Nechtěná láska

Kapitola 19

Čekala jsem doma na Hirokiho. Bylo něco po půl třetí, ještě musíme jít k Hirokimu i se Suki. Zazvonil zvonek. Šla jsem ke dveřím, stála tam blondýnka, Suki. „Ahoj!" křikla a objala mě. Tuhle reakci jsem nečekala. „A-ahoj Suki. Hiroki ještě není doma, takže musíme počkat." Řekla jsem. „Dobře. Hele ty Hotaru, nechcete jít spíše ke mně? Kim se to nechce všechno táhnout až k Hirokimu, navíc jsem doma jen já a Kim. Rodiče se zdrží ještě v práci a ségra šla se svojí skupinou někam." Řekla mi. Kývla jsem. Neodmlouvala jsem, ani neřekla ne. Jsem ráda, že nám její sestra pomůže, kde budeme kreslit, by měla rozhodnout Kim. A taky že rozhodla.  I když bychom to měli kreslit my, ale jaksi nikdo kreslit neumí. Stejně se to nikdo, doufám nedozví. Navíc nikde neříkali, že to musíme kreslit my. Zase zazvonil zvonek a Suki šla otevřít. „Ahoj Hiro!" křikla blondýnka a vyšla ven. „Babi! My už jdeme." řekla jsem a slyšela, jak babička říkala něco ve smyslu „Dobře, užijte si to a udělejte to pěkné." „Hiroki, Sukiina sestra Kim to chce malovat u nich doma... No prostě Suki řekni to, co jsi říkala mě." Řekla jsem a dala slovo Suki. Suki mu všechno pověděla a on jen přikývl. Přišli jsme k ní domů, měli to velké a to hodně. Všichni mají velký moderní dům, jenom my máme takový menší domek. Je docela starý a malý, ale za to je útulný a neztratím se v něm. Neměli to sladěné jako Naomi, ale měli to taky krásné. Seshora přišla dívka s růžovými vlasy v culíku. Její modré oči jí zvýrazňovala řasenka. „Jé, ahoj! Ty budeš Hotaru," řekla a ukázala na mě. „A ty Hiroki že ano?" řekla a potřásla si s námi rukou. „Ahoj, ano. Ráda tě poznávám." „Já tebe taky, já jsem Kim, ale to už asi víte." Řekla a usmála se. Byla krásná, ale nevypadala na devatenáct. Spíše na můj věk, možná starší. „Tak! Pustíme se do toho! Eto... vlastně, co že to máme dělat?" zeptala se. „Uvítací plakát na ples!" křikla po ní Suki. „Gomen sis!" řekla růžovovláska a zasmála se. „Hm... Otaku?" zeptala jsem se. „Ano! Miluju anime a mangu!" Usmála jsem se. „Suki, co ty?" zeptala jsem se, jelikož o všech kromě Suki vím, že jsou otaku, nebo mají rádi anime. „No, otaku ani moc nejsem, ale anime mám ráda." Řekla. Pustili jsme se do plakátu. Byl to obrovský papír. Kim nakreslila nápis a já ho se Suki vybarvovala. Pak jsme tam kreslili různé kytičky a barvami dělali ornamenty a tak dále. Byla jsem spokojená, ale chtělo to ještě dodělat. „Nemůžu to dodělat, zítra mám doručit fotky, co jsem fotila... Nebudu mít čas a Suki jede pryč." Řekla mi. Suki smutně kývla. „Nevadí, i když moc malovat neumím, zkusím to nějak dodělat." Šli jsme s Hirokim domů okolo sedmé, jelikož měla za chvíli přijít Sumi. Vzala jsem plakát a rozloučili jsme se. „Líbí se ti?" zeptal se po chvíli Hiroki. „Ano, jen to dodělám. Stačí jen pár kvítek a něco vybarvit." Řekla jsem. Najdu si něco na komplu a podle toho se pokusím nějakou čmáranici nakreslit. Přišli jsme domů a pozdravili bábi. Začala jsem dodělávat ten plakát. Bylo už něco málo po půl osmé. Šla jsem si dát chleba, co nám babička připravila. Hiroki musel jít k Akiovi, protože ten ho volal, že něco potřebuje. Šla jsem dodělávat ten plakát. Musela jsem ale ještě shlédnout nějaké anime. „Sakra! Už je půl desáté! Ten čas tak utekl!" řekla jsem si pro sebe.

