,,Hele, kdo dnes přišel před zvoněním!", zakřičel další den ráno někdo z Chrisovi party, když se v 7:43 objevila Nina mezi dveřmi.
,,No nevěřím tomu sama.", souhlasila nahlas a posadila se vedle své překvapené kamarádky.
,,Automat nejede?", neodpustil si další poznámku černovlasý Jonte a něco si klikal zároveň v telefonu.
,,Jede, ale ty na mě raději ani nemluv! Chci klidný a hezký konec školy, takže nehodlám každou hodinu sedět vepředu vedle Thomase!", oznámila své rozhodnutí a nohy přehodila přes lavici.
,,Oukej.", položil telefon na klín a zvedl ruce v obraném gestu.
,,Myslíš, že si na tebe fakt zasedl?", zeptal se Bruno ustaraně.
,,To nevím, ale hodlám to otestovat.", právě když tuhle větu pronesla, uvědomila si, že to co před chvíli řekla o poklidném konci školního roku, právě hodlá porušit.
,,Nino!", napomenula ji Soph, která cítila, že její kamarádka dostala opět hloupý nápad.
,,Neboj...", snažila se jí uklidnit, ale sama klidná nebyla. Jen z pomyšlení, že s ním bude dnes zase mluvit a on se zase na ní bude dívat, měla srdce až v krku.
Několikrát doma prošla všemožné situace a možnosti, proč zrovna ji by neměl mít rád. Procházela si každé slovo, které v jeho přítomnosti řekla. Na nic ale nepřišla.
,,Raději to řekni tátovi, ale neprovokuj ho. Zahráváš si s ohněm. Známe ho ani ne den a už teď vidím, že moc tolerantní nebude.", snažila se jí to stále Soph ustaraně rozmluvit.
,,Je tolerantní dost, jen vůči mně ne.", řekla čistý fakt a vzpomněla si na ty jeho provokativní otázky na ní. Neustále měl potřebu si jí všímat.
Zazvonilo na hodinu a ani jeden ze třídy nedutal. Za ten den si pan učitel Hiddleston dokázal u studentů vybudovat určitý respekt a nikdo nechtěl skončit vedle něj na židličce. Jen Isabella, která si dnes volila i speciální triko s výstřihem, kterým jste viděli opravdu kamkoliv. A pak tu byla Nina, která ale měla jiné úmysly.
Když přišel do třídy, dnes volil tričko olivové barvy, rifle a hnědou koženku, stalo se přesně to, co brunetka očekávala. První, kam jeho pohled spočinul, byl na ní. Ona rychle pohledem ucukla, ale nohy z lavice nesundala.
,,Sedí se Vám pohodlně slečno Wilson?", neodpustil si Tom svou poznámku a položil učebnice na učitelský stůl.
,,Celkem jo.", odpověděla a provokativně se pousmála. ,,Když si chce hrát, tak si budeme hrát.", pomyslela si a rázem stejně jako on udržovala oční kontakt. Nina netušila, kde se to v ní vzalo. Vždy byla žák, o kterém jste pomalu ani nevěděli, že je ve třídě. A rázem to byla ona, která ve třídě začínala tvořit napětí.
,,Nino!", okřikla ji šeptem Soph, když už začínala cítit dusno ve vzduchu. S ní to ale ani nehnulo. Dál sledovala Toma, který začínal být nervózní.
,,Fajn.", odsekl po chvilce přemýšlení a posadil se opět na kraj stolu. ,,Sundejte ty nohy ze stolu", napomenul jí, ale ona sebou ani nehla.
,,Slovo prosím asi neexistuje.", pomyslela si.
,,Nino Wilson!", žduchla do ní nervózní Sophia. Tohle se začínalo vymykat kontrole i samotné Nině. Jeho oči potemněly.
,,Nesundáte? Dobře. Půjdete se mnou do ředitelny. Hned", oznámil chladně, otevřel dveře a poukázal, aby vyšli na chodbu. Nina na prázdno polkla. Tohle se její táta nesmí nikdy dozvědět, jak by mu to vysvětlila? Mám dojem, že mě ten učitel šikanuje? Asi ne.
Veškeré hrdinství z ní rázem vyprchalo. Zvednula se a vyšla na chodbu. Tom za ní zavřel dveře, ale ještě slyšela, jak Isabella křičela ,,A co já Thomasi?!" Tohle bylo jediné, co Ninu potěšilo. Bílé tílko jí stačilo bohatě k tomu, aby zaujala více jeho pozornost, než s výstřihem až pomalu ke kolenům.
