36 - Jak na Nový rok, tak po celý rok

920 58 18
                                    

Vážení a milí čtenáři,

rok se s rokem sešel a já Vám přináším poslední kapitolu tohoto příběhu. Je mi velkou ctí, že jste tu stále se mnou. Vřelé díky patří všem, kdo u tohoto příběhu odpočívali a trávili jeho čtením svůj čas. Původně jsem chtěla tuhle kapitolu vydat včera, tedy na Silvestra, ale protože se říká ,,jak na Nový rok, tak po celý rok", vydávám kapitolu až dnes, abychom i v nadcházejícím roce byli stále spolu, aby mi to psalo a Vás to bavilo.
Rok 2022 pro mě nebyl jednoduchý, ale jsem za něj doopravdy vděčná. Nezbývá mi než Vám popřát, ať jste zdraví, šťastní, máte se rádi a vaše kroky následují cestu vašeho srdce.

Díky za váš čas, trpělivost a vaše reakce! Na nový rok a na Vás! 🥂

P.S.: letos se dočkáme jednodílovky (možná dvou) a nového příběhu na kapitoly.

Díky za to, že jste!

S láskou, Ronneek

Opětovala mu pohled a bojovně vystrčila bradu v němé výzvě. Snažil se do pohledu vmáčknout všechny emoce a nejvíc ze všeho jasný signál, že by s ní rád mluvil. Výhled mu ovšem zastoupil Remus.
,,Tak tady se schováváš!" Zahlaholil bodře a poplácal ho po rameni.
,,Buď zdráv," odtušil a snažil se ji znovu najít, bez úspěchu, ztratila se někde v davu. Otráveně si povzdechl a obrátil svou pozornost k Lupinovi.
,,Kde máš Doru?"
,,Je doma s Teddym, jsem tu jen na skok, abych neurazil, ale tebe jsem tu nečekal. Kdyby mi Draco neřekl, že jsi tady, asi by mě ani nenapadlo se po tobě koukat," řekl a přátelsky se usmál.
,,S kýmpak tu jsi?" Zeptal se a rozhlížel se po přítomných. Severus kývl hlavou směrem k Minervě.
,,Skutečně? To je tvoje vyvolená?" Zeptal se udiveně.
,,Ne, ptal ses na můj doprovod," řekl chladně.
,,Myslel jsem, však víš."
,,Tak radši nemysli," doporučil mu a přemýšlel, jak se elegantně vypařit, Lupin byl až moc zvědavý a začínal ho nudit.
,,Je tu opravdu spousta lidí, zahlédl jsem i Harryho s Ginny, musím je pak jít pozdravit, přidáš se?"
,,Uvidíme," řekl tónem, který spíš naznačoval, že už je předem rozhodnuto. Remus usilovně potlačoval touhu se zeptat na jeho známost, hryzal se do tváře a usrkával medovinu.
,,Co je?" Zeptal se podrážděně, když viděl, jak se po něm pokradmu dívá.
,,Nic, jen mi připadáš poněkud nesvůj." Severus ale přesně věděl, kolik zrovna uhodilo.
,,Víš, čeho si na tobě skutečně cením, Lupine?" Zeptal se a Remus zmateně povytáhl obočí v němém údivu.
,,Že i když jsi zvědavý jako stará místní drbna, na tu choulostivou záležitost by ses mě nezeptal." Remus polkl pití a usmál se.
,,Vím, o co ti jde, Severusi. A mohu tě ujistit, že se klidně zeptám." Severus se však jen ušklíbl. Nejspíš Lupin opravdu byl jeho přítelem.

Hermiona cítila, jak jí srdce buší jako splašené pod tíhou jeho pohledu. Něco v něm přimělo její srdce ke zběsilému tempu a ona na to zkrátka nebyla připravená. Využila toho, že mu do výhledu vstoupil Remus a zmizela. Nedlouho poté narazila na Ginny s Harrym. Oba byli rozesmátí a uvolnění a na ni to mělo přesně stejný efekt. Po pár minutách vtipkování se přestala ošívat a pustila Severuse z hlavy, obzvlášť kvůli Harrymu, který se na ně potutelně šklebil a dobíral si Rona.
,,Neříkal jsi snad, že nikam, kde je Draco, nepůjdeš?"
,,Hele, kdyby sem Lev nechtěla jít, vůbec tady nejsem," odfrkl nakvašeně.
,,Pořád ti říká Lonánku?" Přisadila si Ginny. Hurónský smích ovšem přerušil příchod Levandule, která věnovala Hermioně falešný úsměv a majetnicky obtočila ruku kolem Ronova pasu. Měla co dělat, aby neobrátila oči v sloup a radši poodstoupila z debatního kroužku. O několik vteřin později za sebou zaslechla tlumené odkašlání a prudce se otočila.
,,Neville," vydechla udiveně.
,,Pozval mě Draco, prý jsem tvůj doprovod," vysvětlil a usmál se.
,,To je skvělé," zaradovala se. ,,Pojď, jsou tu kluci," vyzvala ho a dovedla ho zpátky ke skupince. Vzápětí propukl takový mumraj, že Hermiona přestala sledovat, komu patří které ruce či paže, které se navzájem poplácávaly. Zároveň byla ale tak zabraná do hovoru s Ginny, že nevnímala okolí. Probral ji až Harry, který někde vlevo od ní vykřikl: ,,Remusi!" Než se stačila vzpamatovat, hleděl na ni Severus z mnohem větší blízkosti než předtím, chtěla couvnout, ale ucítila na zádech něčí dlaň.
,,Nikam se nechystej, mám dojem, že Draco každou chvílí zahájí slavnost," oznámil jí Neville do ucha a ona mu věnovala trochu křečovitý úsměv.

Jistě, pane profesoreKde žijí příběhy. Začni objevovat