Jistě, pane profesore

12 - První lekce

Když se ráno Severus probudil, až příliš rychle si uvědomil, že dneškem počínaje bude večer šaškovat s Grangerovou bůhví jak dlouho na tanečních lekcích a to všechno kvůli McGonagallové. Otráveně se doploužil na snídani, kde zastihl Grangerovou v povznesené náladě a v družném hovoru s Longbottomem.
,,Včera nám to fakt šlo. Jsi vážně dobrá," prohodil Neville uznale.
,,Děkuji, ty jsi také výborný taneční partner. Žádné šlapání po nohách, to je prostě sen," odpověděla a usmála se. Severuse si ani nevšimla a pokud přece, nedala to najevo.
,,Víš, říkal jsem si, že bychom mohli dát dohromady nějaké slavnostní předtančení."
,,Taky jsem nad tím přemýšlela. Na mudlovských plesech je to celkem běžná věc."
,,Otázka je, jestli to stihneme?"
,,Myslím, že čas na to je. Radši to ale nejdřív proberu s ředitelkou," uzavřela nakonec.
Severuse jejich diskuze poněkud rozladila. Netušil, co od hodin s Grangerovou čekat a byl podrážděný. Špatná nálada ho provázela celé dopoledne a ani odpoledne ho nemínila opustit. U oběda si Grangerové vůbec nevšímal, usoudil, že tak to bude nejlepší. Během odpoledního vyučování obdržel od Grangerové vzkaz se změnou místa schůzky, místo učebny přeměňování se měli sejít v komnatě nejvyšší potřeby. Čas letěl jako splašený, ani se nenadál a přišla ta obávaná chvíle. Vyrazil ze sklepení po půl osmé s úmyslem se ještě krátce projít. Ponořen hluboko do svých myšlenek došel až ke komnatě, kde se měl s Grangerovou setkat. Vzal za kliku a ke svému překvapení se ocitl v něčem, co vypadalo jako velmi malá předsíň. Hudba, kterou bylo slyšet i přes zavřené dveře, ho vytrhla z přemýšlení a on zbystřil. Dává Grangerová snad hodiny ještě někomu jinému? Možná tam je s Longbottomem a trénují to stupidní předtančení. Tak to ne! Jak tam bude Longbottom, otočí se na patě a půjde. Nebude se přece ztrapňovat ještě před ním, stačí Grangerová. Severus byl ve velkém pokušení otevřít dveře a podívat se, co se tam odehrává. Náhle si však uvědomil, že kromě hudby neslyší vůbec nic. Možná Grangerová předstírá výuku a místo toho si v pohodě dává dvacet. Se zlomyslným úšklebkem vešel a údivem mu spadla brada. Celá komnata teď vypadla jako velký baletní sál. Jak tam stál, zjistil, že se dívá sám na sebe. Naproti dveřím byla skutečně zeď osazená obrovskými zrcadly, jeho oči našly Grangerovou ve vteřině. Před jedním zrcadlem prováděla piruety a musel uznat, že zdařilé. Když se dotočila, mírně se jí podvrkla noha. S bolestným syknutím okamžitě přenesla váhu na druhou nohu a podvrknutou uchopila za chodidlo a přitáhla si ji blíž, připravena podrobit jí zkoumání. Severus odvrátil pohled, ale příliš pozdě.
,,Už jste tady? Výborně, pojďte sem," zavelela a odložila hůlku, noha byla v pořádku.
,,Máte nějaké základy nebo jste nikdy netancoval?"
,,Něco málo vím."
,,Znáte waltz?"
,,Jistě."
,,Perfektní," zaradovala se a přistoupila k němu. Severus na ni nechápavě hleděl.
,,Dejte mi ruku na bok a druhou chyťte tu mou."
Severus si odfrkl, ale poslechl. Když ji uchopil, projela jím vlna vzrušení tak silná, že to musela cítit i ona.
,,Děje se něco?" Zeptala se, když tam spolu stáli ruku v ruce a on jí pátravě hleděl do očí.
