Náš svět [Teen Wolf]

31.kapitola

Jelikož, je to stejná cesta, kterou mě vodili do té mučící místnosti, museli jsme samozřejmě projít kolem dveří. Nějak se mé tělo u těch dveří zastavilo.

Opatrně otevřel dveře, aby se podíval. Prošel dovnitř a viděl, jak vypadá. Rozhlížel se kolem dokola.

,,Vypadá to strašně. ''

,,Na těch křeslech jsme byly pokaždé po celou dobu připoutané. '' Přejela jsem po opěrce rukou.

,,Hovada. ''

,,Měli bychom pokračovat. '' Vyšla jsem ven.

Naposledy se zde rozhlédl, než šel za mnou na chodbu.

,,Už to je jen kousek k Lydii. '' Prošli jsme další dveře.

,,Musíme pohnout. ''

K Lydii nás dělily dvě části. Čili dvoje dveře. Pak už ''jen'' cesta ven.

,,Někdo jde! '' Zastavila jsem se.

,,Co tady děláte?! '' Vykřikl na nás muž od hlídky.

,,Ehmmmm Ztratili jsme se? '' S ironickým pohledem pokrčil ramena.

,,Dva venku z cel. Sekce OSM D. Pošlete posily. '' Zahlásil do vysílačky.

,,Do hajzlu. Co teď? '' Nespouštěla jsem z toho chlapa oči.

,,To nech na mě. ''

Ani jsem neviděla, jak se k němu dostal tak rychle. Stál u něj. Než muž stačil jakkoliv zareagovat měl zlomený vaz.

,,Teď rychle. Nebude jim to trvat dlouho. '' Otočil se zpátky.

Běželi jsme k dalším dveřím. Jen co se zahnula za zatáčku k nim, prudce jsme zastavili.

,,Paráda. ''

U dveří stálo pět chlapů. Další se blížili za nimi a další za námi ze zad.

,,Všechny je nezvládnu. '' Pověděl mi.

,,Chyťte je! '' Zakřičel jeden z nich.

Začali jsme utíkat pryč. Ani sami nevíme kudy, ale prostě někam.

,,Musíš mi ty náramky strhnout! '' Zastavila jsem se.

,,Co? Ublížím ti. ''

,,Já to zvládnu. Ale jinak se odsud nedostaneme! ''

,,Honem! '' Naléhala jsem. Jelikož se nebezpečně všichni blížili.

,,Tak jo. ''

Chytnul jednu mou ruku. Začal tahat za náramek. Ten jakoby to poznal a zaryl se do zápěstí.

,,Ahhh. '' Zasyčela jsem.

,,Ten krám se do mě zaryl! ''

,,Nevytáhnu to, aniž bych ti něco udělal! ''

,,Já to zvládnu! Dělej! ''

Silou to tahal ven. Nakonec náramek povolil a on ho rozlomil a odhodil na zem.

Zhluboka jsem se nadechla tím přívalem úlevy.

Ještě druhý.

Ochranky se rychle blížily. Není moc času.

S druhým se to dělo stejně. To snad bolelo ještě více. Už byli slyšet za rohem.

,,Honem! ''

,,Snažím se! ''

Už byli i na dohled. Ve vteřině, co bylo slyšet prasknutí náramku, byla možnost. Pohotově jsem se otočila na ně. Vypálila jsem na ně dost velkou dávku. Skupinu zasáhl proud červené energie. Díky té síle všichni odletěli slušný kus dozaddu.