Lež, která se stává skutečností

305 27 0
                                    

Okamžitě co jsem vstoupila do Velké síně, se všechny pohledy stočily na mě. Každý mě se zájmem pozoroval, kdo by taky ne, když nikdo nemá sebemenší tušení, kdo jsem.

Síň měla vysoké stěny, které sahaly až ke stropu, který byl pokryt plovoucími svíčkami a okouzlen, aby vypadal jako nebe nahoře.

V přední části sálu byl stůl pro zaměstnance, také známý jako Vysoký stůl, který byl navržen tak, aby ubytoval celý personál Bradavic. Uprostřed stolu bylo trůnní křeslo, kde seděl současný ředitel, což byl Brumbál. Nalevo od stolu byly dveře, které vedly do komory s portréty. Filch to vyžvanil cestou.

Velká síň byla se čtyřmi dlouhými stoly, kde přes den a  nejspíš při jídle seděli studenti každého koleje. Usoudila jsem podle barvy každého stolu. Bylo osvětleno tisíci svíček, které se vznášely ve vzduchu nad čtyřmi dlouhými stoly, kde seděli ostatní studenti. Tyto stoly byly prostřeny třpytivými zlatými talíři a poháry.
Od stolu zaměstnanců byly stoly House následující (zleva doprava): Nebelvír , Mrzimor , Havraspár , Zmijozel. To jsem se dozvěděla, když na mě Hagrid nevěřícně hleděl, že nemám sebemenší tušení, jak se jmenují koleje.

Když jsem skončila s prohlížením, byla jsem už skoro u profesorského stolu, kde na mě všichni shlíželi. Došla jsem na místo určení a nervózně jsem tikala očima z jednoho Profesora na druhého.

,,Kdo jste?" Promluvila písklavým hlasem žena v růžovém. Už teď se mi nezdála.

Pořádně jsem si ji prohlédla. Je to malá a tlustá žena připomínajcí ropuchu. Má šedé vlasy a na sobě má růžový obleček.

Nenápadně jsem se ušklíbla, když jsem si vzpomněla na Hagrida, jak ji nazval ropuchou. Trefa.

,,Jsem Layla," odpověděla jsem stručně na její otázku.

Zamračila se, nejspíš očekávala rozsáhlejší větu. ,,Zkuste to více rozvinout."

,,No...," Byla jsem v koncích, naštěstí mě zachránil ředitel, když se ozval. ,,Je to nová posila do profesorského sboru."

Nedůvěřivě na něj hleděla. ,,Opravdu? Copak učíte, madam?" Povytáhla tázavě obočí.

Začala jsem pomalu uvnitř sebe panikařit, když jsem si nemohla vzpomenou na onen název, který zmínil školník. Zkusila jsem improvizovat. ,,Jsem profesorka obrany proti černé legii." Dodala jsem sebevědomě.

Ozval se ohlušující smích, který se roznesl přes celou místnost, dokonce i pár profesorů a profesorek se rozesmálo. Dokonce jedna starší žena se málem udusila kafem, který vyplivla a zakuckala se. Byla vysoká a přísně vyhlížející. Měla černé vlasy svázané do drdolu, zelené oči a nosící smaragdově zelený hábit a špičatý klobouk nakloněný na jednu stranu.

,,Máte na mysli obranu proti černé magii." Odpověděla ropucha, když se všichni uklidnili.

,,Ovšem," zazubila jsem se nervózně.

,,Myslím, že by to stačilo. Promluvíme si v mé řiditelně." Vložil se do toho Brumpá- Brumbál, který mi věnoval úsměv.

Děkovně jsem na něj kývla.

,,Do jaké koleje jste chodila?" Zajímala se růžovka.

Co jsem měla jako říct? Nevěděla jsem, zda koleje byly všude, proto jsem zkusila své štěstí. ,,Do žádné, měla jsem domácí školu, kde jsem se učila vše podstatné." Odvětila jsem s kamennou tváří.

