svět. ",,To ty jsi to zrno které vyšlehne plamenem."řekla vyděšeně Tris .,,Ty zničíš celý svět a nikdo to nezastaví ,ani on ne. "řekla vyděšená Triss .Zděšeně jsempo těchto slovech  které  my řekla odešla z místnosti a zamířila si to rovnou za Vesemirem. Rozhodla jsem se že nebudu otálet a že se nechám proměnit na Zaklínače. ,,Vizimire  jdeme na to !"řekla jsem když jsem přišla za Vizimirem do laborky . Ten mě jen přivázal k lůžku a ještě se mě jednou zeptal jestli to opravdu takhle chci.Já jsem jenom přikrývá ,a on se začal přibližovat s jehlou k mojí ruce .Ale zatím mi tu látku nevpravil jenom se mě znovu zeptal jestli to opravdu chci.,,Ano udělej to!"Řekla jsem a odvrátila od jehly obličej .Zrovna v tom momentě když my chtěl Vizimir píchnout injekci vešel do místnosti Geralt s mojí sestrou .,,Co to děláte? "zděsil se .,,Obrodíme se "řekl Vizimir. ,,Ne zbláznili jste se ?",,Vždyť je to dívka .",,Ona to zvládne! ",,Je silná.",,A já to tak chci ." řekla jsem směrem ke Geraltovi. Ale on mi začal odepínat pouta které jsem měla na rukách i nohách .Ale když mi chtěl odepnout poslední na levé ruce Řekla jsem mu že to takhle chci a zabránila mu odepnout mu poslední pouta. ,,Víš jaké by to mohlo mít následky? "zeptal se mě Geralt.,,Já myslím jenom na následky .",,Ať cvičím jak chci a ať dělám co dělam nikdy nebudu dostatečná .",,Ale ty jsi dostatečná Patricie a navíc jsi výjimečná.",,Chtěla bych být jako ty Geralte. ",,Chtěla bych být netečná ke své minulosti   k tomu co jsem udělala a nebo ještě udělám .",,Prosím tak mi to dovol.",,Řekla jsem směrem ke Geraltovi který si přede mě mezitím klekl
,,Jenomže takhle to nepůjde ani ty ani já nemůžeme zapomenout kým jsme. ",,Nemůžeme zabít svoje pocity .",,Jenom nenávist co se v nás rozrůstá a jít dál."Zamyslela jsem se nad tím co mi Geralt řekl a pak jsem souhlasil a napřáhla k němu poslední svázanou ruku kterou mi odepl.Tohle celé pozorovala celou tu dobu moje sestra ode dveří .Byla zděšená toho co jsem chtěla udělat  něco co by mě mohlo i zabít .Ale naštěstí nic se nestalo a má sestra na to nic neříkala. Geralt totiž promluvil za oba. ,,Běžte si sbalit věci!"promluvil k nám oběma Geralt. Když jsme vyrazili na cestu nevěděli jsme kam máme namířeno Geralt nám to totiž neřekl .