Naráz ji z myšlenek, ve kterých doslova panikařila, vytrhlo pevné stisknutí studené ruky za její zápěstí. Učitel jí držel za ruku a hned na to ji pevně přitiskl na stěnu. Byl o hodně vyšší něž ona, takže se musel sklánět, aby jí viděl do ustrašených hnědých panenek. Cítila jeho zrychlený dech ve své tváři a jeho panenky, které teď byly tmavě modré, jí doslova propalovaly pohledem. Kdyby je tam tak přistihla uklízečka...
,,Ty fakt chceš, abych tě bral za tvým tátou a vše mu povykládal?!", zavrčel svým chraplavým hlasem a vykání bylo pryč. Poznala, že měl co dělat, aby tam na ní neřval přes celou školu. ,,Taková chytrá holka a neustále dělá hlouposti. Nezkoušej mou trpělivost Nino!", oznámil už o něco klidněji a chladně ji pustil.
Celou dobu ho se strachem a slzami v očích sledovala. Čekala cokoliv, i to, že otci řekne věci, co se nikdy nestaly, ale tohle ne.
,,O-omlouvám se Vám.", dostala ze sebe a promnula si bolavé zápěstí.On na ní pohlédl, ale tentokrát v jeho očích nebyl vztek, ale spíše bolest a lítost.
,,Ne, já se ti omlouvám. Nevezmu tě do ředitelny, ale slib, že už mě nebudeš pokoušet jako býka s červeným praporkem.", pokusil se o úsměv, prohrábl si vlasy a otevřel jí gentlemansky dveře zpět do třídy.
~•~•~•~
Po celou dobu pak už jen oba mlčky seděli na svých židlích a dělali si svou práci. Nina dělala stejně jako všichni ostatní úkol, který jim zadal a sám jen seděl a díval se z okna. Párkrát brunetce neunikl jeho pohled na ni, který vždy hned při zaznamenání spojení pohledů přerušil.
Do zvonění zbývalo posledních pět minut a Nina měla svou práci hotovou. Proto koncem propisky ťukala do stolu a přemýšlela, co se na začátku hodiny vlastně odehrálo. Tolik jí vadilo, že se k ní nemůže chovat stejně jako k ostatním studentům. Smát se jejím vtipům, děkovat za odpovědi, nevyvolávat ji při každé hlouposti, a v neposlední řadě se na ní usmívat. Dva dny jí stačily bohatě k tomu, aby jej začala nenávidět.
Ale i přesto všechno, že byl k ní tak odtažitý, bylo něco, co jí na něm okouzlilo a co jí jako magnet přitahovalo. Měl kolem sebe určitou auru a byl tak záhadný. Když jí tak nenávidí, proč ji nevzal do té ředitelny? Proč se jí za to nepomstil, když mohl a měl k tomu důvod? Proč se na ní neustále díval? Měla tolik otázek a žádné odpovědi.
,,Nino, už zvonilo.", oznámila Soph své kamarádce, která byla opět mimo realitu. ,,Děje se něco? Co ti v ředitelně řekli?", zajímala se a ustaraně ji sledovala.
,,Já tam nebyla.", řekla zamyšleně a přimhouřila oči.
,,Nebyla? A co jste teda dělali?", zeptal se zvědavě Bruno.
,,Byli jsme na chodbě a vyjasňovali si situaci. Řekl, abych ho přestala provokovat.", odpověděla a opět se jí vrátily vzpomínky k jeho panenkám, které jí viděly až do duše.
,,Jak provokovat? Vždyť jsi mu nic neudělala!", zvedla se Soph ze židle a máchala rukama na všechny strany.
,,Uklidni se. Prostě mu jen vadí, že Nina dýchá. Je to chlap.", utrousil Jonte, který zase hledal něco na mobilu a nohy přehodil přes Bruna, který jeho nohy ale setřepal. Jonte si na to jen odfrkl a nohy tam vrátil zpátky.
,,Jak jako je to chlap?", otočila se Nina dozadu a opět se jí vrátila odvaha a energie.
,,Řeklas, ať na tebe nemluvím.", připomněl jí černovlásek s úšklebkem.
,,Fajn, poradím si sama.", odsekla a zvedla se ze židle.
,,Kam jdeš?", zeptala se zmateně Soph.
,,Jdu si s ním promluvit a oznámit mu, že nejsem žádný boxovací pytel, do kterého si jen tak ze srandy uhodí.", pronesla odhodlaně a rovnou vzala papíry, které mu na konci dne měla odevzdat. Dá mu je rovnou a hodí mu je přímo na hlavu.
⋆⋆⋆
ČTEŠ
𝑰𝒏 𝒍𝒐𝒗𝒆 𝒘𝒊𝒕𝒉 𝒕𝒆𝒂𝒄𝒉𝒆𝒓 ᵀᵒᵐ ᴴⁱᵈᵈˡᵉˢᵗᵒⁿ
FanfictionNěkdy učitelé nejsou tak nevinní, jak na první pohled vypadají.