Náš svět [Teen Wolf]

4.kapitola

Maturita a přijímačky na výšku. To bude teprve pravé peklo. A když říkám, že ve škole bude peklo já, zrovna já, tak nevím, jak na tom bude zbytek. Nemůžu ale nikomu křivdit. Všichni se snaží. Scott snad nejvíc z nich všech. Jako by se najednou proměnil. Pravidelně čte, dobrovolně se učí a tak dále. Což takový rozhodně nebyl, když mě sem přivezli. Ale svědčí mu to.

Já už pár dnů pomáhám pro změnu Kiře. Napadlo je, že s ní budu trénovat. Potřebuje se prý naučit ovládat své schopnosti. Nevím, jak k tomu došli, ale podle všech jsem na to nejlepší kandidátka. Nevadí mi to. Já se tak sama aspoň procvičuju. Ale soudím podle toho, že já jsem jediná, která je schopna lusknout prsty a Kira stojí nehybně na místě. I když od toho co se stalo minule, nerada ovládám ostatní. Už mi ani nevadí tolik používat svoje schopnosti. Ale zastavit jiné mi je ještě prosti srsti. Furt se mi vybavuje ten pocit, jak jsem doslova cítila, jak drtím Liamovo tělo. Nebo jak jsem ovládla všechny na Theově straně a nutila je jít po Scottovi. I když jsem to nebyla já, stále si to pamatuji. Ani nevím, zda se toho někdy vůbec zbavím.

Dnes nám začíná první den školy. Po prázdninách se zase všichni sejdou ve škole. Nevím proč, ale celkem se na to i těším. I když vím, co nás tam čeká.

Zrovna jedu s Lydií do školy. Potřebovala se mnou včera probrat nějaké důležité věci, takže bylo nejlepší u ní rovnou přespat. Za chvíli nebudu doma tak často jako u ní nebo u Stilese. Jako bych měla skoro dva další domovy. Ale Lydiině mamce ani panu Stilinskimu to nevadí, takže se nemusím nijak strachovat.

Když parkuje vedle Stilesova jeepu, ani protentokrát mi neuniknout ty dvě motorky. Zase tu stojí. Dvě naprosto identické, vedle sebe. Že by teda noví studenti? Docela by mě to i zajímalo.

,,Připravena na další várku nových prváků? '' Drkla do mě Lydie po cestě do školy.

,,Ale prosímtě. Jsi na ně nějaká natěšená. '' Se smíchem jsem prošla hlavními dveřmi na chodbu, rovnou k našim skříňkám.

,,Ráda bych nějaké rozptýlení. '' Prohlížela si nové kluky.

,,Nebo kluka. '' S mrknutím jsem si odemkla svou skříň.

,,Meh, spíš to rozptýlení. '' Sama se tomu zasmála.

Všechny potřebné věci už mi ležely v rukou a já byla připravena jít do třídy. První dvě hodiny máme biologii na kterou se moc těším.

Zajímavé, že nás ještě nedošel Stiles. Poslední dva dny nebyla možnost se vidět. Tak nějak mě překvapuje, že za mnou nepřišel. Obzvlášť, když už tu oba jsou. I Scottova motorka stála na tom parkovišti. O jediné Malii a Kiře nebyly žádné známky.

,,No podívej se na to. '' S kousnutím do rtu poukázala na tři kluky, stojící pár metrů od nás na druhé straně chodby u svých skříní.

,,Tak který? '' Pozorně jsem je sledovala.

,,Ten s kšiltovkou. ''

Je mi nad slunce jasné, že nejdéle zítra je ten kluk její. V tomhle je ta holka vážně dobrá.

,,Vážně? Čekala jsem, že řekneš toho blonďáka. '' Opřela jsem záda o skříň a naklonila hlavu, abych dobře viděla.

,,Nevypadá špatně. Ale tam ten je víc sexy. Jen si představ co se skrývá pod tím tričkem. Myslíš, že i hraje lakros? '' Hned by šla za ním, kdyby to bylo možné.

