Ovládán ženou

Kapitola desátá

Drazí čtenáři, omlouvám se za zpoždění - slíbila jsem vám novou kapitolu na pátek, ale nečekaně jsem musela pracovat, ale snad vám to čekání vynahradím touto povídkou, kterou můžete odměnit * nebo komentářem.

Do ničeho vás nenutím, jen vám budu velmi vděčná za odezvu.

"Máš krásný byt," konstatoval po chvíli Andrew, zrovna v okamžiku, kdy Margaret hledala v přihrádce otvírák na víno.

"Děkuju, vybavení tohoto interiéru mi dalo zabrat, ale mě to baví," odvětila a vítězoslavně se usmála, když nalezla otvírák, ale když se jala otvírat láhev, špunt se postavil na tvrdý odpor.

"Ukaž," vzal ji z ruky otvírák a otevřel láhev jako by nic. Margaret se tomu jen zasmála. Natáhla se pro tác s jídlem a přešla s ním k televizi.

"Na co se chceš podívat?" otázala se ho Margaret. Položila tác na stolek a přešla k televizi, aby ji zapnula.

Andrew se zrovna rozhlížel po kuchyni, hledal sklenky na víno. "Nevím... Na co se ráda koukáš?" odvětil ji.

"Záleží na náladě," odpověděla a vrátila se do kuchyně.

Margaret se natáhla pro skleničky a pokynula mu, ať jde za ní. "Nemyslela jsem si, že za mnou přijdeš. Usnula jsem a úplně jsem zapomněla na naši večeři. Ještě jednou se ti omlouvám!"

"Přece bych tě nemohl nechat hladovou," usmál se na ni Andrew a pohodlně se usadil na pohovce. Nikdy neměla u sebe v bytě muže, proto se stále musela vracet pohledem k tomu muži hovícím si v jejím obývacím pokoji. Už po příchodu si sundal sako a teď tu chodil jen v dobře padnoucí bílé košili a černých kalhotech. Jeho kravata byla přehozena přes jeho sáčko, tak si mohl dovolit rozepnout si vrchní knoflíčky u košile. Její pohled upoutal mužný chomáč chloupků, divoce se kroutících na jeho hrudi.

"Tak na co chceš se podívat?" zopakovala otázku a rychle uhnula pohledem, když se jejich pohledy střetnuly. On se jen pobaveně ušklíbl, kam mířil její pohled.

"Pujč mi to, prosím," natáhl ruku po ovladači. Margaret mu to bez slova podala. "Posaď se ke mně, já nekousnu," dodal s úsměvem, který by mu záviděla kdejaká hollywoodská hvězda. Margaret okamžitě zaplula na druhou stranu pohovky, čemuž se jen zasmál a začal přepínat televizi, dokud nenašel, co hledal - seriál, který doslova zbožňovala.

"Oni ještě dávají Chůvu k pohledání?" zasmála se.

"No jasně! Koukám na to každý večer v pracovně... Je to skvělá blbost."

"Skvělá blbost? Co to je za výraz?" smála se na celé kolo Margaret.

"Já nevím, jak to jinak říct," usmál se na ni Andrew a na malý okamžik přestala Margaret dýchat. Lehce se k ní naklonil, díval se jí do očí, ale hned se vrátil do původní polohy a sáhnul po láhvi vína a oboum patřičně zavdal do sklenek. Pak sáhnul po krabičce s čínou a podal ji Margaret.