,,Co? Jasně, že tuhle dvojku známe. '' Zakroutil hlavou Stiles.
,,Nic jsme ji neměli v plánu dělat. Přísahám. '' Zvedl ruce na obranu Ethan.
,,Jo? Nechtěli jste ji třeba využít k tomu, abyste se dostali do Scottovi smečky? '' Stiles je podle tónu v hlase nemá moc v lásce.
Je i možné, že dřív něco ti dva provedli? Až do teď jsem si myslela, že toho vím více než dost. Ale aktuálně si připadám, jako bych nevěděla zhola nic.
,,Cože? '' Skoro uraženě jsem se zasekla. Takže já byla jen nějaká jejich vstupenka do smečky?
,,Už to jednou zkoušeli. Jsou z nich teď omegy. Rádi by k nám do smečky. '' Vysvětlil mi Scott.
Omegy. To jako, že jsou jako odpad? Jelikož nemají žádnou smečku a jsou omegy, znamená to, že jsou dost ohrožení? Nemají tím pádem nikoho, kdo by je mohl ochránit. Pomoci.
Proč mi jich je krapet líto? Dva opuštění, kteří nikoho nemají.
,,No dobře. Možná jsme chtěli se s Beth více spřátelit a mít tak větší šanci. Ale přísahám, nic jsme ji nechtěli udělat. '' Vykopl ze sebe Aiden.
,,Takže já měla být jenom vaše vstupenka? To nemyslíte vážně. A já měla za to, jak nejste milí. '' Ohradila jsem se uraženě.
,,Promiň nám to. My to nemysleli zle. '' Bylo vidět, že mu to je líto. Ethan asi nebyl hlavní hlava tohohle plánu. Bych řekla.
,,Jo jasně. '' Protočila jsem oči.
,,Vyvedli jsme je pryč. Podle mě dost daleko. '' Vrátil se Derek.
,,Jo. Teď si jděte dělat špinavou práci sami děcka. '' Prošel kolem nás otrávený Peter.
,,Jakou? ''
,,Říkala jsi, že někoho zabila viď? '' Směřoval svou otázku mým směrem.
,,Ano. ''
,,Měli bychom projít les, kudy přišli. Nevíme jistě, zda byl jediná oběť. '' Navrhl následně Derek.
Dávalo to smysl. Nebylo by dobré, kdyby to našel nějaký náhodný kolemjdoucí. Nebo hůř. Malé dítě. Chudák by měl doživotní trauma s návštěvami u psychologa.
,,Fajn. Vy dva jdete s námi. Když se tak strašně chcete zapojit. '' Upozornil Scott dvojčata.
Ti na to jen souhlasně kývli.
,,Stilesi, odvez ji domů. Nechci, aby šla s námi. Ten jeden ji si myslím stačil. '' Otočil se Scott k Stilesovi.
,,Scotte já to zvládnu. '' Sama si tím nejsem moc jistá. Jak bych vypadala dalších pár hodin, po tom, co bych našla několik dalších těl. Ale nechci vypadat jak zbabělec, co si radši zaleze do postele a nechá to jen na nich.
,,Ne. Pojedeš domů. Můžeš to pro mě udělat? '' Chytl mě za ruku.
,,No dobrá. '' Na jednu stranu se mi neskutečně ulevilo. Nebudu to muset podstupovat.
Se všemi jsem se rozloučila a nasedla k Stilesovi do jeepu. Ten hned vyjel směr náš dům.
,,Nechceš u nás přespat? '' Tak ráda bych s ním zas strávila noc. Radši bych po dnešku byla s někým. S ním.
,,Promiň mi to, ale nemůžu. Táta by dneska potřeboval s něčím pomoci a já už mu to slíbil. '' Omluvně mě pohladil po stehně.
,,To nevadí. Jen mě to tak napadlo. '' Snažila jsem se zakrýt lehké zklamání.
Tak třeba zítra.
Zastavil přímo před domem. Já se natáhla pro polibek na rozloučenou a šla domů. Doma v kuchyni mě ale někdo zastavil.
No paráda.
,,Ahoj. Kde máš Scotta? Myslel jsem, že jste spolu. '' Usmál se na mě Rafe.
,,Scott je ještě venku. '' Odpověděla jsem stroze a šla si nalít pití.
