Jistě, pane profesore

32 - Šťastné a veselé!

Ahoj všichni,

posílám další kapitolu na zlepšení nálady a dne! Čtěte, lajkujte, komentujte jak je ctěná libost, konstruktivní kritika je vítána taktéž. :) Hezký večer vám všem. :)

Ronneek

Hermiona zůstala v Doupěti na štědrovečerní večeři a bylo to skvělé. Pomohla Ginny v kuchyni, pomazlila se s Jamesem, popovídala s Harrym a stihla i poblahopřát Ronovi s Levandulí k zásnubám. Po večeři se však vrátila do Bradavic. Všem sice tvrdila, že je to kvůli školním povinnostem, ale Ginny neoklamala. Ta jen v hloubi duše doufala, že to nikdo z nich nezvorá.

Sotva vylezla z krbu, už někdo klepal.
,,Moment," křikla a oprašovala si hábit. Šla rychle otevřít, tušila, kdo to je.
Chyba lávky. Za dveřmi stál Neville.
,,Ahoj, tak už jsi zpátky?"
,,Zrovna jsem vylezla z krbu," zazubila se.
,,S čím ti pomůžu?"
,,Jedu za babičkou, ať není doma sama. Čeká nás návštěva rodičů, však víš," řekl posmutněle.
,,Ach Neville," řekla soustrastně a pevně ho objala. Vděčně ji tiskl v náručí.
,,Něco jsem ti přinesl," řekl když se odtáhla  a podával jí dárek.
,,Jů," vydechla a začala trhat balicí papír.
,,Nechceš jít dál?"
,,Na chvíli můžu," řekl a vešel dovnitř.
,,Bože, vždyť to je nejnovější průvodce přeměňováním!" Vypískla nadšeně a listovala překotně knihou.
,,Děkuji!" Vydechla a znovu ho objala. Neville se široce usmíval.
,,Jsi pořád stejná," řekl a zazubil se.
,,Taky pro tebe něco mám," řekla a otevřela jednu ze zásuvek v komodě. Vytáhla úhledně zabalený balíček a podala mu ho.
,,Myslím, že by se ti tohle mohlo hodit," tajuplně se usmála. Neville byl zvědavý zhruba stejně jako před chvílí ona, takže se omluvně usmál a rozcupoval slušivý obal.
,,To snad ne! Kde jsi to sehnala?" Vydechl a oči mu svítily.
,,Napsala jsem pár dopisů přímo autorovi a on mi vyhověl, když zjistil, že je pro tebe. Já sice španělsky neumím, ale ty ano, že?" Ujišťovala se.
,,Ano, rok a půl jsem tam žil," přisvědčil a nemohl se na to vynadívat.
,,Víš, jaká je to vzácnost? Vždyť jsou to původní zápisky posledního výzkumu de Rivery! Nejslavnějšího botanika současnosti!" Výskal nadšeně.
,,Ano, já vím," odpověděla se smíchem.
,,Ty jsi prostě báječná, já tě miluju!" Křikl a pevně ji objal.
,,Sladké," ozvalo se ode dveří. Oba od sebe odskočili a zírali na Severuse, který se teď ležérně opíral o rám dveří.
,,Měl bych jít, ještě jednou děkuji," řekl vděčně a líbl Hermionu na tvář.
,,Veselé Vánoce, Hermiono," obrátil se zpátky ke kamarádce, která se na něj usmála a přátelsky stiskla jeho paži.
,,Opatruj se a pozdrav ode mě babičku."
,,Ty taky, díky."
,,Veselé Vánoce i Vám," pokynul Severusovi, když kolem něho proběhl.
,,Dobrý večer," promluvila vlídně.
,,Vy už ho očividně máte."
,,Ano, mám," odpověděla. ,,Ale mohl by být ještě lepší," dodala smířlivě, když viděla, jak kysele se tváří.
,,Pojďte dál a prosím, ujistěte se, že jste opravdu zavřel dveře," doporučila mu a zamrkala. Severus najednou nevěděl, co říct a tak poslechl.
,,Dáte si se mnou trochu medoviny?" Zeptala se a nalila si.
,,Rád," odpověděl a posadil se do křesla.
,,Řeknete mi, proč jste přišel?" Zeptala se s úsměvem a podávala mu skleničku.
,,Díky. Přišel jsem se podívat, jestli Vám něco neschází, chyběla jste u večeře." To byla samozřejmě lež jako věž. Přišel, protože ji chtěl vidět, potřeboval se jí zase dotýkat. Už měl pomalu sám sebe za blázna.
,,Ach tak, byla jsem na skok za přáteli. Jsem ráda, že jste přišel."
