Po překročení hranice tábora Jupiter mě začne štípat a pálit rameno se znakem SPOR. Na předloktí ho nemám z jednoho prostého důvodu. Nejsem oficiální člen legie, ale označit mě museli.
Otočím se. Musím dál. Vzládnu to. Rozběhnu se dál.
Neuběhnu ani 100 metrů a už potkám nestvůry, no super. Řada asi tuctu kyklopů a storukých. Já budu ráda když porazím jednoho ale 12? Sakra. Schovám se za křoví. No, ale co zmůžu. Když tu umřu alespoň mě najdou a slušně pohřbí. Nebuď pesimista, Ellis! nakážu si. Sundám si batoh.
Vyběhnu z listí s vytaženým kopím. Zpozoruje mě pouze jeden kyklop. Zabodnu mu svou zbraň do nohy. Zaúpí a sedne si na zadek. Ostatní monstra si všimnou mé maličkosti. Sedícímu kyklopovi poraním i druhou nohu. Lehne si. Vyskočím na něj a zabodnu mu kopí do břicha. Rozplyne se na prach. Nemám čas se zaradovat, že jsem zabila prvního kyklopa a třetí nestvůru v životě, jelikož se ke mně řítí další kyklop a dva storucí. Jednomu uříznu ruku, ale další zranění mu udělit nestihnu. Chytí mě do jedné své končetiny a začne utahovat stisk. Mé kopí se z nějakého důvodu změní na dýku.
Jediné čím můžu hýbat je hlava a levá noha. Začíná se mi zvedat žaludek, jelikož moje břicho je pod moc velkým tlakem (a přece jenom něco k večeři jsem měla). Když už jsem doslova v úzkých ulyším napravo ode mě hukot. Otočím se. U svtatýho Hefaista, vážně tam jede traktor bez řidiče? Já vím, že dnešní doba zná už auta bez řidičů, ale traktor? Ano přesně nad tímhle stíhám přemýšlet na prahu své smrti.
Storuký překvapením povolí stisk. Využiju toho a bodnu ho dýkou. On to nečeká a pustí mě. Naštěstí spadnu do keře ve kterém jsem si nechala batoh. Popadnu ho a prokličkuju kolem nestvůr k traktoru. Vylezu na něj a šlápnu na nějaký pedál. Stroj se rozjede vpřed na dva kyklopy. Jeden skončí pod traktorem a rozplyne se na prach. Druhého to odstrčí stranou. Na nic nečekám a vrhnu se na tři storuké. Dopadnou podobně jako kyklopové. Za nimi uvidím silnici. Zamířím k ní, ale v patách mám zbytek nestvůr. Najednou se z výfuku vypustí řecký oheň a všechny nepřátele pozabijí.
Dojedu na silnici a až tam si to v hlavě poskládám. Takže vyvázla jsem z boje bez větší úhony a zabila jsem 12 nestvůr s pomocí traktoru který dokážu řídit. Teprve teď si všimnu papírku na řídící desce stroje na, kterém stojí:
od strýčka Hefaista
Rozhodla jsem se, že kapitoly budou vycházet jednou týdně ve čtvrtek, v pátek nebo v sobotu (samozřejmě pokud mi to bude vycházet).
Vaše Lamma🦙❤
ZAJÍMAVOST: Když jsem se dívala co za knížky doporučuje wattpad k mému příběhu pěkně mě to naštvalo😠.
Máte to taky tak?
(Wattpad mám jinak ráda)
ČTEŠ
Polokrevná
Fanfiction⚠️Ještě před tím, než se pustíte do čtení vás chci upozornit, že příběh je starší, tudíž není zrovna nejkvalitnější, ale jelikož je to má prvotina nechci ji smazat. Díky za pochopení.⚠️ 🦉Tábor Polokrevných, nejkrásnější místo na světě. Zvlášť pro...
