Jistě, pane profesore

4 - Inkognito

Kapitola 15+

Severus stanul na příjezdové cestě u Malfoyových. Grangerová mu ani po několika dnech nešla z hlavy a rozhodl se vypravit za Narcissou. Znal ji příliš dobře aby věděl, že pokud něco je mezi Grangerovou a Dracem, bude se chlubit a nenechá si to pro sebe. A možná, pokud bude mít štěstí, tam zrovna bude i ona. Kvapem došel ke dveřím, skřítek ho uvedl do salónku a teď čekal, až se objeví paní domu.

,,Severusi, čemu vděčím za to potěšení?" Zeptala se a vtiskla mu polibek na tvář.

,,Stýskalo se mi." Procedil suše a Cissa povytáhla obočí.
,,Nudil jsem se." Přiznal nakonec. Žena se usmála, tleskla a na stole se objevil čaj.

Severus hořel nedočkavostí zjistit, jak to ve skutečnosti je a přistihl se, že svou společnici téměř vybízí, aby něco řekla. Narcissa však žvanila jen o běžných "strastech" paní domu, poslední módě a nějakých blbých šatech. Vnímal ji jen částečně, v hlavě mu vířily otázky jedna za druhou. Potlačil nutkání se zeptat na milostný život jejího syna. Toužil tomu však přijít na kloub. Představil si sám sebe, jak se ptá Cissy, jestli ví, s kým její syn chrápe. Drze se ušklíbl, když si vybavil její zaražený, téměř až dotčený výraz, který u ní už párkrát viděl.

,,No a nakonec bych tě ráda o něco požádala."

,,Mne? O co?"

,,Potřebuju tvou asistenci."

,,K čemu? Léta sis zvládla poradit sama a najednou potřebuješ muže?" Protáhl líně.

,,Potřebuji, abys se mnou vyrazil do mudlovského Londýna."

,,Cože? Odkdy ty chodíš mezi mudly?"

,,Od doby, co můj drahý manžel sedí v chladu Azkabanu."

,,K čemu bych ti měl být?"

,,Potřebuji se dostat do jednoho podniku. Musím vědět, jak je to mezi mým synem a Miou."

Sdělení na Severuse zapůsobilo. On sám si přál vědět, jak to je, ale nemínil to dát Cisse najevo, moc by se pak vyptávala.

,,Nejdu."

,,Severusi, prosím. Jsem zoufalá, Draco stárne a já bych ráda znala budoucí nevěstu."

Takže Narcissa taky nevěděla nic. Jenže něco tam být muselo, když se o to tak vehementně starala. Díky Bohu za staré kouzelnické tradice!

