Kapitola 15

316 27 1
                                    

Ráno jsem se vzbudila dřív. Hiroki ještě spal. Bylo okolo půl sedmé. Opatrně jsem se z jeho náručí vykroutila a zamířila do sprchy. Mohlo mě napadnout, že tu nebude mít make-up. Ještě že jsem měla v kabelce řasenku. Nosím takovou malou, pro případ nouze. Šla jsem dolů a šla do jejich velké kuchyně. Otevřela jsem lednici, řekla jsem si že Hirokimu něco dobrého udělám. Otevřela jsem pusu, měl tam toho tolik, co jsem za celý život já neměla. Udělám mu toasty. Udělala jsem jich hodně, pro případ, že by se třeba Izumi stavila. Někdo zazvonil. Já šla v zástěře otevřít a stála tam nějaká krásná žena. Byla to asi Hirokiho matka. „Dobrý den." Pozdravila jsem ji a usmála se. Ona se na mě taky usmála a odpověděla: „Jé, ahoj. Ty budeš asi Hirokiho přítelkyně, že ano? Jmenuji se Kazumi Takagawa, jsem Hirokiho matka." „Moc mě těší, já jsem Hotaru Furukawa. A ano, jsem jeho přítelkyně." Řekla jsem a usmála se. Hirokiho máma vešla dovnitř a vyzula se. „Dáte si toast?" „Mmm. Moc ráda. Jsem si říkala, co to tady voní." Nachystala jsem nám dva talířky, sobě jsem si dala dva toasty a paní Kazumi jsem se zeptala, kolik jich chce. Řekla, že tři, tak jsem jí je dala a přinesla talířky na stůl. „Řekni mi něco o sobě prosím. Hiroki o tobě moc nemluvil, jen říkal, že si hrozně krásná a milá." „Dobře," Odpověděla jsem a trochu se začervenala. „Ale nevím, čím mám začít..." „Třeba mi řekni něco o rodině." Řekla a usmála se. Povídala jsem jí, o tom jak, táta odešel a máma mi umřela, takže jsem tu teď s Hirokim, a někdy je i on u mě. Povídaly jsme si a smály se. Jeho máma je krásná, chytrá, milá a srandovní. Má hnědé vlasy a šedo-modré oči. Když jsme dojídaly, přišel Hiroki a zastavil se u kuchyně. Byl asi hodně překvapený, podle jeho výrazu. „M-mami... C-co tu děláš?" vykoktal ze sebe. „Hiroki! Už jsme si myslely, že se nevzbudíš..." řekla Hirokiho máma a objala ho. „Hiroki, kolik chceš toastů?" zeptala jsem se ho. Na ruce ukázal tři. „Mami, dusíš mě..." slyšela jsem ho zachraptět. Jeho máma ho pustila a já jsem mu přinesla toasty na talířku. Dal se do jídla a my si sedly ještě ke stolu. „Mmm. Mami! Tvoje toasty jsou vždycky tak boží!" řekl s plnou pusou. Já se na něj vražedně podívala a jeho máma se zasmála a řekla: „Ty nám udělala tvoje úžasná přítelkyně Hotaru. Vybral sis krásnou, hodnou, milou a dobrou dívku." Řekla a usmála se na mě. Úsměv jsem jí oplatila a Hiroki se na mě omluvně a nevinně podívala. „Jsou výborné." Řekl mým směrem a já se usmála. „Děkuju." Řekla jsem a až dojedl, vzala jsem jeho talířek a šla umýt nádobí. Slyšela jsem hrát televizi a pak jak Hirokiho máma říkala, že mě má vzít k ním domů, aby mě jeho otec poznal. Nevím proč, ale měla jsem více strach, co na mě řekne jeho máma, ale teď se bojím, co na mě řekne jeho otec... Já ho znám, jako ředitele školy, byla jsem před ním vždycky milá, ale on si mě moc neoblíbil. Jelikož jsem byla nazývána jako ta, která je zasedlá na Hirokim a dělá mu naschvály. Ale to bylo předtím, teď už možná tak ze srandy. Ale ne, jak před tím, že jsem ho nenáviděla. Poumývala jsem nádobí a šla za nimi do obýváku. „A... Hotaru. Zrovna jsem říkala, že bychom tě měli vzít do našeho domu. Bydlíme v Osace." „Um... Dobře, proč ne?" řekla jsem a usmála se. „Tak o prázdninách?" zeptala se a já kývla. V Osace jsem byla před třemi lety