Mafián

4,5

Diego Leon mě vedl po molu a lidé u našich nohou nám věnovali hladové pohledy. Museli jsme vedle sebe působit komicky. Já celá v bílém, on celý v černém. Já se rovnými blond vlasy, on s neposednými kudrlinkami černých vlasů. Moje pleť, která byla vždy velmi světlá, dnes kvůli strachu musela být ještě o několik odstínů bledší. Zatímco jeho olivová pleť, působila zdravě. On měl možnost volby a já nikoliv.

Diego a já jsme byli jiní. 

Zastavil se uprostřed mola.
„Líbilo se ti, když jsem tě líbal, viď?" zeptal se posměšně a já se na něj vyděšeně podívala. Dravě spojil naše rty, ale já neměla zájem. Chtěla jsem, co nejdřív odejít. Jeho otec přeci tvrdil, že teď je na programu už jen naše svatební noc.  Nespolupracovala jsem, ale nechala jsem ho dělat, co se mu zlíbí. Přesunul se k mému uchu a zašeptal. „Předem se omlouvám, Mandy. Brzy to bude za námi." Netušila jsem, co tím myslí.

Najednou zařval. „No tak spolupracuj, ty děvko." Já sebou cukla. Chvíli šeptá a působí mile a najednou křičí a ubližuje. Neochotně jsem rozevřela rty a nechala ho dělat, co se mu zlíbí.
„Rád bych tě viděl sehrát, co nejrealističtější mdloby." šeptal a hrál si přitom s mým uchem.

„Tohle líbání ti moc nejde." vyzkoušíme jiný způsob. Pojď líbat jinou část mého těla. Zakřičel a zatlačil na má ramena, tak moc, že jsem byla donucena si kleknout. Ne. Ne ne. To nemyslí vážně. Rozhlédla jsem se po sále. Lidé z gangu na mě stále upřeně hleděli. Některým jsem poznala v očích lítost, jiní v nich měli až nezdravou touhu vidět mě pokořenou.

„Diego, prosím." špitla jsem a doufala jsem, že to uslyší ten Diego, co mě před chvílí uklidňoval. Jakoby mě však vůbec neslyšel rozepl své kalhoty a vytáhl z nich obrovský penis. Nebylo možné, aby se mi do úst vešel. Prostě ne. Ne před lidmi. Ne nikdy.

Položil jeho ruku do mých vlasů a začal mě v nich vískat. „Neztrapňuj mě tady." Zařval a zatlačil na moji hlavu. Neochotně jsem ho poslechla. Ztrapnit ho před lidmi by bylo nebezpečné pro mne i Jennifer. Ani jsem nestačila odporovat, chytl mě za hlavu a narval si jí do klína. Jak jsem vyjekla, otevřela pusu, vrazil mi ho mezi rty, zastavil se až o mandle a já se snažila potlačit chuť zvracet. Držel pevně, nehýbal se. Nemělo cenu odporovat. Pomalu začal moji hlavou pohybovat. Byla jsem jako loutka.
Snažila jsem se nemyslet na to, jak mi ubližuje, ani na to, že jsem ztrapnění před tolika lidmi. Myslela jsem na něco hezkého, tak jak mi poradila Jenn. Pláž. Ignorovala jsem zvuky, jež tento akt vydával. S přítelem nebo možná manželem se kterým jsme už dlouho ve vztahu jsme se domluvili, že mu udělám dobře ústy. Ignorovala jsem nepříjemnou pachuť v ústech. On se už dlouho líbil mě a já zase jemu. Ignorovala jsem nepříjemný tlak. Jsem s ním na pláži a nikdo nás nemůže vidět.

„To mi nestačí." zahrozil Diego a ne muž z mých snů a já se ocitla zpět v realitě. Po tvářích se mi tekly slzy a rozpíjely řasenku. Povalil mě na podlahu mola. Jen jsem na ni bezvládně ležela. „Mandy, není ti nic? Jsi v pořádku? " zašeptal ještě tišeji než předtím. Musí mít rozdvojenou osobnost. Jeden krutý a druhý vlídný. „Sehraj mdloby, prosím." Proč mě o něco prosí, když si může vzít, co se mu zlíbí?
Začal do mě pomalu vnikat. Ucítila jsem strašlivou bolest. Jsi na pláži s někým koho máš ráda, Mandy. Myslí na to! Moje fantasie ale již nefungovala. Tato bolest se ignorovat nedala.

Brečela jsem a tiše trpěla. Viděla jsem do tváře spoustě lidem, kteří mi nepřišli na pomoc. A viděla jsem do tváře Diegovi. Nebo jedné z jeho povah. Chtěla jsem vědět jeho oči a poznat, co cítí, ale nešlo to. Ty zatracené brýle. „Mandy, hraj že jsi omdlela." Rozkázal mi šeptem a už se začínalo zdát, že i tato jeho část osobnosti je rozhněvaná. Poprvé jsem se pořádně zamyslela nad jeho rozkazem. Nevadí, když ho poslechnu. V tom však z mého výstřihu hrubě osvobodil jedno ňadro a začal si s ním hrát. Olizoval ho a zároveň do mě přirážel. „Omdli!" Šeptal stále naléhavěji. Nenáviděla jsem ho. Nenáviděla jsem přihlížející. Nenáviděla jsem otce a Jennifer, kvůli kterým jsem se ocitla v této situaci. Najednou vzal mé ňadro do dlaně a drsně zatáhl. Zaječela jsem bolestí a on do mne zapíchl nějakou injekci. Pak se mi udělalo před očima černo.

„S partnerkou v mdlobách to není zábava." slyšela jsem ještě, jak zaklel rozhněvaně. Poslední, co jsem cítila byla jeho náruč a to, že mě odnáší pryč.