,,Nic," odsekl hruběji než zamýšlel.
,,Fajn," mávla hůlkou, gramofon se rozběhl, zastrčila hůlku a znovu vložila ruku do jeho. Severus si pro sebe odpočítal a vykročil. Udělal ale moc velký krok a šlápl Hermioně na nohu. V důsledku toho se srazili.
,,No, děláte moc velké kroky. Musíte dělat menší. Waltz je sice o dlouhém kroku, ale Váš je opravdu dlouhý až moc."
,,Já neumím dělat menší kroky, možná že Vy děláte kroky moc malé," Hermiona se zaškaredila.
,,Když říkám, že musíte dělat menší kroky, tak se to prostě budete muset naučit. Začneme znovu, odpočítám nám nahlas."
,,Tři, čtyři."
Severus tedy znovu vykročil a situace se opakovala. Hermiona protřepávala přišlápnutou nohu.
,,Uděláme to jinak. Pojďte sem a postavte se vedle mne," nařídila a postavila se proti zrcadlům. Severus začínal z jejího peskování vnitřně pěnit. Věděl, že mu nic hrozného neprovedla, ale vytáčelo ho to dirigování. Přesto poslechl a postavil se vedle ní. Na zemi před nimi se objevily dva čtverce.
,,Nejdříve vás naučím dělat malé kroky a pohybovat se po dané ose. Stoupněte si do pravého dolního rohu čtverce." Severus se postavil, kam mu řekla a nedůvěřivě hleděl na svůj odraz v zrcadle.
,,Tak a teď vykročte tak, aby jste se ocitl pravou nohou v pravém horním rohu, pak levou do levého horního rohu a pravou k ní přisunete." Severus na další instrukce nečekal a pokračoval dál.
,,Skvěle, ještě několikrát to zopakujte a zkusíme to spolu znovu." Přišel si neuvěřitelně hloupě, jak tam pořád přešlapoval z rohu do rohu. Byla však neoblomná.
,,Waltz je základ, ten prostě musíte umět. Tancuje se na každém plese."
,,To já vím. Otázkou zůstává, zda jste natolik schopná, abyste ho zvládla naučit."
,,Prosím?"
,,Jen konstatuji, že vaše metody jsou poněkud... dětské."
,,Co se mnou máte, ksakru, za problém?"
,,Vůbec nic."
,,Jistě a proto na mne neustále nasazujete? Je to kvůli tomu, co se stalo v Chroptící chýši?"
Severus ztuhl.
,,Já si to nepamatuji. Vzpomínám si ale, že když jsem se probral u svatého Munga, seděla jste tam a držela mně za ruku!" Vyštěkl a Hermiona zčervenala jako pivoňka.
,,A co má být? Já to s vámi myslela dobře!"
,,Jak dlouho jste tam byla?"
,,Chvíli," zalhala honem. Nebyla to pravda, seděla tam každý den několik hodin.
,,Opravdu? To byla ale zvláštní náhoda, nezdá se Vám?"
,,A dost. Nebudu se s Vámi dohadovat. Jdeme trénovat nebo se nafouknete a odplachtíte?" Zeptala se zostra. Severus Sám nevěděl, jestli je připravený zjistit, co se tenkrát stalo. O tomhle uvažoval už několikrát a chtěl vyřešit aspoň něco. Prostě potřeboval vědět, co se s ním dělo tu noc, kdy měl zemřít. Hermiona zrudla snad ještě víc, věděla ale, že reálně hrozí tahle situace. Jen si to doposud nepřipouštěla, pořád se něco dělo a ona neměla ani pomyšlení tímhle směrem. Jenže co teď? Bude mu to muset ukázat, koneckonců měl na to právo a ona sama by to na jeho místě chtěla vědět. Nezbývalo než doufat, že ten okamžik ještě nenastal.
,,Pokud dáte pryč ten stupidní čtverec, pak ano."
,,Fajn."
Severus přešel k Hermioně a bez vytáček zaujal taneční postoj. Usoudil, že bude lepší nechat události oné noci ještě chvíli spát.