,,Opravdu?"
,,Ano. Někde jsem slyšela, že na Vánoce by nikdo neměl být sám."
,,To je pěkná blbost," odfrkl.
,,Myslíte?"
,,Ano, je to stejný nesmysl jako že se na svatého Patrika může stát cokoliv." Hermiona se pobaveně uchechtla.
,,Takže nemáte rád Vánoce?"
,,Je to den jako každý jiný," pokrčil rameny.
,,To ani nebudete chtít svůj dárek?" Zeptala se a naklonila hlavu na stranu. Severus nevěděl, co odpovědět. Zíral na ni, jak tam sedí s naprosto klidným výrazem a vyzývavě ho pozoruje.
,,Kdo jsem, abych dárek odmítal? To se přece nedělá," protáhl a zašklebil se. Hermiona se usmála.
,,Tak fajn," zvedla se a šla do ložnice. Nevěděl, jestli tam má čekat nebo jít za ní.
,,Tak jdete?" houkla na něj. Nedal se dlouho prosit a než dorazil do ložnice, stihl si svléknout hábit, takže měl na sobě jen košili a kalhoty. Hermiona se otočila a zazubila se. Naproti tomu on si přišel jako úplný pitomec, protože ho vážně jako první napadlo, že jeho dárkem bude právě ona. A soudě dle jejího pobaveného úšklebku to byl pravděpodobně záměr, protože nejen, že nebyla svlečená, navíc držela v ruce balíček.
,,Copak? Bylo Vám horko?" Zeptala se jakoby nic.
,,Ano, to ta medovina," vyblekotal první nesmysl, který mu přišel na mysl. Usmála se a přešla k němu.
,,Tak to se podíváme, jestli nemáte horečku," protáhla a s předstíraným zájmem mu přiložila dlaň na čelo. Jestli horečku neměl doteď, tak teď ji určitě mít bude. Srdce mu začalo tlouct silněji a bylo mu takové horko, že teď by se nejraději vysvlékl úplně.
,,Řekla bych, že máte vážně horečku," vydechla překvapeně.
,,To není horečka," řekl tiše. ,,To jste Vy."
,,Skutečně? To je působivé," zašeptala.
,,Myslím, že byste se měl zbavit té košile, ať se nepřehřejete," a bez čekání na reakci mu pomalu vytahovala košili z kalhot. Fascinován jí hleděl do očí, jak klidně si počíná, tak automaticky a smyslně. Bez jediného mrknutí mu pomalu rozepínala knoflíky u košile, až nezůstal žádný zapnutý.
,,Jsem přesvědčená, že takhle Vám bude mnohem líp," pronesla tónem člověka, který právě vysvětlil recept na extrémně jednoduchý moučník. Severus byl dokonale zmatený. Chvíli to vypadalo, že se schyluje k tomu, v co doufal, ale najednou se to rozplynulo.
,,Vám není horko?" Zeptal se a nedal znát, jak moc ho současný vývoj situace zklamal.
,,Ani ne," pokrčila rameny.
,,Možná jste té medoviny měla málo."
,,Možná. Spíš to ale bude tím, že jsem se nestihla ještě pořádně zahřát," opáčila. Nerad to přiznával, ale horko postupně polevovalo. Strčila mu do ruky dárek a rty se jemně otřela o jeho ucho.
,,Veselé Vánoce, Severusi." Severus nasucho polkl, na odpověď se nezmohl. Z balicího papíru na něj vypadla kniha, následována nějakou papírovou obálkou. Zíral na to jako u vytržení. Kniha obsahovala přehled všech soutěží v přípravě lektvarů se všemi vítěznými kousky a rozhovory s výherci.
,,Nevím, co na to říct," vysoukal ze sebe.
,,Děkuji," řekl nakonec a knihu svíral jako poklad. Hermiona mu věnovala okouzlující úsměv.
,,Za málo. Dáme si ještě něco k pití?"
,,Ano," souhlasil. ,,Až po Vás," řekl a nechal ji jít první. Když ho minula, polapil ji zezadu za pas a přitáhl k sobě.
,,Myslím, že nemáte ani tušení, jak mě přivádíte k šílenství," zašeptal drsně, až jí naskočila husí kůže.
,,To nemám," hlesla, ale nevzpouzela se. Jeho kůže ji příjemně hřála do zad.
,,Dejte mi svolení a já Vám to ukážu," zachraptěl a Hermiona přikývla.

