Kapitola XX. HAD

12 1 0
                                    

Dvě zvířata, co nesnášim, jsou pavouci (což je pochopitelné) a hadi (čau Apollóne!), takže koho potkám na své zakázáné výpravě?......Hada neboli Zmijáka Hnusného Nechutného.

Když vyběhnu z lesa, ocitnu se vedle řeky. Chvíli následuji cestu proudu. Pak mi ale na ruce přistane kapka vody. Řeka se tváří, jako by se nic nestalo, tak jdu dál. A co se stane 2 minuty po tom?

Z vody se vynoří obrovský modrozelený had. Vypadá něco mezi Pýthónem (čau Apollóne! podruhé) a  hodně velkým mořským hadem. V souladu s bájemi si ho nedokážu nikam přiřadit. Ale když je ta stvůra přede mnou, nejspíš existuje (pokud se mi jen nezdá).

Automaticky se na mě vrhne. Obtočí se mi kolem pasu (ne nezdá). Kopí v podobě dýky mi vypadne z kapsy a spadne na zem. Had mě vznese do vzduchu. Pomalu mi začne stlačovat hrudník. Pokud víte při větším doteku této části mého těla se stane............v pravé ruce se mi objeví čepel štěstí (u všech Bohů, díky Miky!!!!).

Znenadání zabodnu meč monstru do těla. To mě sice pustí, ale zbraň v běm zůstane zabodlá. Tím pádem zabraňuje většímu krvácení a oslabení.

Pohledem vyhledám své kopí a kotoulem se k němu připlížím. Dýku nechám vyrůst do její pravé podoby. Než se vzpamatuju, had se na mě vrhne. Skoro nestihnu uhnout. Hned potom se rozhodnu okamžitě zaútočit. Prudce se rozběhnu na stvůru. Ta se, ale vyhne tak, že ji pouze ťuknu dřevěnou násadou zbraně. Okamžitě se pokusím rychlý útok zopakovat. Dopadne s podobným úspěchem, ale s tím rozdílem, že se málem nabodnu na své vlastní kopí.

Samozřejmě mi dojde, že to takhle nepůjde. On je rychlejší než já, jeho útoky jsou přesnější než ty moje a navíc je se svým dlouhým tělem o hodně hbitější. Takže jsem v Hádový zadnici (slušně řečeno).

Samotnou mě překvapilo, že ještě žiju, protože celkem úspěšně se mi daří vykrývat Zmijákovi útoky. Bohům žel jsem to zakřikla. Had provede zákrok tak, že mě srazí na zem. Z ležícího zorného úhlu uvidím, že nestvůra nikdy nevytahuje ocas z vody.

Odválím sudy směrem k řece a skočím do ní. Naštěstí umím plavat.

Čauky!!

Dnešní nestvůra je sice mnou vymyšlená, ale myslím, že celkem odpovídá klasickým monstrům řecké mytologie.

Pokud vás mrzí, že tato část je lehce useklá, je to z toho důvodu, abych stihla termín vydání  této kapitoly.

A příště: Ellisabeth vs. Zmiják Hnusný Nechutný part 2.

Vaše Lamma🦙❤

Mé dílko️⬆️⬆️

Polokrevná Kde žijí příběhy. Začni objevovat