Náš svět [Teen Wolf]

2.kapitola

Ráno mě probudilo hlazení po mé hlavě. Vůbec, ale vůbec se mi nechtělo vstávat. Jak já ze srdce nesnáším rána. Úplně bych je zrušila.

,,Mmmm, ještě neeee. '' Mručením do polštáře si třeba odložím nevyhnutelné.

,,Vstáváme, šípková Růženko. Musíme do školy. '' Hladil mě dál.

,,Ne, to nemusíme. '' S úsměvem se mi uvelebovalo dobře pod deku.

,,Ale musíme. Nenuť mě použít násilí. '' Začal vyhrožovat. Ačkoliv byl určitě spokojený, kdyby to mohl udělat.

,,To neuděláš. ''

,,Ale udělám. Když nevstaneš. '' Určitě se teď spokojeně usmívá.

,,Mhm. '' Spokojeně jsem si ležela dál. Ani rozlepit oči se mi nechtělo.

Přes mé překvapení to i tak udělal. Chytl mou deku. Jedním prudkým pohybem ji strhl ze mě na stranu. Mé krásné pohodlí a teplíčko pod dekou bylo to tam.

,,Nesnáším tě. '' Zvedla jsem se podrážděná.

,,Včera večer jsi vzdychala něco jiného. ''

S jakoukoliv odpovědí jsem to byla já, co se prudce otočila. Jedním mávnutím ruky ode dveří mu přistál na obličeji můj polštář. S uspokojeným úsměvem jsem teprve teď mohla odejít do koupelny.

Po ranní rutině a převlečení do čistého oblečení se mohlo přejít do kuchyně. Dnes mé dlouhé rozhodování ukončilo černé volnější tričko s děravými modrými džíny a vlasy v drdolu. Potřebuji se dnešní den cítit co možná nejkomfortněji, co to půjde.

,,Dobré ráno. '' Pozdravil Scott s Melissou.

,,Dobré. '' Pozdravení šlo i z naší strany.

,,Tak co? Jste všichni tři připraveni? '' Napila se Melissa kafe.

,,Jo, snad jo. '' Odpověděl Scott.

,,Rozhodně víc připravená, než včera. '' Vydechla jsem spokojeně.

Neušlo mi, jak na sebe Scott se Stilesem navzájem mrkli. Nechám je být. Jsou to kluci. Aspoň se cítí lépe. A já taky. Takže výhra pro všechny.

Společná snídaně všem prospěla na nervy. Povídat si o něčem jiném vážně bodlo.

Těsně před naším odchodem do kuchyně vešel i Rafe. Pozdravení se mu dostavilo snad jen od Melissy. Od Scotta určitě ne, od Stilese nevím. Možná jen něco zamumlal.

,,Pojedeme? Lydie na nás už bude určitě čekat. '' Radši už budu ve škole.

,,Jo, mohli bychom. '' Souhlasili oba se mnou.

Každý si po sobě uklidil své špinavé nádobí do myčky. Vzaly se věci a mohlo se jít.

,,Tak vám držíme palce. '' Povzbudila nás Melissa.

,,Hodně štěstí. '' Přidal se i on.

,,Díky mami. '' Houkla jsem při odchodu.

,,Ach jo. Tohle nepůjde. '' Slyšela jsem ho, když jsme byli už venku.

,,Neboj. Dej jí čas. '' Snažila se ho Melissa uchlácholit.

,,Jedu ještě pro Kiru. Sejdeme se ve škole. '' Nasadil si Scott helmu.

,,Jasný. '' Mávl k němu Stiles a šel k jeho jeepu.

Scott stačil odjet dřív, než my nastoupit. V autě jsme se odreagovávali zpíváním písniček z rádia. Musím říct, že nemůžu být v mém životě snad šťastnější, než jak se teď cítím tady se všemi.