,,Dobrá, ale vyberu si to i s úroky, s tím počítej." Přisvědčil nanejvýš otráveně, ale v hloubi duše měl radost.
,,Děkuji!" Zajásala.
,,Kam vlastně jdeme?"
,,Do jednoho tanečního klubu."
,,Cože?! Tak to prr, tam mě nedostaneš."
,,Severusi, jen se tam porozhlédneme a půjdeme. Navíc nás nepoznají."
,,Odkdy chodí Draco do mudlovského klubu?"
,,Já ti ani nevím, ale už spolu pár let chodí tancovat."
Severus nevěřícně kroutil hlavou a připadalo mu, že se snad ocitl v nějakém špatném vtipu. Vždycky si myslel, že má perfektní přehled a najednou zjistil, že jeho kmotřenec se chodí natřásat někam do mudlovských klubů a on o tom nevěděl. Narcissa ho seznámila se svým plánem, nezapomněla mu připomenout, že se potřebují zamaskovat tak, aby je nepoznali, ani kdyby jim stáli tváří v tvář.
,,Tak na to jsi chtěla mnoholičný lektvar." Cissa se usmála.
,,Nemůžu ho nechat jen tak se bezcílně poflakovat. Dokud je tu Hermiona, bude to v pořádku. Ale ona odjede do Bradavic a co pak? Sice se zmiňoval, že se budou vídat, ale přece jen budu klidnější, když budu vědět, na čem si vlastně stojím."
,,Proč se ho prostě normálně nezeptáš?"
,,Ne, vážně? To by mě nikdy nenapadlo! Samozřejmě, že jsem se ho ptala a myslíš si snad, že mi něco řekl? Tvrdí, že spolu nic nemají, ale já vím, že u ní spí, jednu dobu spolu dokonce i bydleli, ale nevím, za jakým účelem."
Severuse její slova vyvedla z míry, sám nechápal proč. Bylo jasné, že jestli spolu něco mají, budou spolu spát nebo žít. Přes to ho ta myšlenka děsila.
,,Tak ses mohla zeptat jí."
,,Severusi, dáma o takových věcech prostě nemluví." Pokárala ho.
,,Já to vzdávám. Dones tedy lektvar, ať můžeme začít. Mimochodem, kde jsi sebrala vlasy nebo něco z těch lidí?"
,,To nepotřebuješ vědět." Usmála se a očividně jejich rozpravu na toto téma považovala za ukončenou. Narcissa byla nachystaná perfektně, měla připravené oblečení, boty, doplňky, prostě všechno.
,,Jak poznáme, kde je hledat?"
,,Můj syn strávil v mudlovských klubech spoustu času. Ti dva vymysleli systém. Mají rozdělené kluby podle potřeby. Pokud chtějí jít jen spolu, chodí do těch prvních pěti. To jsou pak většinou spolu celou noc a moc nestřídají taneční partnery. Pokud jdou každý sám za sebe, je to těch pět spodních. Sice nejdou spolu, ale dávají na sebe navzájem pozor." Vysvětlila a podala mu papírek.
,,Rád bych ti připomněl, že projít všechny nestihneme, nemáme čas."
,,Já ale vím, že dnes jdou zvlášť a navíc jsem jim pověsila na paty skřítka."
,,Jsem ohromen. Tolik informací a příprav a přes to jsi nebyla schopná zjistit, jak to mezi sebou mají? Beru zpět, opravdu potřebuješ pomoc."
,,Nech si toho. Počkáme na signál, převlékneme se a vyrazíme."
Neuběhlo ani patnáct minut a Narcissa držela v ruce prázdný lísteček. Postupně se začal vykreslovat, až byla schopná vidět ceduli.
,,Melody." Konstatovala k Severusovi, ten se jí neochotně chytil a přemístili se.
Když vešli dovnitř, ptal se Severus sám sebe, jak je dokážou najít v takové změti lidí. Jenže netrvalo dlouho a Severus ji objevil. Málem mu spadla brada. Byla přímo ve středu tanečního parketu. Hermiona byla oblečená podobně jako ten den, kdy ji navštívil. Velmi svůdně se kroutila kolem nějakého chlapa, který na ní mohl nechat oči. Severus viděl akorát konec a pochopil, že se Hermiona chystá k baru. Když se přiblížil k jejímu tanečníkovi, nalepil se na něj a účinky jeho kletby se dostavily okamžitě. Tanečník se skácel jako podťatý. Severus se samozřejmě naoko zajímal, co se mu stalo a když zahlásil, že omdlel, bodyguardi přispěchali na pomoc a nebohého chlapa odklidili. Severus na nic nečekal a razil si cestu k baru. Uvědomil si totiž, že je vlastně inkognito a může toho náležitě využít. Hermiona seděla na baru a on se jí přikradl za záda.
,,Co tady děláte tak sama, slečno?" Nic chytřejšího nevymyslel. Hermiona se bleskurychle otočila a když na něj pohlédla, mohl si v jejích očích přečíst zklamání a jiskry, které vyhasly.
