Ranní vstávání

264 25 0
                                    

Bylo skoro nemožné se dohodnout, kde kdo bude spát. Tony a Loki bojovali urputně o postel, zatímco Peter vedl názor, že by žena měla spát v posteli. Od Lokiho a Tonyho si pouze vysloužil záchvat smíchu. Strange se nějak do rozhovoru nepletl, pouze je líně pozoroval a občas si pro sebe něco zamumlal.

Postele jsem se vzdala a nechala Tonyho spát v mé posteli. Loki byl nucen si vybrat mezi gaučem a podlahou, což pro ,,prince" bylo naprosto ,,pod jeho limity." Nakonec si vybral gauč, neboť to podle jeho slov bylo to menší zlo. Byly poslední dvě možnosti, buď spát na druhé straně postele a nebo na zemi. Pro mě, jakožto ženu, bylo nekomfortní spát vedle muže, kterého jsem znala jeden den. Sice by mi nic neudělal, ale stejně. Peter se narozdíl od ostatních zajímal o mé blaho, a proto se neustále ptal, kde chci spát. Nakonec jsem skončila na podlaze a Peter byl donucen lehnout si na druhou stranu postele. Tony byl rozvalený skoro přes celou postel, takže moc místa pro něj nezbylo. Strange ležel na podlaze též.

Ráno jsem se vzbudila a zamrkala očima, promnula jsem si oči, abych zaostřila. Protáhla jsem se a pomalu vstala. První, čeho jsem si všimla bylo, že Tony zabral naprosto celou postel a Petera jsem nikde neviděla. Hlavu jsem naklonila na stranu a natáhla krk, abych zahlédla půlku postavy, co ležela na tvrdé zemi vedle postele. Peter.

Musela jsem si rukama zakrýt pusu, abych zadržela narůstající záchvat smíchu. Loki stále spal a ležel na zádech, ruce měl za hlavou opřené.

,,Vida, už jste vzhůru." Ozval se tichý hlas, který mě donutil sebou trhnout a otočit hlavu na majitele hlasu. Strange se na mě pobaveně šklebil. ,,Vyděsil jsem vás?" Dodal a čekal na mou odpověď, která se dostavila skoro hned. ,,Kdybyste se tolik neplížil, tak bych se nelekla." Odpověděla jsem, otočila jsem se, abych si posbírala oblečení a mohla se převléknou do něčeho, co není špinavé.

Zalezla jsem do koupelny a tam se rychle převlékla a upravila, abych nevypadala jako nějaká čarodějnice.
,,Měli bychom je probudit." Ozvala jsem se, když jsem otevřela dveře a vyšla zpátky do místnosti, kde spala skupinka mužů. Strange je nezaujatě pozoroval, než nepatrně kývl hlavou a rukou mávl směrem k Lokimu. ,,Ten je váš, já si vezmu na starost toho kluka."

,,A Tonyho?" Zajímala jsem se, když se o něj nezmínil. Pomalu otočil hlavu směrem ke mně, pak k spícímu Tonymu a zašklebil se. ,,Pokud ho vzbudíš dřív, než já Parketa, tak ti ho s radostí přenechám." Zazubil se a přiblížil se k Peterovi. Ignorovala jsem, že mi chvíli vykal, a pak tykal.

Přesměrovala jsem svůj pohled na Lokiho, který elegantně spal a vypadal jako neviňátko. ,,Jaká ironie." Řekla jsem si pod vousy.
Přiblížila jsem se k němu a poklekla na jedno koleno, abych se dostala do úrovni jeho hlavy. Párkrát jsem luskla prsty, zda to stačí k tomu, aby se vzbudil, pouze něco nesrozumitelně zamumlal, ale dál si vesele podřimoval. ,,Ty jeden hade," zakoulela jsem otráveně očima a chytila ho za ramena, za která jsem ho začala silně třást. Stačilo s ním pouze dvakrát zatřást, než prudce otevřel své oči a rychlostí blesku mě uchopil za jednu ruku, kterou si mě přitáhl blíž ke svemu obličeji. V druhé ruce se mu objevila dýka, která byla umístěna pod mým krkem. Na sucho jsem polkla a nedokázala jsem ze sebe vypravit jediný slovo, pouze mu hledět do jeho zelených očí, které náhle změkly.

,,Příště buď více opatrná, neboť by to mohla být poslední věc, co bys udělala." Řekl neutrálně, následně mi pustil ruku a dýka zmizela tak rychle, jak se i objevila.

,,Neměla jsem tušení, že máš takovou povahu zabíjet hned po ránu!" Zvýšila jsem hlas a hleděla do jeho očí, které mě líně pozorovaly. Loki na to nic neřekl, postavil se na své dlouhé nohy a zmizel v koupelně. Nevěřícně jsem sledovala, jak jeho záda zmizela v koupelně. ,,Jak jsem s ním mohla přežít tak dlouho." Zamumlala jsem si pro sebe.

,,To je dobrá otázka." Ozval se Stephen, který vítězně pozoroval nevyspalého Petera.

,,Mám sklon klást velmi dobré otázky." Dodala jsem hravě a od Petera jsem vysloužila pobavený smích. Strange pouze nad tím zavrtěl hlavou, než prohlásil. ,,Když máte tak skvělou náladu, tak stále je tu jedna velice otravná osoba, co stále není vzhůru a nekomentuje vše, co je naprosto zbytečné."

Peter nechápavě naklonil hlavu, když na něj Stephen nečinně hleděl, obrátil svou pozornost ke mně a domáhal se odpovědi. Hlasitě jsem si povzdechla, než jsem ukázala prstem na Tonyho, co ležel rozvalený na posteli a vypadal, že v nejbližší době nemá v plánu vstávat.

,,Já ho budit nebudu." Zvedla jsem ruce do vzduchu a sledovala Peterův poražený výraz.

,,Snad mě v tom nenecháš." Jeho oči mě prosily o spolupráci. Stephen nás se zajmem pozoroval, než se do toho vložil taky: ,,To by bylo od tebe hrubé, kdybys mi nenabídla pomocnou ruku, Laylo."

Věnovala jsem mu zamračený výraz, než jsem mu na to stihla odpovědět, objevil se Loki, který ve své ruce držel kýbl naplněný vodou a jeho tvář nenuceně hleděla na Starka. ,,Pomsta je má." Prohlásil, než obsah kýble vylil na spícího Tonyho, který se ihned vzbudil a vyskočil zmateně na nohy. Nejdřív jeho pohled směřoval na mě, než se obrátil na Lokiho, který mezitím dokázal kýbl odhodit na stranu, kde ležel chudák Peter.

Na jeho reakci jsem si nepočkala a raději vyšla ven na chodbu a vydala se do Velké síně. Ozval se řev, který jsem přisuzovala k Tonymu, ale nezastavila jsem se. Za sebou jsem zaslechla zvuky bot, které se rychle blížily. ,,Nezabil tě," usoudila jsem a podívala se na Petera.

,,Ne, ale už se chystal, kdyby ho nezastavil Dr.Strange, tak bych ležel na zemi." Odpověděl upřímně.

Zachechtala jsem se a přidala do kroku. ,, Už tě něco napadlo, jak bychom se dostali zpátky?" Zeptal se Peter, když mě dohnal.
Zakroutila jsem hlavou a polohlasně dodala: ,,Ne, ještě ne."

.........

Další díl je na světě a doufám, že se vám líbila takové vtipnější kapitola. Budu ráda za každý ohlas či komentář

Avengers & Harry PotterKde žijí příběhy. Začni objevovat