27. back👨🏿‍🦲

46 3 0
                                    


                          PO HODINĚ

George pov:
Hodinu po té co doktor odešel, povídal jsem si s dreamem který mi vše vysvetlil. Bylo mi to celkem lito ale stále mi neřekl kam jsme měli jet. Nějak jsem to neřešil. Po chvíli přišel do pokoje doktor a oznamil že mě odvezou do mistnosti kde mi prohlednou tu nohu atd. Dream se zeptal jestli může se mnou a doktor odpověděl že ano. Byl jsem šťastný že me propustí. Nemám moc rád nemocnice. Za doktorem přišla sestřičk která mě z postele přesunula na vozík.
"Mohl bych ho tlačit já na tom vozíku? " Zeptal se dream.
"Samosebou, neni problém. Pojeďte za nami."  Řekla jedna ze sestřiček a odešla za doktorem na chodbu.
Dream me tlačil na voziku a nasledoval doktora se setřičkou. Připadal jsem si strašně trapně na tom vozíku.
"Tady zastavte" Řekl doktor a podíval se na nás. 
Dream zastavil a postavil se vedle mě. Doktor se mi nejdřív díval na tu nohu a různě ji mačkal, poklepával na ni kladívkem atd. Po chvili zavolal sestru aby mu přinesla obvaz. Poté co sestra přinesla obvaz, mi doktor nohu zavázal. Sestřička mě opět vzala a prosadila mě na lůžko. Doktor psal něco na počítači mezitím co sestřička odešla pro berle. Když sestřička přinesla berle, dala mi je. Ja se zkusil postavit a málem jsem spadnul.
"Zkuste se s těmi berlemi projít, a vy ho přidržujte" Řekla nam sestřička. Dream mě tedy přidržoval a ja zkoušel nekolik technik jak chodit s berlemi. Po chvíli už mi to celkem šlo. Vrátil jsem se tedy zpět na lůžko. Doktor už mezitím tiskl nějaký papir.
"Poprosím podpis" Řekl doktor a dala mi tužku abych papir podepsal. Poté mi doktor dal nějaký další 2 papíry a řekl že ty jsou pro mě. Prý si je mám nechat. Neřešil jsem co je to za papíry a dal jsem je dreamovi. Poté jsem si vzal berle a šli jsme. Párkrát cestou z nemocnice jssm malem spadl ale clekem v poho. Když jsme vyšli z nemocnice tak jsem se na chvíli zastavil.
"Dreame, co bude vlastně s tvým autem? " Zeptal jsem se zvědavě dreama.
"O to neměl strach, odvezli ho do opravny a ten debil co nás předjížděl tak to všechno zaplatí.  Automechanik říkal že auto bude opravené zhurba za měsíc. " Odpověděl mi dream. 
"Oh, tak to je fajn" Řekl jsem a kulhal jsem dál.  Po cestě jsme si s dreamem povídali o různých kravinach.

                 Po 20ti minutách cesty

Dream pov:
Po dlouhy dobe jsme konečně příliš domu. Idemkl jsem dveře od domu a pomohl georgovi přejít prah. George si sedl na židli, odložil si berle a snazil se si sundat boty. Moc mu to nešlo tak jsem mu pomohl. Poté jsem sundal boty i sobe a vzal georgovi věci. George si vzal berle a zázračně přežil cestu po schodech. Když přišel ke dveřím, otevřel jsem mu a on se doslova rozběhl aby si lehl. Jsem rád že je šťastný. Dal jsem mu tedy věci vedle postele a odešel do kuchyně. Když jsem se však podíval na hodiny, uvědomil jsem si že je 1 hodina ráno.
(Ano, furt je ten den srážky takže je večer )
Zmenil jsem tedy názor že si půjdu lehnout. Rozbehl jsem se tedy k Georgovi do postele. Obejmul jsem ho a usnul jsem vedle něho jako malý dítě s plyšákem.





550 slov~ omg husta kapitola ze? Napsa a o půl noci. Ne fakt decka jdete spinkat ano? Mam vas rada.
Tu mate: 🍎🍓🫐🍌🍉🍕🌭🧇🥞🍟🥗🍝🍜🍧🍦🍬🍭🍫🍰🧁🍼🫖🧃🍵🥤🧋nemáte zač 😍😘👍💀


Pro alkoholiky jako su ja: 🍺🍷🥂🥃🍸🍹🍾 taky bych si dala ale nemám:( #deprese

Nashledanou🕺🕺

DNF první setkáníKde žijí příběhy. Začni objevovat