Avengers & Harry Potter

Neplechy

Loki se rozhodl, že si udělá legraci a ignoroval varování od Doktora Strangea, aby se nevměšoval do kouzelnického světa. Začal dělat různé průšvihy.

,,Co to sakra děláš, Loki?" zeptala jsem se ho, když jsem ho viděla, jak si bere brýle od profesora, kterého jsem neznala jménem.

,,Jen si trochu pohraju," odpověděl Loki a schoval si brýle do kapsy, aby je mohl později schovat v lese.

Peter si povzdechl. ,, Myslím, že to není nejlepší nápad."

.......

Loki ignoroval Peterovo napomenutí a rozhodl se vytvořit trochu zmatek v kouzelnickém světě. Převlékl se za profesorku McGonagallovou a začal vyučovat studenty.

,,Profesorko, mám otázku!" ozval se jeden ze studentů.

,,Ano, ano, co si přejete?" odpověděl Loki s falešným hlasem.

,,Jaké kouzlo použijete, abyste proměnila hodiny v sovu?" Když se ho studenti začali ptát na otázky, na které neuměl odpovědět, Loki se zasmál a odhalil svou pravou identitu.

Já a Peter se na něj podíváme s nevěřícností, když se nám ho podařilo dostihnout. ,,Loki, můžeš přestat a nedělat na každém kroku nějakou šílenost?" řekla jsem s únavou v hlase.
Mezitím všichni zmatení studenti začali odcházet a zamýšleně nás při odchodu pozorovali. Kolej Zmijozelu se pochechtávala, někteří z nich dokonce zapískali, aby povzbudili Lokiho ve svých činech.

Podívala jsem se na Lokiho a rozhodla se, že musím něco udělat, abych zamezila dalším jeho šíleným nápadům. ,,Poslyš, Loki," začala jsem s úsměvem, ,,vím, že se chceš bavit, ale tyhle vtipy můžou mít vážné důsledky. Mohl bys někoho zranit nebo narušit kouzelnický svět."

Loki se na mě podíval a viděl v mých očích vážnost a obavu. Zatnul pěsti. ,, Dobrá, ale pouze pod jednou podmínkou." Zazubil se vítězně, což se mi vůbec nezamlouvalo.

,,S jakou podmínkou?" zeptal se ho Peter, který stál vedle mě a také se snažil Lokiho přesvědčit, aby už přestal s těmi šílenými nápady.

,,Můj bratr Thor mi říkal, že je třeba se občas smát a nebrat všechno tak vážně," odpověděl Loki s úsměvem na tváři.

,,Ano, ale to neznamená, že se musíš smát na úkor ostatních," namítla jsem.

,,Přesně tak, nechceš být jenom králem chaosu, chceš se naučit být lepším, ne?" řekl Peter naivně.

Loki na nás chvíli zíral a pak kývl hlavou. ,,Dobrá, souhlasím. Už nebudu dělat žádné šílenosti, pokud mi pomůžete s jedním úkolem," navrhl a u toho se potulně zašklebil.

,,S jakým úkolem?" zeptala jsem se zvědavě.

,,Přeměnit tuhle rostlinu na krávu," ukázal na květinu, kterou držel v ruce.

,,Proč bys to chtěl?" zeptal se ho Peter.

,,Jen tak, pro zábavu," odpověděl Loki s úsměvem.

,,Ne, Loki, to je špatný nápad," řekla jsem s úzkostí v hlase. ,,Nemůžeme riskovat, že by se něco stalo, nevíme, jaké jsou následky tohoto kouzla."

Loki na mě zíral a pak se usmál. ,,Jen jsem si dělal legraci, nebudu dělat nic, co by mohlo způsobit problémy," řekl a odhodil květinu do koše.

S Peterem jsme si zmateně vyměnili pohled a zrychlili jsme krok, abychom udrželi tempo s Lokim. Zvědavě jsem se ho zeptala: ,,Proč to děláš?"

Loki na mě nechápavě pohlédl a zvedl obočí. ,,Co tím myslíš, Laylo?"

S povzdechem jsem si odfrkla: ,,Tyhle klasické lumpárny," a mávla rukama do stran. Peter rychle uhnul, aby ho mé gesto netrefilo do obličeje.

