Avengers & Harry Potter

Probuzení 2

Snažila jsem se otevřít oči, jenže mé oči jsou příliš těžké a nepomáhá ani ostré světlo, jenž mě prudce oslepuje. Slyším hlasy kolem sebe, ale nedokážu je rozeznat od sebe, jako kdybych je nikdy neslyšela, ale přesto jsou mi známé.

,,Bude v pořádku?"

Zaslechla jsem starostlivý hlas, který se ochomýtal kolem mého lůžka. Snažila jsem se opět otevřít oči, ale opět neúspěšně.

,,Kde jste ji našel?" Rozezněl se chladný hlas, z něhož mi nevědomky naskočila husí kůže.

,,Zkuste se prvně uklidnit, nejsem váš nepřítel, tak schovejte tu dýku a nechte mě mluvit." Odpověděl mu klidný, ale rozhodný hlas muže.

,,Přišli jsme naštěstí včas, takže by měla být v pořádku." Ozval se další hlas, který zněl smutně.

,,Co se jí stalo?" Zeptal se mladší hlas chlapce.

,,Petere, to ses měl zeptat tady doktora." Ozval se posměšně muž, který se vlastnímu vtipu zasmál.

,,Opravdu vtipné."

Opět jsem se snažila otevřít oči, ale tentokrát se to povedlo. Párkrát jsem zamrkala a hlavu otočila na stranu, kde by měla být skupinka mužů. Sice jsem stále viděla rozmazaně, ale dokázala jsem rozeznat obrysy, co se blížily urychleně ke mně.

Muž s pláštěm se přiřítil jako první a poklekl na jedno koleno, aby byl ve stejné výšce. ,,Laylo?" Zkusil klidným hlasem.

,,Hmm?" Zmohla jsem je pouze na nesrozumitelnou odpověď.

Jako druhá osoba se objevila vedle klečícího muže. Nepoklekl, ale naklonil se dostatečně natolik, aby mi mohl odhrnout vlasy, které mi zakrývaly lepší výlet. Pramínky vlasů mi zastrčil za ucho.

Mé oči zvládly konečně zaostřit a zírala jsem na Lokiho, jenž byl nakloněný a překvapeně na mě zíral, zatímco Strange, který klečel se na mě usmál a mrkl na mě.

,,Ještě žádný pacient mi neumřel." Dodal pobaveně Strange a oči mu vítězně jiskřily.

,,Tak to jsem ráda, že jsem nebyla první." Křečovitě jsem odpověděla a prudce jsem začala kašlat, až jsem se musela urychleně posadit. Pomohl mi Loki, který mi jednou rukou pomohl se posadit.

,,Nemáš od toho daleko." Ozval se pobouřeně Loki a vrhl na mě ustaraný pohled.

,,Naše Šípková Růženka se nám probudila, kdo byl ten princ?" Přišoural se Tony a vedle něho šel Peter, kterýmu se rozzářil obličej, když mě uviděl.

Usmála jsem se, ale občas se mi stále motala hlava a oči se na malou chvíli zamlžily.

Strange si toho všiml a zamýšleně se na mě podíval. ,,Vidíš mě rozmazaně?" Optal se opatrně.

Nepatrně jsem přikývla a sledovala, jak si povzdechl a naklonil se blíž k mému obličeji, jenž se nelíbilo Lokimu, který nepatrně přešlápl z jedné nohy na druhou.

Zmateně jsem sledovala Stephena, který mě opatrně chytil za bradu a naklonil ji na stranu a soustředěně se mi díval do očí. Na sucho jsem polkla a začalo mi být horko z toho, jak mi byl blízko. Na chvíli jeho oči zabloudily k mým rtům, ale Tonyho odkašlání ho probudilo a nepatrně sebou cukl.

,,Takže?" Zajímal se Tony, který měl překřížené ruce na hrudi.

,,Kolik vidíš prstů?" Zeptal se a zvedl ruku, kde ukázal určitý počet prstů.

,,Dva?" Odpověděla jsem nejistě a sledovala Peterův ustaraný pohled, jenž věnoval Tonymu.

