Další den ráno se probudím ještě ve své posteli. Antonny mě včera hrozně zřídil, že jsem málem nešla na večeři. Podívam se na hodiny na druhé straně místnosti. Snídani už jsem prošvihla, no super a já mám hrozný hlad. Vstanu, vezmu si z pod postele táborové tričko a černé kraťasy a zamířím do koupelny.
Vyběhnu ze srubu. Oběhnu skoro všechny ostatní obydlí. Zastavím se u srubu s holí obtočenou dvěma hady ve znaku. Zaklepu. Zevnitř se ozve nějaké zakňourání. Otevřu. Hermův srub je ten nejzabordelenější srub na světě. Na zemi se válejí spacáky a karimatky a na postelích je takovej čurbes, že si to ani nedokážete představit.
Naštěstí je zde ten, kterého potřebuju. Owen Grey neboli strýček Skrblík. Proč se mu tak říká? Protože pro vás udělá cokoli, pokud mu dobře zaplatíte. ,,Owene." oslovím ho. Otočí se na mě. ,,Něco pro tebe mám." řeknu a hodím na něj drachnu a dva dolary.
,,Co za to?" zeptá se automaticky. ,,Snídani." vyhrknu ze sebe. ,,No tak to chci ještě padesát centů." Nenávidím ty jeho smlouvy, ale s tímhle musíte počítat. Sáhnu do kapsy a vytáhnu minci. Hodím ji po něm. Jemu se zalesknou oči štěstím. ,,Za deset minut jsem tu, počkej tady." řekne a odběhne.
Za sedm minut se vrátí s nějakýma sušenkama, bagelem a trochou másla. Já mu to vytrhnu z ruky a odběhnu k sobě do srubu.
Posadím se na svou postel a začnu jíst. Přišla jsem si jako nejšťastnější člověk na světě. Za pár minut mám všechno v sobě. Rozvalím se na postel. Odjíždět se má až odpoledne a s Rachel se mám sejít až za hodinu. Takže si vezmu knížku Římské mytologie (ať v táboře Jupiter nevypadám jako nevzdělanec) a začnu si číst.
Můžete mi vysvětlit jak to, že jsem při čtení usnula? No nemůžete, protože ani já to nechápu. Proč se na tohle vůbec ptám? Ano zaspala jsem setkání s Rachel.
Běžím do její jeskyně. (Já furt jenom běhám nebo odbíhám.) Cestou na mě někdo zavolá: ,,El můžeš na chvilku?" ,,Promiň Tonny, teď nemůžu." odpovím a sprintuju dál.
,,Jsem tady." řeknu, když přiběhnu k Rachel.
,,V poho." řekne rudovláska nějak chladně.
,,Posaď se."
Poslechnu. ,,Děje se něco Rachel?"
,,Ne. Těšíš se do tábora Jupiter?" zeptá se.
,,Nevím." odpovím tiše.
,,Ničeho se neboj. Je to tam dobrý a možná k vám koncem prvního měsíce přijedu."
,,Fakt, proč?" zeptám se pitomě. Rachel se objeví úsměv na rtech a už chce něco říct, ale já ji přeruším: ,,Pojedeš za Ellou abys se s ní poradila o proroctvích."
Rachel se nahlas zasměje. ,,Máš pravdu." řekne vesele, ale hned nasadí nervózní výraz.
,,Jsi vážně v pohodě?" zeptám se opatrně. ,,Ale jo, vlastně ne. Měla jsem vizi, o tobě." ,,O mně?!" vykřiknu překvapeně. ,,Je tu další nebezpečí a bude mocnější než Kronos, jestli bude mocnější než Gaia, to nevím, ale jedno vím jistě, ty buď porazíš jeho nebo on tebe."
Odpoledne
Stojím s dalšími devíti lidmi na Vrchu Polokrevných a před námi celý tábor. S Rachel, Tonnym a nejbližšími přáteli už jsem se rozloučila a tak teď můžu bez dalšího zdržování nastoupit do táborového auta Rozvoz jahod. Řídí Argus náš stooký hlídač. Vedle něj na sedadle spolujezdce sedí Percy. My ostatní Já, Annabeth, Zack syn Árese, Jane dcera Deméter, Adam syn Boreáse, Victoria dcera Hekaté, George syn Dionýsa, Carol dcera Herma, Lian syn Niké, Leo Valdez a Calypsó (ti nechodí do školy, ale bydlí v Táboře Polokrevných v bunkru č. 9.5, který Leo postavil) sedíme vzadu auta.
Delší cestu jsem v životě nezažila. Sice klasickým autem to do Kalifornie trvá asi tři dny a autem tábora Polokrevných to trvá asi jen pět hodin (netuším jak to), ale když nám Percy oznámí, že jsme na místě rozzáří se mi oči štěstím. A nejen mně i ostatním v autě. Přejedeme hranici Tábora Jupiter. Na nějaké louce nás Argus vysadí, mávne na dívku, co se k nám asi s dalšími osmi lidmi blíží a stooký hlídač odjede. Když k nám skupina dojde, slova se ujme černovlasá dívka s fialovým tričkem a stříbrnozlatým pláštěm: ,,Vítejte v Táboře Jupiter. Já jsem Reyna, prétorka."
Konečně se tu objevil náznak hlavního problému knihy tedy Rachelina vize. Co na ní říkáte? Napište do komentářů.
A navíc už je na scéně Reyna a Tábor Jupiter.
Další kapitolu se pokusím vydat během příštího týdne ale den vám neslíbím. Tak zas příště.
Vaše Lamma🦙♥️
ČTEŠ
Polokrevná
Fanfiction⚠️Ještě před tím, než se pustíte do čtení vás chci upozornit, že příběh je starší, tudíž není zrovna nejkvalitnější, ale jelikož je to má prvotina nechci ji smazat. Díky za pochopení.⚠️ 🦉Tábor Polokrevných, nejkrásnější místo na světě. Zvlášť pro...