,,Děje se něco?" Zeptal se, když na něho zírala.
,,Pardon, ne, samozřejmě že ne. Jen máte velmi podobný hlas někomu, koho znám."
,,Mohu?" Zeptal se a ukázal na židli vedle ní. Přikývla.
,,A komu ten hlas patří?"
,,Patří jednomu muži." Odpověděla a zírala před sebe.
,,Znamená ten muž pro Vás něco? Protože podle hlasu poznáte většinou jen někoho blízkého." Neodolal.
,,Řekla bych, že do toho Vám vůbec nic není." Odpověděla drsně, až to Severuse zarazilo.
,,A já bych se Vám nelíbil?" Zeptal se a nechápal, co to celé má znamenat. Krátce na něj pohlédla a pak se s nezájmem otočila znovu před sebe. Jednu ruku stále pod stolem.
,,Ne, bohužel." To Severuse někde hluboko bodlo.
,,Mohl bych Vás na něco pozvat?"
,,Ne, děkuji. Na někoho čekám."
V ten moment se odněkud vynořil ten blonďatý ďábel.
,,Promiň, zlato, zdržel jsem se." Řekl Hermioně a políbil ji na ústa.
,,V pořádku. Posaď se a seznam se tady s ..."
,,Ehm, Seth Ford."
,,Tom Mayer."
To určitě.
,,Říkala jsem, že tady Seth má velmi podobný hlas jako jeden náš přítel."
,,Bohužel jsem se nedozvěděl, o jakého muže se jedná." Odvětil Severus ne příliš nadšeně. Dracovi se ve tváři objevil zvláštní výraz.
,,Tohle je ta naše. Půjdeme?" Na odpověď nečekal a odtáhl Hermionu na parket.
,,Něco se děje. Vidíš tam vpravo tu ženu s blonďatým copem?" sykl. Hermiona se nenápadně ohlédla a přikývla.
,,Dal bych krk na to, že je to moje matka. A jestli je to ona, tak pak víme, kdo byl ten chlap u baru." Hermioně svitlo.
,,Ty myslíš, že?"
,,Přesně. Tak si říkám, že by stálo za to jim trochu zamotat hlavy." Ve tváři se mu zračilo pobavení. Hermiona kývla a vydala se pro Severuse, Draco odkvapil směrem k Narcisse.
,,Odpusťte, umím být někdy hrubá a kamarád má poněkud zvláštní způsoby. Mohu Vás požádat o tanec?"
,,Lituji, netančím." Hermiona se však nenechala odbýt.
,,Je to jednoduché, pojďte." Vzala Severuse za rukáv a už ho táhla k parketu. Nebyl schopen protestovat. Natiskla se k němu a polilo ho horko. Otočila se k němu zády, položila jeho ruce na své boky a dala se do tance. Naprosto nestydatě se občas otřela o jeho rozkrok a on věděl, že je v pasti. Koutkem oka viděla, jak Draco hučí něco do Narcissy, ta se začíná červenat a vypadá, že by se nejradši na místě propadla. Nakonec se k němu otočila čelem a upřeně na něj hleděla. Severus se vzpamatoval a přitáhl si ji blíž, byli tak tělo na tělo. Přitisknutá k němu si užívala celou situaci. Zároveň byla ohromená jeho výpadem, ale nedala na sobě nic znát. Netušila, jak je možné, z něho nemá trému. Nejspíš to ale bylo tím, že nevypadal jako on. Doba, která uplynula od jejich posledního setkání, kdy k němu něco cítila, byla dlouhá a Hermionina slabost pro učitele lektvarů pomalu ztrácela na své původní podobě. Nyní byla nervózní z toho, co se vlastně stane. To ji stresovalo víc, než jeho přítomnost samotná. Vrátí se snad její city? Nebo je definitivně ztratila, když si prostě jen užívala svobodného života a dost svého volného času trávila s mladým Malfoyem? Byla si téměř jistá, že kdyby před ní stál ve své podobě, nebyla by schopná se k němu tisknout. Draco na ni nepatrně kývl a to byl signál k ukončení celé šarády. Hermiona se lehce otřela rty o jeho krk.
,,Děkuji za tanec, pane."
Severus nebyl schopen se hnout nebo cokoliv říct. Draco popadl Hermionu a společně vyšli ven.
,,Teď počkáme, jestli to byli oni, poženou se za námi. A my jim zamotáme hlavu úplně." Zavelel a Hermiona se tetelila škodolibou radostí. Oba si zapálili a čekali, co bude. Stáli spolu v objetí, aby mohli realizovat poslední část plánu. Dveře od klubu se rozrazily a Draco uviděl matku a Snapea. Hermiona se jako na povel rozesmála sladkým, zvonivým smíchem.
,,Tvoje chyba, brouku." Houkl na ni a začal Hermionu vášnivě líbat. Nakonec se od sebe odtrhli, vzal ji kolem ramen a pustili se ulicí pryč. Narcissa i Snape stáli jako přikovaní.