,,Skoro no," ušklíbl se a prokřupl si klouby Loki.

,,Ukazoval jsem čtyři, ale jelikož ses probudila až teď, tak to bude nejspíš kvůli tomu. Kdyby se to nezlepšilo, tak zajdi za mnou, ano?" Odtáhl se Stephen a zvedl se zpátky na nohy, aby kývl na muže opodál.

Loki jim nedobrovolně uvolnil místo, ale stále mě obezřetně sledoval. Dva muži se přiblížili a věnovali mi úsměv. ,,Už jsme se jednou potkali, jsem Sirius Black."

Dívala jsem se na něj a snažila si vzpomenou, kdy jsme se potkali, pak mi to docvaklo. ,,Ano, vy jste kmotr Harryho, že?"

,,Přesně tak," zazubil se a rukou poukázal na muže, který ještě nepromluvil. ,,Tohle je Remus Lupin, kdysi tady byl učitel." Zjizvený muž se ušklíbl, ,,rád vás poznávám,"

,,Ráda vás taky poznávám."

,,Oni byli ti, kteří tě sem odnesli."  Obeznámil mě Peter.

Překvapeně jsem na ně pohlédla, ,,ani nevím, jak vám mám poděkovat." Trapně jsem odtrhla pohled a dívala se na zem.

,,Není třeba, vy jste nám taky pomohla, takže jsme si kvit." Usmál se povzbudivě Sirius.

Najednou jsem se zaposlouchala a uvědomila jsem si, že neslyším žádné zvuky, který by připomínaly válečnou bitvu.

,,Podle tvého výrazu soudím, že se chceš zeptat, jestli je konec, nemám-li pravdu?" Remus mě vytrhl z mých myšlenek.

Kývla jsem hlavou a sledovala jejich reakce.

,,Je po všem," odpověděl nezaujatě Loki a držel se zamýšleně za nos.

,,Takže už jenom zbývá získat ten Teserakt." Tony si prohrábl své zpocené vlasy a zahleděl se do okna.

,,Myslím, že to nebude takový problém, neboť jsem už začal s hledáním a mám takový tušení, kde by mohl ležet." Strange se opíral o zeď a jeho oči mě upřeně sledovaly.

,,Jenže dubová hůl-"

,,Bezová hůlka," opravil Remus Tonyho, který na něj znuděně pohlédl.

,,To je fuk. Bezová hůlka byla zničena, takže musíme vymyslet něco jiného, jak dodat zpátky ztracenou magii té blbé krychli." Tony se posadil na okraj postele, takže jsem se musela malinou posunout, aby nespadl.

,,Nějaké zaklínadlo?" Navrhl Peter a podrbal se nervózně na zátylku.

,,Tak lehké to nebude," ozval se Sirius, chodil pomalu kolem místnosti.

,,A co lektvar?" Přišel s nápadem Lupin, což nás zmátlo.

,,Lektvar? Žízeň nemám, mnohokrát díky." Pohlédl na něj Tony směšně.

Lupin protočil očima a podíval se na svého přítele, jenž pouze pokrčil rameny a odpověděl: ,,Z lektvarů jsem málem propadl."

,,Mám pocit, že existuje lektvar, který dodá sílu, takže by mohl zvýšit sílu dostatečně vašemu předmětu."

,,To není špatné." Odvětil Strange,

,,Vůbec ne, kdy začneme?" Přidala jsem se a v duchu jsem jásala, ale pohled Lupina se náhle změnil.

,,Nějaký problém?" Loki povytáhl obočí vzhůru.

,,Menší, nejsen zručný ohledně lektvarů." Zklamaně odvětil.

,,Bezva, a je někdo takový?" Tonymu už docházela trpělivost.

Sirius se zajíkl, ,,hlavně ten ne,"

Lupin na něj pohlédl, ,,Je to mistr ve svém oboru, Siriusi."

,,Kdo to tedy je?" Zajímal se Peter a čekal nedočkavě na odpověď.

Lupin se nadechl a vyslovil jméno, které mi bylo moc dobře známé.

,,Severus Snape,"

..........