Avengers & Harry Potter

Průser

Když mě Thor pustil a já dopadla nohama na pevnou zem, ani jsem nepřemýšlela a rozeběhla se směrem k obrovské bráně, která vedla do podzemí. Schody dolů jsem brala po dvou, i když jsem riskovala, že zakopnu a rozplacnu se na zem. Nezastavila jsem se ani tehdy, když zezhora na mě křičel Thor, abych zpomalila.

Ocitla jsem v chodbě, kde bylo až nepříjemný ticho a světla, která by měla osvětlovat celou chodbu, spíše blikala. Byla jsem ráda, že jsem neměla epileptický záchvat z toho.
Chodbu jsem proběhla za rekordní čas a vyrazila do další místnosti, kde tentokrát už stál samotný Bůh. Loki.

Prudce se otočil čelem ke mně a zděšeně koukal na mě. Nestihla jsem zaregistrovat věc, co držel ve své ruce, neboť ji rychle schoval.

,,Co tady děláš?" Zeptala jsem se na první věc, která mě napadla.

,,Nic ti do toho není." Zvýšil svůj hlas a napjal se v zádech.

,,Právě naopak."

,,Je to moje věc, takže se do toho raději nepleť a odejdi." Řekl rázně.

Ignorovala jsem jeho odpověď a zeptala se na další věc, která mě zajímala. ,,Co to máš za zády?"

Povzdechl si a pomalu vyndal modrou krychli před sebe, abych ji mohla vidět. Ta krychle mi něco připomínala, ale nemohla jsem si vzpomenout, naštěstí mi pomohl Loki.

,,Teserakt. Na poprvé se mi to nepovedlo, ale po druhé už stejnou chybu neudělám." Odvětil tajemně.

Mlčela jsem a čekala, jestli bude pokračovat.

,,Teserakt mě zvládne dostat do jiného multiversa, kde bych konečně dokázal, že mám moc na to, abych si podmanil lidstvo, nikdo by se mi už nevysmívál." Pokračoval a začal se přitom nebezpečně přibližovat ke mně.

,,Ty ses úplně zbláznil! Víš, jak je to nebezpečný cestovat, když nemáme ani tušení, jak se to dělá! Může tě to zabít!"

,,Všechno je někdy poprvé." Nepřestával se přibližovat.

Kde je sakra ten Thor....

,,Vždycky jsem stála po tvém boku, ale tohle ti nemůžu dovolit udělat." Vyhrkla jsem jasně.

Zastavil se přímo před mým obličej. ,,Nechci ti ublížit, ale pokud se mi postavíš do cesty, tak jinou možnost nemám." Řekl neutrálně.

,,Byl bys mi schopný ublížit, i přes všechno, co jsme spolu zažili?" Tohle mě opravdu ranilo.

,,Laylo," řekl jemně a nazvedl mi bradu, abych se mu podívala do očí, ,,odejdi, prosím." Žadonil.

Zakývala jsem hlavou a smutně se na něj usmála. ,,Nemůžu."

Najednou do místnosti vtrhl Thor se svým kladivem. Loki ustoupil ode mně a probodával Thora vražedným pohledem.

,,Bratře! Vrať ten Teserakt na původní místo." Rozkázal Thor.

,,Proč bych to měl dělat?" Odfrkl si.

Vložila jsem se do toho já. ,,Loki, polož to, venku je několik strážců." Odvětila jsem. Bylo jsem si naprosto tím jistá, že nahoře už čeká několik strážců.

,,Samozřejmě, že tam jsou, ale to už není moje věc, když se přemístím někam jinam."

Thor se rozeběhl a snažil se mu vytrhnout Teserakt z ruky, ale Loki se obratně vyhnul a vykouzlil si dýku.

Nevěděla jsem přesně, co dělám, ale došlo mi to až tehdy, když jsem odstrčila Thora pryč od něj a dívala se do očí Lokiho, který na mě hleděl se slzami v očích. Nevěděla jsem, co ho tak rozrušilo, že se u něj objevily slzy, ale uvědomila jsem si, že jeho ruka stále svírá svou dýku, kterou zarazil do mého břicha. Ucítila jsem palčivou bolest, až mi do očí vyhrkly slzy a já se pomalu skácela k zemí. Thor okamžitě přiskočil ke mně a klekl si na jedno koleno.