Mafián

17

„Co bys hypoteticky udělala v mojí roli? Jak jsem se měla rozhodnout? Měla jsem to risknout, viď? Někteří lidé to přece zvládají v pohodě?" hustila jsem věty oznamovací i tázací už několik minut v kuse do nebohé Any, která zrovna umývala nádobí. Nabídla jsem se, že jí pomůžu, když předtím souhlasila, netušila, že si tím vynesla ortel smrti. Máchajíc utěrkou jsem do ní hučela v kuse nějaké své problémy, které jsem se snažila nenápadně zašifrovat.

Vytvořila jsem smyšlený příběh, přes který jsme se od Any snažila získat radu, co bych měla dělat při mé současné situaci. Věděla jsem, že vynášet osobní informace o Diegovi, bych před jeho zaměstnanci neměla.

Tvrdila jsme jí, že v maturitním ročníku jsem na jednom večírku prohloubila vztah se svým spolužákem. Oba jsme se chystali odjet na vysokou někam jinam, vlastně jsem ho ani neměla v lásce, ale ta noc byla skvělá. Nabídl mi pak, že bychom si to do jeho odjezdu mohli někdy zopakovat. Ať za ním prý kdykoliv přijdu. Aně jsem vymyšlený scénář naservírovala a poté jsem se zeptala, co by dělala v mojí situaci?

„Proč se vůbec tak zamyslíš nad historií? Teď už svoje rozhodnutí nezměníš..." zeptala se mě Ana a věnovala se dále nádobí ve dřezu.

Ana byla takový klidný tichý typ člověka, který nerad provozoval zbytečné tlachání. Nebo to jsem si aspoň myslela. Abych z ní dostala její názor na mou situaci, musela jsem ji nejdřív přesvědčit, že to má nějaký smysl.

„No, to je sice pravda, ale chystá se teď období velkých změn, takže tak trochu rekapituluju životní rozhodnutí. Zítra už tady přeci jen nebudu. " dala jsem jí něco jako odpověď a doufala jsem, že jí to uspokojí.

„Cože? Diego říkal něco o tom, že na zítra mám připravovat o jídlo méně, ale netušila jsem.. ne on by nikdy nedovolil, aby ti ublížili..." řekla Ana vyděšeně. Co si to myslí?

„Neboj, nechce mi ublížit...teda myslím. Jen odsud navždycky odjedu." ta slova mi šla přes jazyk ztěžka. Co to dělám, měla bych být šťastná. Jenže slovo navždycky je velmi silné.

„No dobrá, pokud ti nějak můj názor pomůže, mě by asi vztah s někým, koho nerespektuju, nebavil. I když by v něm byla chemie, tak jak říkáš, vztah založený jen na sexu není nic pro mě." snažila se mi velmi mírně, jak už to má Diegova kuchařka ve zvyku, oponovat. „Říká si to o malér." To nebylo to, co jsem chtěla slyšet. Znamenalo to, že mi radí, ať už za Diegem do jeho pracovny nejdu.

„O malér by si to říkalo, kdyby jsem k němu něco cítila, nebo on něco cítil ke mě, ale nic takového nám nehrozilo. A tím, že to mělo jasně hned skončit, nebyl ani prostor pro to, aby tam nějaký pocity vznikly. Jen bychom si zlepšili posledních pár dní a pak bychom se každý vydali vlastní cestou. Celé by to bylo racionální bez nějaykých všekomplikujících emocí. " upřesnila jsem imaginární situaci tak, abych přesvědčila Anu, že rozhodnutí, které se chytám udělat, není až zas taková pitomost.

Ana se zastavila v mytí nádobí a věnovala mi intenzivní pohled. Ošila jsem se. „Mandy, tomu přece sama nevěříš. Pro nás dívky je nemožné oddělit fyzický vztah od toho emocionálního, zatímco muži to snad mají skoro naopak. Něco takového by tě pouze zranilo, kor když jsi byla teenager." řekla a otočila se zpět k mytí.
To, že jsem si za tu krátkou dobu Anu docela oblíbila, neznamená, že mi po její poznámce nezačala vřít krev. Takováhle tvrzení mě vždycky dokázala rozčílit. Chápala jsem, že Ana nejspíš prošla v malé mexické vesničce stereotypní křesťankou vychovou, která ji učila informace přejímat od rodičů a ne nad nimi kriticky uvažovat. Já jsem ale nesouhlasila s tvrzením, že muži a ženy jsou absolutně odlišné bytosti, které nad ničím neuvažují stejně a sejdou se jedině v posteli, kde jsou ale každý z jiného důvodu.
Samozřejmě, že existují rozdíly, ale je toho přece mnohem víc společného a rozhodně to nefunguje tak, že všichni muži přemýšlejí nad věcmi stejně a ženy sdílí jednu společnou mysl se stejnými názory a reakcemi na situace. Nechtěla bych přemýšlet jako moje biologická matka, rozhodně jsem byla podobnější otci.
Jednou jsem vydechla a uklidnila jsem se. Jak mě to mohlo takhle vytočit?