⚠️Ještě před tím, než se pustíte do čtení vás chci upozornit, že příběh je starší, tudíž není zrovna nejkvalitnější, ale jelikož je to má prvotina nechci ji smazat. Díky za pochopení.⚠️
🦉Tábor Polokrevných, nejkrásnější
místo na světě. Zvlášť pro...
Voda je studená, že kdyby jste s ní polili spícího Hypnose, mile rád by vyskočil z postele. Navíc jsem do řeky skočila pěknýho placáka, takže mě bolí břicho.
Vyplavu na hladinu, abych se nadechla. V tu chvíli, se ale na mě hrne Zmiják. Reflexním pohybem uhnu doprava a čubičkou se snažím dostat k ocasu nestvůry.
Vždy, když na mě zaútočí, potopím se. Což z logiky věci je úplná blbina, jelikož náš Phýtón junior je vodní příšera, takže řeka je jeho živel. Sic jí neovládá, ale pohybuje se v ní stejně rychle a mrštně jako na souši.
Už jsem skoro u ocasu Zmijáka Hnusného Nechutného, ale on mě tlamou chytne za nohu. Samozřejmě sebou cukám, abych se ho zbavila, tak z toho vyváznu pouze bez pravé tenisky a vyvrknutým kotníkem. Naštěstí ho k plavání nepotřebuju. Ale má to jedni velké negativum. Stvůra mě odhodila zpět na břeh. Kurňa.
Nestvůra opět zaútočí na pravou nohu. Urve mi nohavici a poškrábe mi nohu. Bránit se nemůžu, jelikož kopí je metr ode mě. Ale zaregistruju, že Mikyho meč je tak blízko, že bych ho mohla vytáhnout z těla nepřítele. Takže tak udělám. Had začne krvácet a stáhne se do vody. Což mi dá chvíli čas. Vrátím meč z imperiálního zlata a Pompejského stříbra do jeho přívěskové podoby a připnu si ho na krk. Dobelhám se k vodě.
Skočím do ní. Pořádně se nadechnu. Potopím se a snažím se doplavat ke dnu. Už potřebuju na hladinu, ale nestvůra se mě snaží dostat a zabít. Ale jak se říká, když už nemůžeš, zvladneš toho ještě třikrát tolik.
Vyhnu se útokům nepřítele a vyhledám pohledem jeho ocas. Zázrakem se k němu bez úhony dostanu a navíc stihnu hadovi vrazit bolestivou ránu kopím. Že by Fortuna stála při mě?
Konečně vyplavu nad vodu. Aby můj plán vyšel, potřebuji provázek nebo něco na ten způsob. Batoh jsem nechala na břehu a pásek nenosím. Jediné, co zbývá, je dar, co mi visí na krku. Ne, to mu nemůžu udělat, určitě existuje i jiná možnost. Ale tu bych nemusela přežít........Potopím se.
Doplavu ke dnu. Popadnu větší mušli a přidělám ji k náhrdelníku. Z posledních sil se dostanu ke konci Zmijákova těla. Popadnu svou zbraň. Bolestivě hada bodnu. Voda kolem mě se zbarví na rudězelenou. Odrazím se od země a vynořím se až na hladině.
Začnu řetízkem točit jako s lasem. Snad Bohové stojí při mě. Když je můj katapultdostatečně roztočený, odhodím ho na břeh. Nestvůra se za ním vrhne. Rychle se potopím a chytnu se ocasu nestvůry, který se rychle mihne kolem mě.
Těsně před tím, než mě Zmiják vytáhne z vody, se ho pustím. Pod nohama ucítím pevnou zem - kámen. Ocas monstra se dostatane nad hladinu. Hned ho chce dát zpět, ale já do něj zabodnu své kopí. Tím pádem ho podpírám tak, aby se nedostal do vody.
Po hodně dlouhé chvíli se začne hadovo tělo bez života klátit k zemi. Rychle z něj vytáhnu zbraň a uskočím do vody.
I když mám ruce ochablé, doplavu ke břehu. Z posledních sil se dobelhám k Mikovu náhrdelníku. Kleknu si k němu a vezmu si ho do dlaní. Tak jak ho najdu, mě dožene až k slzám.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
(Obrázek byl vytvořen velmi rychle a improvizačně!!!!!!)
Prosím, zahoďte ty vidle a pochodně, mám vysvětlení.....teda nemám. Opravdu nevím, jak tato situace mohla nastat, ale stalo se. Takže od teď nepočítejte s pravidelným vycházením. Ale jako omluvu vám budu dávat do médií hodící se obrázky košišty Pusheen, kterou i ve vyšším věku všichni milujeme (teda doufám).
