𝑰𝒏 𝒍𝒐𝒗𝒆 𝒘𝒊𝒕𝒉 𝒕𝒆𝒂𝒄𝒉𝒆𝒓 ᵀᵒᵐ ᴴⁱᵈᵈˡᵉˢᵗᵒⁿ

33. Bolestivé ráno

Sluneční paprsky stejně jako každé ráno probudily dívku do slunečného dne. Promnula si obličej, vyhoupla se do sedu na posteli a pořádně se protáhla. Když se rozhlížela po místnosti, a při tom se snažila rozmrkat ospalé oči, její pohled jí spočinul na roztržený stříbrný obal od kondomu ležící opodál. Jakmile se podívala pod sebe, na dece pod ní byl zaschlý flek od krve. Opět si promnula obličej a pak se kupodivu usmála. Z neznámého důvodu měla dobrou náladu. Konečně jí přišlo, že udělala něco sama a nemusel to dělat Tom.

Zkontrolovala hodinky na své ruce a lehce si vzdychla, když zjistila, že je již čtvrt na dvanáct dopoledne.
Jemně šťouchla do Toma, spícího vedle ní, aby jej probudila. On se ale jen neklidně zavrtěl a pokračoval ve spánku.

Proto se k němu nahla, políbila jej lehce na nos a on konečně otevřel oči. Párkrát zamrkal a pak unaveně vydechl.

   ,,Kolik je hodin?", zeptal se a promnul si své dva načervenalé akvamaríny.

   ,,Za třičtvrtě hodiny bychom měli jít obědvat.", odvětila a Tom otráveně vzdychl.

   ,,Nechce se mi vstávat.", zabrblal si pro sebe a svou hlavu schoval pod peřinu.

   ,,Mně taky ne.", přiznala se Nina, ale i přesto mu přikrývku strhla z hlavy a odkryla jej. ,,Musíme vstávat a jít připravit oběd. Navíc si myslím, že dole bude pěkný nepořádek.", vysvětlila a Tom si už po několikáté za toto ráno povzdechl. Poté přikývl a oba hned vstali, Nina zabalená do deky a Tom odhalený.

Během hledání spodního prádla v posteli, které se Tom snažil vyklepat z peřin, Nina sykla bolestí, jelikož jí zapulzovalo v klíně. Tom přestal s momentální činností a překvapeně zvedl obočí.

   ,,Děje se něco?", zeptal se starostlivě.

   ,,Ne, jen...", opatrně se znovu posadila na postel. ,,Asi jen nemůžu chodit.", zamumlala a bolest se hodlala zmírnit tak, že si kolena přitáhla k bradě.

   ,,Jakto?", nepochopil Tom, přišel k Nině a sklonil se nad ni. Jakmile mu to došlo, zaklel na svůj účet a prohrábl si vlasy. ,,Doprdele, měl jsem to tušit.", řekl si pro sebe naštvaně. ,,Asi jsem to přehnal.", zatvářil se provinile a Nina si vybavila prudké přírazy na konci, kdy již skoro ani nevnímala, kde je.

Věděla, že to může mít nějaké následky, ale i přesto všechno se jí včerejší noc líbila.

   ,,Ne, to je dobré. Zvyknu si.", ujistila jej, ale přesto dál seděla.

   ,,Podám ti oblečení.", nabídl jí mladý Brit se stále provinilým výrazem ve tváři. Rychle na sebe hodil spodní prádlo a vydal se do jejího pokoje, aby ze skříně vybral nějaké hadry.

Než se Nina nadála, byl zpátky i s jejím oblečením.

,,Snad bude tohle dobré.", podal jí do rukou její pleťovou sportovní podprsenku a volné tepláky stejné barvy. Očividně se snažil, aby ji to bylo co nejvíce pohodlné a zároveň aby to ladilo k sobě. Kdyby Tom hledal vhodnou práci, módní stylista by byl jasný výběr.

   ,,Děkuji.", věnovala mu úsměv a začala se soukat do oblečení.

   ,,Chceš pomoct?", navrhl ustaraně.

   ,,Ne, to je dobré. Ještě neumírám.", řekla a tím přiměla Toma se pousmát.

Jakmile se Nina nasoukala do oblečení a Tom přes sebe přehodil bílé tričko a černé tepláky, byli připraveni vyrazit dolů, kde očekávali neskutečnou spoušť. Tom pochyboval o jejím stavu, ale nechtěl, aby se cítila trapně, že jí lituje. Přece jen to byla jeho vina, takže litování bylo nemístné a nepřípustné. Jediné co mohl dělat, bylo jí pomoct s obyčejnými, ale nyní i přesto těžce vykonatelnými věcmi.

   ,,Nechceš zůstat ležet? Uklidím to.", navrhl Tom, když viděl Ninu, jak pochybně pohlédla na podlahu.

   ,,Ne, zvládnu to. Opravdu.", ujistila ho znovu a pokusila se vstát. Silně si zkousnula ret a snažila se dojít na chodbu ke schodům. Po pár krocích, které byly spíše pokus omyl, se ale zastavila. Bolest se jí nyní přemístila do podbřišku.
,,Au.", šeptla. Když si uvědomila, že to bylo moc nahlas a Tom to slyšel, zakryla si ústa.

   ,,Fajn.", zatnul Tom ruce v pěst, pevně sevřel čelist a nasadil stejný výraz, jako měl i tehdy, když nechtěla Nina sundat nohy z lavice.

Přišel k ní, a i přes jeho chladný výraz jí něžně chytil do náruče. Nina, která to nečekala, leknutím vyjekla. Připadala si hloupě, ale i přesto se nechala snést ze schodů dolů. Chvilkový pocit, že jí Tom upustí a ona spadne, byl zbytečný. Bezpečně jí přenesl do obývacího pokoje a opatrně posadil na pohovku.

,,Dobrý?", ujišťoval se Tom, když se od ní odtáhl.

Nina přikývla a rozhlédla se po domě. Všude to vypadalo poměrně uklizeno. Až na prázdné nádobí na stole, pár konfet na zemi a na nafouknuté balónky, které poletovaly po obývacím pokoji.

   ,,Je tu celkem uklizené. Ale kde jsou ostatní? To spí všichni v jedné posteli?", zajímala se překvapená Nina.

   ,,Nevím, jdu uvařit zatím něco rychlého k jídlu. Třeba se za chvilku objeví.", navrhl a rozhlédl se po spodním patře domu, zda náhodou nespatří nějakého pacholka s kocovinou ležet na stole.

   ,,Já půjdu -"

   ,,Si pustit film a dívat se na zajímavý příběh. To jsi chtěla říct, že?", ušklíbl se. Nina na něj jen vyplázla jazyk a pro jeho spokojení si vzala do rukou ovladač.

   ,,Spokojený?"

   ,,Ano.", řekl, a opět s jemným úsměvem na rtech, opustil místnost.

   ,,Sakra!", zařval rázem Tom z kuchyně.

   ,,Co je?", zeptala se vyděšeně Nina, která stále seděla na pohovce a bála se vstát. Nechtěla zažít další ostrou bolest v podbřišku.

   ,,Tady na zemi spí nějaký idiot a já se o něj málem přerazil!"

⋆⋆⋆