Ovládán ženou

Kapitola šestá

Omlouvám se za pomalu 14denní zpoždění s další kapitolou - bylo moc práce :) Ale nebojte, s další kapitolou vás nebudu dlouho napínat...

"Ahoj strýčku Andy, jak se máš? Co tu děláš?"

Byl to Christianův hlas a v ní se v tom okamžiku krve nedořezalo.

Bože, né, snad práve nekývla na rande s kongresmenem Andrewem Hundsbergerem, ke všemu ještě strýcem toho hajzla?

Zalapala nahlas a jak nedávala pozor, z kabelky jí vypadly časopisy - titulní stranou nahoru.

Nevěděla kam s očima. Okamžitě se sklonila a začala sbírat časopisy, ale bylo už pozdě, oba dva si už všimli titulků.

"Dej to sem, Margaret," vyštěkl na ní nepříjemně Christopher a vytrhnul jí časopisy z ruky.

Zaraženě se postavila a podívala se na Andrewa, který její pohled opětoval, ale nyní se díval jinak, tak nějak odtažitě. Zabolelo jí to, i když ho znala jen chvíli, nechtěla, aby si o ní myslel něco špatného. Ona přeci nic neudělala!

"Vy spolu něco máte?" zeptal se jí Andrew a v hlase se mu odrážel znatelný podtón zklamání.

"Ne!" vyhrkli oba naráz.

"A co teda znamenají ty titulky?" Andrew nazlobeně vytrhl časopisy a zuřivě nimi listoval. "Neříkal jsem ti snad, Chrisi, abys nepokoušel tu mrchu a snažil se nedostat se do bulváru? Uvědomuješ, jaké budou mít tyto titulky dopad? Využije to u soudu proti tobě!"

"Moc dobře to vím, ale nebudeme to snad řešit na ulici, půjdeme dál a probereme to u mě v kanceláři," řekl Christopher a ani nečekal na souhlas a už otevíral dveře.

Margaret se vydala ke dveřím, ale po pár vrávoravých krocích ji nohy úplně zradily, přeci jen chodit s nateklým kolenem a zlomeným podpatkem je při nejmenším nepohodlné, ale nechtěla si boty sundat, nebude chodit bosá po New Yorku!

Ale okamžitě ji zachytil pár silných rukou, Andrewových, předpokládala.

"Pomohu vám, drahá," zazněl ji u ucha hlas Andrewa. Zavěsila se mu do nabízeného rámě a vešli do budovy.

Uvnitř už byl mumraj. Přivezli další sérii obrazů, aranžerská firma vyměřovala cosi u oken do ulice a mezi tím vším běhala její asistentka Alice.

Její krátké černé vlasy, sestříhané do mikáda, ji tančily kolem hlavy, poletovala po galerii, hýřila energií, rozdávala úkoly a každého okouzlovala. Vždy přitahovala okolní pozornost - kdo by vlastně odolal jejím křehkým křivkám a nekonečným nohám, které tak ráda předváděla v krátkých sukních?

Když je Alice spatřila, vydala se k nim a v okamžiku, kdy spatřila její nateklé koleno, Margaret věděla, co spustí za pozdvižení.

"Bože, Margaret! Co se ti stalo? Máš rozbité brýle! Jak budeš vidět? A co teprve tvé koleno?!" vykřikla teatrálně a chytla ji temperamentně za volnou ruku.