,,Domácí škola? Můžete, prosím, něco předvést?" Pokračovala nepřetržitě dál.

,,Myslím, že se to tady nehodí." Zapojila se do konverzace žena, která se málem udisila kafem.

,,Samozřejmě nepožaduji žádné nebezpečné kouzla, takže nevidím žádný problém, proč by nám nemohla ukázat, co se naučila." Dodala s falešným úsměvem.

,,Jistě," vydala jsem ze sebe přes zaťaté zuby.

Pozvedla jsem ruku a zažehla v ní plamen. Když jsem zahlédla, jak někteří na mě hledí s obdivem, rozhodla jsem se lusknout a tím jsem uhasila všechen plamen u svíček.

Nestihla jsem oheň vrátit zpátky, když ředitel tlesknul a navrátil plamen zpátky. Povzbudivě na mě mrkl.

Ropucha na mě překvapeně hleděla.  Ozval se bouřlivý potlesk, dokonce i od profesorů. Kromě jednoho z nich, byl hubený s nažloutlou pletí, velkým, zahnutým nosem a žlutými, nerovnými zuby. Byl oblečen do splývavých černých hábitů, díky nimž připomínal „ přerostlého netopýra “. Měl mastné černé vlasy po ramena, které mu rámovaly obličej v závěsech, vlnité rty a tmavé, pronikavé oči, které připomínaly tunely. Jako jediný se tvářil nepřítomně, i když na mě upíral svůj temný zrak. Radši jsem odvrátila pohled.

,,Teď něco s hůlkou," rozkázala radostně ropucha.

Podívala jsem na na Brumbála, který pomalu kývl, abych to řekla. ,,Nemám hůlku." Nastalo ohlušující ticho.

,,Vážně? Tak tedy, třeba vy," ukázala na mladou slečnu v červeném. ,,Buďte tak laskavá a podejte tady, paní profesorce svojí hůlku." Dívka se zvedla a ani se nesnažila něco říct.
Pomalu přistoupila ke mně a podala mi svoji hůlku, pak si zase sedla zpátky.

,,Tak a teď, kouzlit."

Zmateně jsem se dívala na tu dřevěnou věc, která měla být kouzelná. Fajn.
Pevně jsem ji stiskla ve své pravé ruce a vytvořila oheň, který začal ihned pálit kus dřeva na popel. Zapálila jsem hůlku.

,,Jejda," dodala jsem, když z hůlky zbyl pouze prach. Omluvně jsem se usmála k dívce, která mi dřevo půjčila. Tvářila se několika různými způsoby.

Zaslechla jsme za svými zády menší smích, který pocházet od zeleného stolu. Nechápavě jsem stočila svůj pohled zpátky na profesorský sbor a všimla si úšklebku profesora s černými vlasy.

,,I přesto, že jste udělala na žáky dojem, tak já již učím obranu proti černé magii." Vítězně se usmála, když sledovala můj zamračený pohled.

,,Samozřejmě to vím, ale jelikož neustále pracujete, tak jsem záskok za vás. Všechno přece nemůžete stíhat." Dodala jsem sarkasticky, jenže ona to brala jako kompliment.

Zářivě se usmála a pokynula rukou, ,,Nevadí snad, když vám budu tykat."

,,Vůbec ne." Zamumlala jsem přes zaťaté zuby.

,,Skvěle, tak je mi tedy ctí, vám představit novou profesorku obrany proti černé magii." Postavila se a zatleskala. Ostatní se k ní přidali.

,,Tak na co ještě čekáš? Sedni si k nám." Dodala, když jsem se k ničemu neměla a hluk utichl.

,,Oh, jasně." Vyhrkla jsem a rozešla se pomalým krokem směrem k nim. Sedla jsem si vedle ,, netopýra" a ,, ženy, která se málem udusila kafem."
Pomalu jsem vydechla; ,,To bude ještě jízda..."

....
Snad se kapitola líbí, budu ráda za případný komentář nebo hlas. ❤️✨

Avengers & Harry PotterKde žijí příběhy. Začni objevovat