Já a Peter jsme na sebe znovu podívali, když Loki místo odpovědi raději přidal do kroku. ,,Jasně, mlčení je nejlepší," řekla jsem a povzdechla si.

Loki však stále mlčel a zdál se být zábran do svých temným myšlenek. Rychle jsme přibližovali k temnému rohu ulice, když se Loki konečně rozhodl promluvit. ,,Myslím, že bychom se měli vrátit a počkat na Doctora Strange," řekl s vážným výrazem na tváři.

Já a Peter jsme se na sebe podívali, ale souhlasili. Byli jsme ochotni následovat Lokiho rady. ,,Dobře, jdeme zpátky," řekla jsem a následovala Lokiho zpátky po cestě, kterou jsme přišli.

Loki stále mlčel, ale vypadalo to, že stále o něčem usilovně přemýšlel. Peter se snažil navázat konverzaci, což Lokiho zjevně vytáčelo, a proto jsem raději promluvila já.

,,Je šílené, že se zase vracíme zpátky, co?" usmála jsem se na Petera, který souhlasně přikývl. Loki však vypadal, že ho tahle věta nepotěšila.

,,Ovšem, zase stejný stereotyp," zamumlal nespokojeně Loki.

Zastavila jsem se na chvíli u téhle odpovědi a zmateně jsem pohlédla na něj. Loki mi ale nevěnoval sebemenší pozornost, pouze zíral kamenným pohledem do dálky. ,,Loki, víš moc dobře, že jestli chceš o něčem mluvit, tak jsem tu pro tebe," chytila jsem ho opatrně za ruku, což ho mírně vylekalo a škubnul sebou.

Na chvíli se zastavil v pohybu a s přidušeným hlasem odpověděl: ,,Něco by tu přeci jen bylo." Jeho pohled se poté zaměřil na Petera a já pochopila jeho narážku. ,,Petere, mohl bys nás prosím nechat na chvíli o samotě?" omluvně jsem na něj pohlédla.

Peter mírně zaskočen se trapně podrbal na zátylku a nakonec nervózně odpověděl: ,,Jo-jo... jasně, žádný problém!" poté rychle odkráčel pryč.

Loki chodí sem a tam nervózně kolem mě jako kdyby nevěděl, co si počít. Vidím v jeho očích pochybnosti a nejistotu, když se mě snaží pozorovat z různých úhlů. Chci mu pomoci, ale nevím, jak začít.

Podíval se mi přímo do očí. Viděla jsem v nich něco, co jsem tam ještě nikdy předtím neviděla. Byla to úzkost, ale také touha. Afekt. Viděla jsem, jak se snaží mluvit, jak se snaží se dát dohromady, ale zjevně je z toho celého mimo sebe.

,,Poslouchej, co ti chci říct," řekl najednou, a já ho pozorně naslouchala.

,,Je to tak, že už nějakou dobu se snažím tě pochopit. Cítím totiž něco, co je vůči tobě velmi silné, ale nevím, jak to vysvětlit či vyjádřit. Je to tak složité," vypravil Loki a já viděla, jak je z toho nervózní. Byla jsem ale také zvědavá, co mi chce říct, a tak jsem čekala a mlčela.

,,Víš...na tebe myslím stále...snad i víc než bych měl. Neumím to vysvětlit, ale tvoje přítomnost je pro mě důležitá. Snažím se pochopit, proč se tak cítím, ale nemůžu najít řešení," dodal nakonec.

Všimnu si, jak se snaží něco říct, ale slova mu nevycházejí. "Mám pocit, že tu je něco mezi námi," začne konečně,

Cítím, jak se mi zrychluje tep a snažím se uklidnit. ,,Co tím myslíš?" ptám se ho s nadějí v očích.

Loki se na mě zadívá a přemýšlí. ,,Nevím," odpoví nakonec. ,,Myslím, že se mi líbíš, ale nevím, jak to říct."

Po tomhle přiznání všechno utichne a já pouze sleduju Lokiho, který mě s nadějí v očích sleduje a čeká na moje vyjádření.

......