Avengers & Harry Potter

Pomocná ruka

Rozhodla jsem se, že nejlepší bude, když skupinka ostatních bude stát opodál, takže venku na chodbě, zatímco já, vyřeším tento menší problém. K sobě jsem vzala zlaté trio, které se nenechalo odradit ani tehdy, když jsem je seznamovala s možnou událostí, že by nemuseli být vítání, převážně, když tam sídlí Loki, který je nerad vzbuzen. Sice si vyměnily vyděšené pohledy mezi sebou, ale stejně neodstoupili.

Vtrhla jsem prudce do místnosti, až dveře praštily při síle do zdi. Trio mě poslušně následovalo a drželo se za mými zády, aby mi nepřekáželi.

V místnosti byl pouze Tony a Loki, kteří nečekali můj velkolepý příchod, a proto Tony sebou nepatrně škubl, Loki se nad jeho pohybem zasmál. Vysloužil si od Tonyho nespokojený zavrčení.

Nabrala jsem do plicích vzduch, až pak jsem klidným hlasem promluvila: ,, Nevíte náhodou, kde je Strange?" Optala jsem se a pro jistotu, jsem ještě jednou očima přelétla místnost. Nikde nikdo.

,,Nemám tušení, kam se odebral Čárifuk." Odpověděl znuděně Tony, jako kdyby ho trápilo, že se někdo zajímal o někoho jiného, než o něho samého.

Ležel rozvalený na posteli, ruce založené na hrudi a pohled směřován na mé tělo, které si nestydatě prohlížel. Šibalsky se usmál a nevěděl, že na něj mám položený zrak a sledují každé škubnutí v jeho tváři.

,,Vyfoť si mě, vydrží do déle."Odpověděla jsem poněkud chladně. Tón v mém hlase ho zaskočil a Tony se na mě omluvně podíval.
Přikývne, stále se usmívá, a zvedne ruce v obranném gestu.

Loki se zasmál a obrátil oči v sloup

Obrátila jsem svou pozornost na Lokiho. ,,A ty náhodou nevíš, kde je-" Odmlčím se, když vidím, že Loki je v záchvatu stěží zdrženlivého smíchu.

,,U svatého Ódina. Ty jsi fakt, jak malý, Loki." Znovu si povzdechnu a zakryju si oči rukou.

Loki se rozhlédl po místnosti, všiml si dalšího návštěvníka a hodil po mě lstivý pohled. ,,Nevšiml jsem si, že si slepička přinesla sebou kuřátka." Zazubil se a opřel si bradu o ruku.

Obočí se mi stáhlo do hlubokého zamračeného výrazu. ,,Neplýtvej časem," ohradila jsem se na něj.

,,Pokud by to znamenala pár minut navíc s tebou, tak proč ne?" Loki mě sledoval s pobaveným výrazem. Beze slov jsem na něj zírala s vykulenýma očima, než jsem se dala dohromady a profackovala jsem se imaginárně, než jsem našla svůj ztracený klid. ,,Poslouchám," netrpělivě jsem podupávala nohou a čekala na jeho finální odpověď. Harry, Ron a Hermiona si něco šeptali a potulňe skákali očima ke mně a k Lokimu.

Zamračila jsem se na ně a výhružně zavrčela. Pouze mi věnovali tázavý pohled, než pokračovali vesele v tom, v čem jsem je přerušila.

,,Kouzelník se nepodělil s námi o to, kam má namířeno, ale měl by být za chvíli zpátky. Peter ho následoval, takže budou někde spolu." Odpověděl nečekaně Tony, aniž by se na mě podíval, odvětil poněkud chladně.

Ze strany se ozval zvuk podobný chrochtajícímu smíchu, otočila jsem hlavu směrem k tomu zvuku a zalapala po dechu, když jsem uviděla muže s bradkou, jak stojí hned za dveřmi s rukama zkříženýma na hrudi a culí se na mě.

,,Mám jméno," narážel čaroděj na oslovení, které si vysloužil od Starka.

"Vtipné. Já taky. Představ si to. Věci, které zjišťujeme, máme společné." Zachytila jsem jeho oči a věnoval mi opravdový, plnohodnotný úsměv.

Strange přikývnul, jako by nic jiného vlastně ani nečekal. Viděla jsem Stephena, jak se ležérně opírá o zeď. Udělal pár kroků a já jsem o krok ustoupila a ucítila zeď za svými zády. Málem mě přišpendlil ke zdi vpravo, podíval se mi do očí a šibalsky se usmál.

Nervózně jsem se zasmála a věnovala mu stydlivý pohled, který jsem ihned stočila k podlaze. Být v místnosti s tolika muži, bylo naprosto stresující.

Loki na mě zvědavě zíral a naklonil hlavu na stranu: "Co je s tebou ?"

,,Co by semnou bylo?!" Řekla jsem poněkud podrážděně, což mírně zaskočilo Muflona.

Dveřmi projde tichý, jemný hlas, který přeruší naši konverzaci: ,,Stalo se něco?" Zeptal se, měřil si nás pohledem, jeho pohled se zastavil na skupince studentů, kteří netrpělivě vyčkávali, až seženu pomoc.

,,Já a tady tahle parta," rukou jsem poukázala na kouzelníky, co nervózně sledovali okolí. ,,Bychom potřebovali menší pomoc, abychom se dostali do jedné části Londýna." Mé oči jiskřily nadějí, když jsem stočila svůj pohled na Strange, na kterého to bylo určeno, ale on se ztratil ve svých vlastních myšlenkách, aby si toho všiml.

,,Pane, byli bychom vám-" Tony nad tím prohlášením zvedl obočí a mezi rty se mu ozval lehký smích, který přerušil Hermionu, ale vytrhl Strange ze svého tranzu.

,,Co myslíte?" Zeptal se pro změnu Ron.

,,Jen přemýšlím," řekl Stephen pevným a hlubokým hlasem.

"No, nemusíš na mě zírat, abys přemýšlel." Ozvu se, když jeho pohled spočine na mě a mé tělo se začne pod jeho intenzivním pohledem potit.

,,Zatarasila jsi mi výhled," zabručí, cvakne jazykem proti zubům.

,,Mohli byste vytvořit portál a přenést všechny do té části Londýna." Navrhl Peter, co se snažil moc nezasahovat, ale rozhodl se napjatou atmosféru zmírnit.

,,To je dobrý nápad. Co myslíš ty, Loki?" Se zajmem jsem se otočila k němu a vyžadovala se odpovědi.

Uchechtl se: "Taková čest znát můj názor je cenná."

Obrátila jsem oči v sloup a raději má pozornost padla na Strange, který byl nejlepším kandidátem převozníka.

,,To je velmi chvályhodné hovno." Ozval se z postele posměšně Tony, který zvedl hlavu, aby se opřel o ruku.

Strange se na mě podíval se zvednutým obočím. ,,Takže mě žádáte o pomoc?" Prohlížel si urputně skupinku čarodějů, jako kdyby z nich čerpal vsechny informace.

,,Ano," odpověděl Harry

Než promluvil, unaveně si promnul spánky a jeho chraplavý hlas prozrazoval skutečnost, že je skutečně smrtelně unavený. ,,Dobrá, ale mám pár podmínek."

........

Další kapitola je na světě a doufám, že se vám opět líbila.
Cením si každého komentáře, který jste zanechali u předchozí kapitoly. 💓💞
Takže i teď budu ráda za každý ohlas či komentář. 🤸💗