Ovládán ženou

Kapitola osmá

Na novou kapitolu jste nemuseli moc dlouho čekat, upřímně doufám, že se vám bude líbit. Další kapitola vyjde až příští týden - budu publikovat na víkend. :)

"Sakra, sakra, sakra," ulevil si Christopher, když se těsně před ním zavřel výtah. Chtěl se omluvit, choval se jako naprostý kretén. Co ho to popadlo? I když ho před pár lety přes své příbuzné málem dohnala k oltáři, tohle si nezasloužila...

Ale on po ni tolik toužil...

"Tak tohle hodláš nyní spasit? Tenhle krcálek? Myslela jsem si, že máš navíc..." ozval se za ním hlas, který nyní potřeboval nejméně slyšet.

"Co tu chceš, Olivie? Peníze?" vytočeně se otočil na svoji, snad brzy bývalou, manželku.

"Teď se zlobím, Chrisi! To si o mně opravdu myslíš jen to nejhorší?" prohlásila rádoby nevinně a zamrkala na něj. Provokativně tam stála, ruce v bok, s dmoucími ňadry. Ty se nedaly přehédnout...

"S tou minulou operací to přehnala," proběhlo mu hlavou. Stejně nejvíc litoval těch peněz, co do nich strčil a přitom z nich měl potěšení někdo jiný.

Neměl na ni náladu, naprosto to posral u Margaret. Potřeboval za ní jít a omluvit se jí, místo toho tu ztrácí čas s touto štětkou, kterou přes devět let nazýval manželkou.

"Nebudeme si tu na nic hrát, Olívie. Pojď se mnou do kanceláře, vypíšu ti tam šek a hlavně co nejdřív vypadni. Myslím, že jsme si už všechno vyjasnili."

Bez jediného pohledu na ni se vydal do své kanceláři. Prohrábl si rozcuchané vlasy. Musel se ovládnout, aby si je nepokusil vytrhnout. Vztek s ním přímo lomcoval. Rozrazil dveře své nové kanceláře a nezajímalo ho, jestli za ním Olivie jde.

Bohužel s ním držela krok.

"Tak co to bude tentokrát? Máš dluhy v kasínu? Potřebuješ nová prsa? Nebo snad se potřebuješ přeoperovat celá?" tázal se jízlivě Christopher. Posadil se do svého vysokého koženého křesla, natáhl nohy a podíval se na ní.

Z jejího přemalovaného obličeje se nedalo nic vyčíst. Bez svolení se posadila, i když se spíše položila do křesla a jen tak mimochodem mu nabídla pohled do svého klína. Byla naostro. A jeho to nevzrušovalo. Nyní už ne.

Byla spíše nahá, než oblečená. Koktejlkové šaty nic nezakrývaly, nabízela mu plný pohled na její křivky. Začala si pohrávat s blonďatou lokýnkou, která se jí točila na levém ňadru. Chtěla tím přilákat jeho pozornost k jejímu výstřihu. Povedlo se, ale účinek to mělo minimální. Necítil žádný chtíč, žádné vzrušení, nic.

Když se poznali, miloval na ni její nespoutanost, to, že se nestydí. Nenosila spodní prádlo a byla svolná kdykoliv a kdekoliv. Byla ochotná ho vykouřit na školním záchodě nebo za tribunou na fotbalovém hřišti. Nechala se opíchat i na stole ředitele školy, když tam jednou museli zůstat po škole. Mohl si s ní dělat co chtěl. Možná to byl i motiv, proč si ji před lety vzal za ženu. Líbilo se mu, že taková dračice bude nosit jeho jméno. Chtěl ji jen pro sebe.