3

164 5 0
                                    

„To bude dobré. Ty něco vymyslíš." řekla Jennifer a objala mne. Přitiskla jsem si ji k sobě blíž a doufala, že všechny moje problémy zmizí. Snažila jsem se zadržet slzy, ale nepodařilo se to a naplno jsem jí po chvíli začala brečet do ramene. Snažila se mě něčím uklidnit, šeptala mi do vlasů slova na uklidnění, ale nic nepomáhalo. Až mě najednou napadla příšerná myšlenka. Můj terapeut by mi za ní pořádně vyčinil a já samozřejmě věděla, že je hrozné takto smýšlet, ale když mě to uklidnilo, neměla jsem nutkání s tím přestat.

Zaujala jsem nějakého muže, takže mám konečně nějakou hodnotu.

Ano, vím je to strašná myšlenka, ale on si mě vybral. Není nemožné, aby se do mne někdo zamiloval. I když v tom velikou roli hrálo věno, budu mít z pohledu ostatních nějakou cenu a někdo si mne vezme ještě ve věku, kdy je žena milovatelná.

Bože, věděla jsem, že je špatné si tohle myslet. Roky terapie byly najednou vniveč. 

„Už jsi se vybrečela?" přerušila mě z mého nevhodného přemýšlení nějaká žena. Byla podobně stará jako já a měla velmi svůdný hluboký hlas. Byla krásná tím přirozeným způsobem, husté řasy, velké tajemné oči, jemná pleť kontrastující s tmavou pihou na tváři. 

„Já jsem Elena Lopezová. Dostala jsem na starost připravit tě na obřad. Pojď za mnou." řekla a já jí poslechla. Vyšla jsem kovovými dveřmi a konečně jsem za sebou nechala naše dočasné vězení. Už jsem se nadechovala na otázku. Chtěla jsem se zeptat, co bude s Jennifer, ale Elena mě předběhla. „Tvou matku přivedeme až budeš připravená, teď by tě jen rozrušovala." Stačilo mi vědět, že ji za chvíli uvidím. Kývla jsem hlavou na znamení souhlasu a následovala ji do velké koupelny, kde byla připravena skupina dívek, co mě nejspíš měly pomoct s přípravami.
„Tohle jsou dívky, za které jsem odpovědná, postarají se o tebe před svatbou."

Dívky, které byly nějak spřízněné s Leonovým gangem včele s Elenou, mě začaly připravovat. Česaly mne, nechaly mě se umýt, malovaly mě a připravovaly pro mě i šaty. Bylo by to příjemné, vlastně by to působilo jako den v lázních, kdybych jen nevěděla, co mě čeká, a kdyby dívky neměly na tvářích tak lítostivé pohledy. 

„Jaký je Diego Leon? Myslíte, že bude dobrým manželem?" zeptala jsem se nejistě. Dívky si vyměnily ještě lítostivější pohledy. 

„Na to teď nemysli. Nechci, aby ses mi tady zase rozbrečela, ten makeup nám dal hodně práce. " rozkázala mi Elena.

„Nerozbrečím se. Přísahám, chci vědět do čeho jdu." Elena dlouze vydechla, jako by nad tím přemýšlela. 

„No dobrá, ale neříkej nikomu, že jsme ti to prozradily." Kývla jsem hlavou a ona pokračovala. „Salvador má dva syny, Diega a Mattea. Matteo Aguilar je velmi milý k ženám a je příjemné s ním trávit čas, bohužel je Salvadorovým nevlastním synem. Jeho vlastní syn Diego je Matteovým přesným opakem."

„Všude, kam přijde, zavládne chlad." řekla jedna dívka. Druhá hned pokračoval, „To je kvůli tomu, že má s sebou vždy dva velikánské nebezpečné černé psy. Má je nacvičené na to, aby zaútočili na kohokoliv, kdo se mu znelíbí."

„Dámy, nevěstu zajímalo, jak se chová k ženám." usměrňovala je Elena, aby se nevzdalovaly od tématu. 

„To je snad ze všeho nejhorší." řekla jedna. „O dívky z mafie naštěstí nejeví přílišný zájem, ale na společenské akce si párkrát přivedl nějaké ženy zvenčí. Působily vždy jakoby se ho bály a po nějaké době, ho vždy omrzely. "
„A někdo našel pak jejich znetvořená těla poblíž našeho území." vypískla další vyděšeně.

MafiánKde žijí příběhy. Začni objevovat