Náš svět [Teen Wolf]

20.kapitola

,,Mmmmm. '' Moje hlava přicházela k sobě.

,,Haló?.......Liame? Liame jsi tady? '' Popadla mě lehká panika.

,,Jsem tady. Vedle tebe. '' Ozval se jeho hlas.

Spadl mi kámen ze srdce.

,,Nic nevidím. '' Po chvilce snahy mi došlo, že příčina toho, je šátek zavázaný kolem mé hlavy.

Aby toho nebylo málo. Moje ruce a nohy byly svázané. Ruce jsem měla svázané před sebou a seděla na zemi.

,,Co se stalo? Kde jsme? '' Snažila jsem se vymanit ze sevření.

Dle mých instinktů, to je obyčejný provaz. Ale dost silně uvázaný.

,,Než jsem stačil cokoliv udělat, někdo nás přepadl. Jediný co si pamatuji je, že jsem se vzpamatoval až tady. Přivázali nás a nechali tak. ''

,,Taky tě takhle svázali? ''

,,Ne. Já jsem k nějaké sedačce. Snažil jsem se z toho dostat, ale nejde to. Nechápu to. Vypadá to jako nějaký sklep. Starý a chladný sklep. ''

,,Počkat, ty nemáš zavázané oči? ''

,,Ne. Nevím, proč ty ano. ''

,,Ahhhhh. '' Vztekle jsem se praštila rukama do stehen po marných pokusech osvobodit se.

,,Můžeš něco dělat? ''

,,Nic nevidím. Nemám na co se zaměřit. Poslepu nedokážu nic ovládat. ''

,,Tak to zkus. ''

I přes to, že ty oči nic nevidí, stejně jsem je zavřela, pro větší soustředění. Zkusila jsem se soustředit na naše okolí. Na sklep. Jediné co ale přicházelo, bylo to, že jsem cítila víc chladu než předtím.

,,Co když ti popíšu co je kolem nás? Budu tvoje oči. '' Navrhl po chvilce, co viděl můj neúspěch.

,,Fajn. Zkus to. ''

Popsal mi předměty ležící nejblíž mě. Představivost fungovala, jen se ani jeden z předmětů nepohnul ani o milimetr.

,,Nejde to. Potřebuju vidět. '' Naštvaně jsem vydechla všechen vzduch z plic.

,,Ještě něco zkusím. ''

Zkusím ty provazy. Ty aspoň cítím na svých rukou.

,,Někdo jde! '' Vyrušil mě.

Podle kroků dva lidé. Scházejí po schodech k nám dolů.

,,Koukám, že jste už oba dva vzhůru. Skvěle. Můžeme se konečně trochu pobavit. '' Mluvil hluboký mužský hlas.

,,Co od nás chcete? '' Vyprskla jsem.

,,Ale ale, klídek maličká. '' Tentokrát to byl hlas ženy. Ta stála blíže mé straně.

,,Proč jste nás tady svázali? '' Okřikl je Liam.

,,Vy dva nám teď prozradíte, kdo všechno k vám patří. '' Úlisně se ten muž zasmál.

,,Nevím, o čem mluvíte. ''

,,Víš, o čem mluvíme hochu. Víme o vašich vlkodlačích schopnostech. ''

Zdálo se mi, jako bych slyšela elektřinu. Ten mrazivý zvuk praskající elektřiny.

,,Vlkodlačích schopnostech? '' Hrál hloupého.

,,Nechápu, co tím myslíte. '' Přidala jsem se.

,,My vám trochu pomůžeme. '' Ženy hlas byl zas o něco blíž.