,,Ty tomu rozumíš?" Vyhrkla Cissa, když dorazili zpátky do Malfoy manor.
,,Nevím. Buď nás poznali a hráli si s námi nebo spolu opravdu jsou. V každém případě nejsme o nic moudřejší než předtím."
,,Co ti vlastně řekla?"
,,Nic moc."
,,Ale kroutit se teda umí." Severus jen zabručel.
,,Co ti řekl Draco?"
,,To se radši ani neptej. Bylo to příšerné. Mluvil o společné noci. Bože, bylo mi tak trapně." Severus se pobaveně šklebil, ovšem jen chvíli.

Hermiona s Dracem zapadli k ní domů a smáli se jako pomatení.
,,Jak jsi na to vlastně přišel?"
,,Znám ji. Ať už to udělala jakkoliv, hlas a mluvu nezměnila. Kdybys viděla, jak se Severus tvářil! Měl ve tváři tak kamenný výraz, že vypadal jako socha. A myslim, že nebyl kamennej jen výraz. Když jsem tě viděl, i já bych měl problém se udržet." Podotkl uznale a Hermiona zčervenala.
,,Bylo v tom ale něco víc. Jsme na sebe zvyklí, tancujeme spolu skoro pořád, ale u něj to bylo jiné. Byl tam nějaký zvláštní náboj, úplně jsi ho zblbla."
,,Ty sis taky vedl dobře. Cissa vypadala, že co nevidět omdlí. Co jsi tam do ní hučel?" Vyhrkla honem ve snaze vést diskuzi jiným směrem. Draco se zasmál.
,,Předvedu." Přešel k Hermioně a postavil se stejně jako předtím k matce.
,,Zlato, co bys řekla malý exkurzi?" Hlas měl posazený nízko a spíš šeptal.
,,Vezmu tě do nebe a zpátky. Umíš si to představit? My dva, spolu v posteli, oba nahý." Hermiona to nevydržela a začala se smát. Bylo jí Narcissy trochu líto.
,,Řekni mi, že takhle nebalíš holky?"
,,Jasně, že ne. Ale nic lepšího mě v tu chvíli nenapadlo."
,,Trsnem si?"
,,Proč ne." Souhlasila a on pustil hudbu.

Severus přecházel ve svém obývacím pokoji a stále si přehrával ten večerní výjev dokola a dokola. Ta drzá, malá lasice se kolem něj vlnila naprosto bez ostychu. Vyschlo mu v ústech a polilo ho horko při vzpomínce na její taneční umění, kterým ho knockoutovala. Pociťoval v sobě však ještě něco dalšího a upřímně ho to děsilo. Sexuální vzrušení necítil tak dlouho, že sám nevěděl, kdy to bylo naposled. Líbilo se mu mít ji blízko, ale zároveň si uvědomoval, jak moc vyrostla. Pronikla už do tajů milostných her? Naučila se snad svádět muže pro pobavení? Určitě to uměla a on byl nejspíš další na řadě. Jenže jak mohl být na řadě, když ani nevěděla, že je to on? Nemohla to vědět. A co mělo znamenat to zklamání v jejích očích, když se na něj podívala? Jistě, ten člověk, jenž mu nevědomky propůjčil svou podobu, nebyl žádný krasavec. Stejně ho ale někde bodlo, že o něj neměla zájem. Tak proč se pak vrátila a vytáhla ho tancovat? Uvědomil si, že na ni Malfoy cosi na parketu syčel a usmíval se. Mohl ho snad poznat on? Nejradši by si natloukl, že se soustředil při tanci jen na ni. Věděl, že Draco někam pospíchal, ale ona ho vyloženě zhypnotizovala a on prostě neměl tušení, co se mezitím dělo kdekoliv jinde. Musela cítit to pnutí v jeho rozkroku. Co když ale doopravdy ví, že to byl on? Mohlo to být právě proto cílené? Umínil si, že jejím svodům prostě nepodlehne a to ani ve chvíli, kdy by na něj čekala nahá v jeho vlastní posteli. Zároveň však nechápal svou potřebu se neustále ujišťovat, že o nic nejde. Jemu totiž o nic nešlo. A v jejím případě to byla pravděpodobně jen neškodná, pubertální hra. On o ní nestál, i když jeho tělo tvrdilo opak. A ona o něj určitě ne. A nakonec, ona přece ani nevěděla, s kým tančila. Proč ho ale, sakra, rozčiloval výjev, kde ji ten Malfoyovic spratek líbal jako smyslů zbavený?