,,Přivezl tě Stiles? '' Snažil se rozproudit konverzaci.
,,Jo. Teď půjdu do sprchy, převléknu se a půjdu si lehnout do postele. To ti stačí k tomuto výslechu? ''
,,Jen jsem se snažil si s tebou normálně promluvit. ''
,,Jo. Měl bys dost času si se mnou povídat, kdybyste mě nedali pryč. '' S těmito slovy jsem se odebrala do schodů nahoru.
V pokoji jsem popadala svůj župan a šla rovnou do koupelny. Shodila ze sebe všechno oblečení. Teď se potřebuju uklidnit. A teplá sprcha bude tou nejlepší cestou.
Měla jsem pravdu. Teplá sprcha je prostě můj lék na cokoliv. Nevím, co bych si bez ní počala. S županem na sobě, ručníkem na hlavě a klidnou myslí jsem se vydala do pokoje. Udělala si svou večerní rutinu a rozhodla se jít spát. Pro dnešek toho bylo až až.
Další den ráno jsem se připravila do školy jako každý jiný den. S jediným malým detailem. Stiles mi neodpovídal na mé zprávy. Což je divné. Většinou mi odepisuje během chviličky.
Což je taky důvod, proč jsem naspala jen asi jednu hodinu. Mám o něj docela dost velký strach na to, abych se v klidu vyspala. Navíc mi v hlavě neustále naskakuje ten včerejší obraz. A vše okolo. Budu ráda když v tý škole neusnu.
Třeba zaspal. Včera mi říkal, jak musí pomoci s něčím sherifovi. Určitě ho to unavilo a teď zaspal. Nebo v tom pokračují dneska. Tak mi snad odepíše.
Dnes to vidím na černé sportovní legíny, volnou tmavě zelenou mikinou s kapucí a nápisem na hrudi, bílými ponožkami nad kotníky a teniskami.
Dole v kuchyni už snídal Scott. Docela unavený. Určitě dlouho do noci prohledávali les. Ve čtyřech než to celé prošli. Muselo jim to zabrat dost času. Ani nebyl slyšet, když se vrátil.
,,Dobré ráno. '' Udělala jsem si své kafe.
,,Dobré. ''
,,Bylo jich více? '' Je mi jasné, že bude vědět co tím myslím.
,,Pět. Ve stejném stavu jak to, kterého jsi našla. '' Odpověděl ustaraně.
,,Díky bohu že už jsou pryč. Nedovedu si představit, jak by to dopadlo, kdyby tu měli zůstat byť o děn déle. ''
Těch lidí mi je strašně líto. Museli trpět. Neskutečně trpět. A co potom pozůstalí, kteří právě přemýšlí, proč se jim nevrátili domů. Tohle si nezasloužili. Nikdo z nich.
,,Jo to jsme dva. '' Kousl si do chleba namazaného s máslem.
,,Mimochodem, odepisuje ti Stiles na zprávy? '' Nadhodila jsem.
,,Nevím. Nepsal jsem mu. Proč se ptáš? '' Podíval se na mě.
,,Já mu totiž psala už večer na dobrou noc. To samé dneska po ránu a na něco jsem se ho i ptala. Ale nepřišla mi jediná odpověď. Většinou mi odpoví nejdýl třeba do pěti minut. Tak jestli o něm něco nevíš? '' Podrobně jsem mu popsala situaci.
,,Neboj. Třeba jen zaspal. Posledně mi taky neodepisoval. Dokonce přišel asi až na třetí hodinu. S tím bych si nelámal hlavu. '' Ujistil mě.
Já si stejně dělám starosti. I když tedy očividně zaspal. Mám z toho nějaké divné tušení.
,,Chceš vzít do školy? Kira by přijela se svým tátou. Máme s ním první hodinu. '' Navrhl Scott a vytrhl mě tak z mých myšlenek.
,,To bych byla ráda. '' Usmála jsem se. Ale v hlavě mi stejně dělá starosti.
ČTEŠ
Náš svět [Teen Wolf]
Fanfiction! Pokračování Zpět v Beacon Hills ! Jak se naše hlavní hrdinka Beth popere se svými novými přáteli a rodinou s posledním ročníkem? Od doby co zmizel Theo se tenhle typ věcí poněkud uklidnil. Mohli chvíli žít ''normální'' životy. Nastanou ale v průbě...