              Pohled Hirokiho

Přišel jsem domů, teda spíše k Hotaru domů. Vzal jsem si klíče, kdyby náhodou už spaly. Její babička tady nebyla a bylo tu ticho. Potichu jsem šel nahoru a uviděl jsem Hotaru jak leží vedle plakátu a má zapnutý počítač s nějakou předlohou. Uměla malovat, ale nechtěla si to přiznat. Krásně to upravila. Přišel jsem k ní a dal jí pusu na čelo. Vzal jí do náruče a dal na postel. „Hiroki?" řekla ospale. „Ano?" „Dodělala jsem ten plakát vůbec?" „Ano, je to krásné." Odpověděl jsem jí. Usmála se a usnula. Šel jsem se okoupat a pak uklidil pastelky a všechno, co bylo na zemi. Po chvíli jsem si k ní lehnul a oba jsme usnuli.

Vzbudil mě otravný budík. Vůbec se mi nechtělo vstávat. Až teď jsem si všiml, že ležím na zemi. „Hotaru... vstávej." Zašeptal jsem hnědovlásce do ouška. Rozmrkala se a vstala. Nachystali jsme se a vyšli. Nesl jsem plakát, na který si Hotaru celou cestu pořád stěžovala. „Ale povedlo se ti to! Už jsem ti to říkal včera!" řekl jsem jí. „Ale ono je to hnusné! Všechno, co jsem na tom včera dělala, jsem zničila! Kdyby to Kim viděla, zabila by mě!" křičela. „Nebudu se s tebou hádat. Máš to krásné a tečka." „Bla bla bla!" křikla. Pak jsme mlčeli, až ve škole jsme pozdravili Suki. Ta též obdivovala dílo Hotaru. Plakát jsme odevzdali Izumi, jelikož má na starosti výzdobu haly. Zítra je ples. Kdo ví, co se na něm stane. Do třídy vešel učitel s neobvykle veselou náladou. „Izumi a její skupinka krásně vyzdobili halu. Klobouk dolů," řekl. Izumi se jen ušklíbla. „Přehání." Špitla Hotaru. „A dál, zítra k plesu. Všichni žáci jsou povinni si vzít masky, aby vás nebylo moc poznat. V jednu ráno se všichni dozvíte, s kým jste tancovali, nebo se bavili. Konec plesu bude asi okolo třetí hodiny ráno. Pro dnešek je to vše, můžete domů." Řekl učitel. Všichni vykulili oči. Za prvé, teď budeme všichni jako blbci shánět masky a za druhé, máme jít domů? Všichni jsme se nejistě sbalili a šli na chodbu. Učitel řekl něco jako nashle a my šli domů.

Pohled Hotaru

„Vždyť jsme ve škole nebyli ani hodinu!" řekla jsem. „Jsi snad smutná?!" zasmála se Izumi. „Ne! To ne, ale je to divné." „Je to kvůli plesu, říkal mi to nový ředitel." Vysvětlila nám. Mně i Hirokimu. Hiroki šel ke klukům a já k Naomi. Domluvila jsem se s ní, že bychom zase přišli. Šaty má prý už hotové. Koupily jsme jí s Izumi velkou čokoládu, za to, že pro nás ušila šaty. Pracovala na tom skoro nonstop. „Ahoj!" křikly jsme všechny tři a objaly se. „Tak! Pojďte se kuknout! Snad se vám budou líbit." Řekla a utíkaly jsme nahoru po schodech. „Honem!" křičela Izumi. „Ták! Zavřete oči." Řekla nám a taky jsme tak udělaly. „Představuji vám můj vlastní návrh. Snad se budou líbit. Můžete otevřít oči." Řekla, v jejím hlasu byla poznat trochu tréma. Otevřela jsem oči. Uviděla jsem ty šaty. „Děláš si srandu že?" řekla Izumi. „No... ne?" řekla nejistě.

To s dozvíte v příští kapitolce :DDD :))))) Vyjde zítra :)) Omlouvám se, že to tak prodlužuju... Ale vážně mě nenapadá jak napsat ten ples :oo :/ :D... Gomen.. A taky gomen za chyby atd. znáte to. :) Ještě chci říct, že ve středu a možná i čtvrtek nevyjde žádná kapitolka, jelikož se blíží velké prázdniny a píšou se závěrky... Ve čtvrtek píšeme z češtiny a možná i nějaký test ze zemáku... A potom v pátek z matiky... Užasné! Poslední dva dny před víkendem a píšeme závěrky (y) děkuju učitelům! -_- Bude trošku šprting... :D :/ Tak to je asi vše... :) Doufám že se vám kapitolka líbila! Děkuju vám za 1K + shlédnutí, za votes a za komentáře! Jste zlatíí! :333 Jsem hrozně ráda! P.S.: na obrázku je Kim, teda alespoň tak nějak má vypadat. :)