s mámou. Bylo tam krásně. „Musím už jet. Jela jsem sem jen na chvíli. Podívat se, jestli je Hiroki v pořádku. Vidím, že je v nejlepší péči." Řekla a podívala se směrem na mě. Usmála se a já jí úsměv oplatila. Zamávali jsme jí na rozloučenou a limuzína... ano limuzína! Pro ni přijela. Zůstala jsem civět jak blbá, než limuzína... limuzína odjela. Jak jsou sakra pohatí?? „Proč jsi mě nevzbudila a neřekla, že máma přijelaa?" začal Hiroki říkat, jakoby měl nastat konec světa. „Hiroki... škola!!!" Sakra já na ni zapomněla! Ještě že jsem vstávala brzo. Ale stejně bylo zle! Bylo půl deváté! Utíkali jsme ke mně domů a já si vzala tašku. Pak jsme utíkali do školy, jelikož jsme nestihli autobus. „Tati!" zakřičel Hiroki, když viděl tátu u školy. „Omluv nás prosím! Máma přijela a mi zapomněli na čas!" řekl a jeho táta na něj jen zavolal: „Dobře Hiroki!" Šli jsme do třídy a učitel se na nás usmál. Než jsme něco řekli, učitel se pustil ke slovu: „Všechno vím, posaďte se." Sedli jsme si a Izumi mi hodila papírek. Bylo na něm napsáno: „Co se stalo? Jak to, že tak pozdě? XD" Ona má vážně divné představy. Hned jsem jí na to odepsala. „Hirokiho máma přišla :)))..." tímto ji určitě setřu. „Aha." Odepsala jen. „Izumi Nosako! Vím, že jsi zvědavá, ale dávej pozor." Řekl jí matykář. Izumi se otočila a řekla: „Promiňte." Viděla jsem jak si Suki a Sumi (princezny školy) něco šuškají. Trochu jsem je i slyšela, ale nevěděla jsem, co přesně říkají. Jsou na sebe hrozně podobné. Ještě aby ne, když jsou to dvojčata. Teď už asi celá třída... co celá třída, celá škola, už asi ví, že chodím s tím nejpopulárnějším klukem na škole. Budu mít od jeho fanynek asi velké potíže. Ještě že se umím být. Ale kdybych se měla prát s klukem, tak by to asi dopadlo špatně. Jo, kdyby to bylo princátko jako byl Hiroki, tak ho skopu hned, ale nějaký drsňák, na toho by si troufla možná nějaká blbka. Konečně matika skončila. Hiroki šel ke mně a jelikož Izumi šla na chodbu za Akiem, tak si její lavici přisunul ke mně. Lavice vypadala jako jedna. Princezny byli rudé zlostí, když viděli, u koho sedí. „Hiroki?" „Huh? Jo?" „Myslím, že mě tvoje fanynky zabijí." Řekla jsem se smíchem a nenápadně ukázala na houf holek u tabule, jak si něco šeptá. V čele byli samozřejmě Suki se Sumi. „Hm... Řekneš jim, že mají rozmazaný make-up a je po zabíjení." Řekl a oba jsme se smáli. „F-furukawo?" přišla ke mně Suki. „Pojď se mnou." Řekla a ukázala na dveře. „Proč?" zeptala jsem se s úšklebkem, který jsem si nemohla odpustit. „Protože. Potřebuji s tebou mluvit. Hned!" řekla. „Tak zaprvé, ty mi neporoučíš a za druhé, nekřič na mě." Řekla jsem. „Je to nutné." Naléhala. „Hmm..." řekla jsem a znuděně se postavila, a šla za princezničkou na chodbu. Ještě jsem se otočila na Hirokiho a udělala gesto, aby šel nenápadně za námi. Kdo ví, co mi chce.

Táák! Máte tady další dílek. Gomen, že nevyšel včera, jak jsem slibovala v Novinkách. Neměla jsem vůbec čas... Dílky budou vycházet trošku později než normálně. A potom chci ještě říct, že někdy do dvou týdnu, pojedeme na víkend na chatu, takže budu mimo dosah wifi a můj Pc. Což znamená, že nebudu vydávat dílky. Pokusím se před odjezdem napsat delší kapitolku ;)... Snad se vám tato kapitolka líbila a velké ARIGATO za skoro 700 shlédnutíí!! OMG! Asi jsem slepá! :D :) Na obrázku je Hirokiho máma :)

Nechtěná láskaKde žijí příběhy. Začni objevovat