Následující večer odešli z Velké síně každý zvlášť, ale na chodbě se znovu střetli.
,,Smím Vás doprovodit?"
,,Jste galantní, děkuji," odpověděla a usmála se. Oba věděli, že kvůli nějakému doprovodu to opravdu není.
,,Měla jste příjemný den?"
,,Velmi a Vy?"
,,Víc než příjemný," přisvědčil a usmál se.
,,Vážně? A čím to?"
,,Mohu jen prozradit, že jsem objevil netušené možnosti v kolegiálních vztazích," řekl schválně velmi škrobeně.
,,Opravdu? Možná bych se taky mohla po nějakých poohlédnout," prohlásila s předstíraným zájmem.
,,Nechci se nijak chvástat, ale hledala byste marně." Hermiona se zasmála a vešla do své komnaty následována Severusem.
,,Kdybych Vás neznala, myslela bych, že jste pěkně domýšlivý."
,,To není nic nového, jedná se o ověřený fakt," kontroval a následoval smějící se Hermionu do ložnice. Rázem jim však oběma ztuhl úsměv na tváři.
,,Překvapení?" Zahlásil nejistě Draco, který se válel v její posteli. Severus odfrkl jako napružený nosorožec.
,,Co tady děláš?" Zeptala se vyjeveně.
,,Jsou Vánoce, ne? Chtěl jsem tě překvapit a pobavit," řekl dotčeně a přitáhl si přikrývku blíž ke krku.
,,Počkat, ty jsi nahý?" Vykulila oči.
,,Možná?"
,,V jakém vesmíru je tohle vtipné?" Zeptala se podrážděně.
,,Ve všech?"
,,Mohl bys mi přestat odpovídat otázkou?!"
,,Mohl. A teď mi řekněte, kam jste se oba tak hrnuli?" Zeptal se potměšile a těkal pohledem z jednoho na druhého.
,,Plánovali jsme mít spolu sex," odpověděl Severus nenuceně a Hermionino srdce vynechalo úder. Draco se hlasitě rozesmál a vyskočil z postele. Měl na sobě kalhoty.
,,Tak to je jiná, nebudu zdržovat. Prosím, nenechte se rušit. Tohle bych možná i rád viděl," šklebil se pobaveně.
,,Profesorka Grangerová se nerada svléká před cizími lidmi."
,,Vážně? Tak to asi budeš muset počkat venku. Já už ji nahou viděl."
,,Draco!" Obořila se na něj a vypadala naštvaně.
,,Snad se zas tolik nestalo," řekl a nonšalantně mávl rukou.
,,Myslím, že si tu knihu půjčím jindy," řekl Severus a Hermiona na něj tázavě pohlédla.
,,Já věděl, že půjde o knihy!" pronesl Draco přehnaně dramaticky a oba na něj užasle hleděli.
,,Co je to s vámi?" Ptal se udiveně. Hermiona se otočila zpátky k Severusovi.
,,Jistě, kdykoliv," odpověděla. Severus pokýval hlavou a odešel.
,,Tak proč jsi tady?" Zeptala se netrpělivě a obrátila svou pozornost k nezvanému návštěvníkovi.
,,Přišel jsem tě pozdravit. A matka mě posílá, aby se ujistila, že přijdeš na oslavu konce roku," řekl důležitě a svalil se do křesla.