2. obchoďák:]

108 5 0
                                    

Dream pov:
probudil jsem se v 6:00h ráno a napsal jsem georgovi.

D:"dobre ráno gogy"

G: "dobre ráno jak ji se vyspal?"

D:"Ale jo šlo to ty?"

G:" Já se vyspal skvěle"

D:"tak to je dobře"

G:"hele nechceš dneska dat meet v parku?"

D: "jo klidně"

G:" :ok dneska v 15:00 v parku?"

D:"ok tak zatím ahoj"

G:"ahoj"

                                 14:45:

  koukl jsem se na telefon kolik je hodin a uvědomil jsem si že mám být za 15 minut v parku takže jsem se šel převléct a upravit. Když jsem byl upraveny tak jsem byl ještě 5 minut na telefonu.

                                V parku
došel jsem do parku a nikoho jsem tam neviděl. Najednou na mě někdo skočil a zasmál se. Já spadl na tu osobu a koukali jsme si do obličejů.   zděsil jsem seba vyskočil.
" kdo jsi ? " Zeptal jsem se neznámé osoby.

"No Já jsem George ten ze snapchatu" řekla osoba a usmála se.
"Ahaaaa! " Vykřikl jsem lehce rozklepaným hlasem.
Minutu jsme jen tak stáli a koukali jsme si do očí. Najednou gogy vyjukl.
"Hele nejdeme něco jiného dělat třeba nakupovat?"
" J-jo jasně" Odpověděl jsem zakoktaně.
Oba jsme si vzali věci ze země a vyrazili do obchodu. Když jsme došli do obřího nákupního centra tak jsme se oba dva rozhlížel kam půjdeme. Najednou jsem uviděl obchod s oblečením. popadl jsem george na záda a utíkal k eskalátorům. Když jsem doběhl ke vchodu obchodu, tak jsem zastavil a postavil george na zem. George mi někam utekl k mikinám, zatím co já utíkal ke kalhotům. Když jsme oba měli vybráno a zaplaceno, tak jsme vyšli z obchodu a koukali se kam dál by mohli jít utratit peníze. "Dreame?"řekl vyděšený George.
'Ano"odpověděl jsem.
"V-vidíš tamhle to?!"
*ukázal prstem na McDonald*.
"Ano Vidim." Odpověděl jsem klidným hlasem.
Než jsem sevzpamatoval,George už si objednával jídlo. Když jsem k němu doběhl tak jsem siv taky objednal jídlo a čekal. Když jsme oba měli jídlo tak jsme si sedli k jednomu stolu naproti sobě.
Když George rozbalil svoje jídlo, tak jsem se  podíval co má a sebral mu jednu hranolku.

"HEJ to je moje jídlo!" Zakřičel george když jsem mu vzal hranolku.
Já jsem se zasmal a jedl dál svoje jídlo. Když jsme měli dojedeno tak jsme odnesli táci a šli už ven.

~420slov~moc děkuji všem za podporu u minule kapitoly . doufám že snad nevadí že tahle kapitola je trošku delší ale takhle to hold vypadá když Já se rozepíšu :D tak zatím papa <3

DNF první setkáníKde žijí příběhy. Začni objevovat