,,Ale, ale. Dva dny se nevidíme a ty už mi koukáš po jiných? '' Objevil se u nás Stiles.

,,No ahoj. Už jsem se strachovala, že za mnou nepřijdeš. '' Chytla jsem ho za ruce.

,,O Beth se nemusíš bát. Ten je můj. '' Podotkla Lydia a nespustila z něj oči.

,,To se mi ulevilo. '' Pousmál se nad tím.

,,Tak se vy hrdličky zatím mějte. Já si jdu pro něj. '' Poplácala Stilese po rameni a dala se na odchod.

,,Uvidíme se ve třídě. '' Houkla jsem na ni.

S velkou pravděpodobností mě stejně už nevnímala. Ta měla oči jen pro něj.

,,Chyběl jsem ti? '' Otočil se zpátky ke mně.

Já byla stále zády opřená o skříňku a držela ho za ruce.

,,Moc. Ty dva dny byly neskutečně dlouhý. '' Vykouzlil mi na tváři úsměv už jen tím, že stojí zase přede mnou.

,,Co Lydie potřebovala tak nutně probrat? ''

,,To nesmím nikomu říct. Holčičí tajemství. '' Zazubila jsem se.

,,No tak fajn. '' Zakroutil nad tím hlavou.

V tom se něco změnilo. Někdo nás poslouchá. Kdo tady poslouchá náš rozhovor? To není Scott ani Liam. Ty bych už po té době s nimi rozpoznala. Tohle je někdo cizí.

Soustředěně jsem se rozhlédla po chodbě. Nevidím nic jiného, než procházející žáky směřující do svých tříd nebo skříňkám. Nemůžu se na nikoho zaměřit, jelikož nevím na koho. Nikoho nevidím. Kdo to sakra je?

,,Co se děje? '' Všiml si toho i on.

,,Ale nic. '' S posledním rozhlédnutím jsem vrátila pozornost zpět k němu.

,,A co jsi dělal ty se Scottem? ''

,,Deaton potřeboval s něčím pomoci. Něco vyřešit. Nic důležitého. '' Odpověděl mi.

Stále....nás...poslouchá....Radši bychom měli jít do třídy.

,,Nepůjdeme do třídy? '' Navrhla jsem.

,,Už? Ještě máme čas. '' Divil se.

,,Jen tak. Nerada bych aby mi někdo zasedl mé místo. Víš, jak to vypadá vždycky v první den. ''

,,Jasný. Ale ještě než půjdeme....'' Zastavil mě.

,,Copak? ''

Dlaní mi jemně chytl za tvář. Něžně mě políbil na rty. Polibek mu byl opětován.

Proboha tohle mi tak chybělo. Jeho naprosto dokonalé polibky. A nejen to.

,,Už můžeme. '' Řekl spokojeně.

Po cestě jsem se ještě naposledy rozhlédla, co mě Stiles vedl za ruku. Sleduje nás. Ale odkud sakra?

Ve třídě už seděl i Scott, který se bavil s Kirou, která si vzala místo hned za ním.

,,No ahoj. '' Radostně jsem si sedla na své místo.

Díky bohu, že je volné. Jinak bych toho daného člověka snad i vykopala. Možná někomu přijde, že až moc přeháním, ale moje místo je moje místo. A tečka. Tím to hasne.

,,Ty prázdniny tak rychle utekly. '' Usoudila Kira nahlas.

,,Strašně. Ale byly to strašně dobře užité prázdniny. '' Doplnila jsem ji.

Po chvilce došla i nečekaně spokojená Lydie. Jen si dosedla tak na mě mrkla. Je mi jasné, co tím myslela. A někdy během dne to od ní i uslyším. Dost pravděpodobně na obědě. Nejdéle do tří minut následovala Malie. Všichni jsme si povídali, než přišla učitelka a začala hodina.