Two Different Lifes|| Larry Stylinson

Chapter 15

°Harry°
Jak se mi od něj nechtělo. Chtěl jsem bejt s ním. Mít ho u sebe. Nenene!!! Stylesi, ty ses zamiloval, bože!!! Sedl jsem si na kraj studně, která se nacházela uprostřed našich ubytoven. Ale dneska to bylo tak krásný. Nemůžu být bez něj. Nemůžu to udělat sobě ani mě.

Asi po čtvrt hodině jsem se rozhodl jít do našeho pokoje. Hlavně je tam Zayn sám. Zabořil jsem si ruce do kapes od mikiny a vydal se na cestu.

Otevřel jsem potichu dveře. Zayn seděl na posteli a koukal na protější stěnu. Asi přemýšlel, protože si mě ani nevšiml. *„Ahoj Zee..." odhodil jsem klíče na stůl a šel k němu. *„Aho Harry. Nevšiml jsem si tě, promiň." *„V pořádku... Jak ti je?" *„Nevím... Jsem takový... Prázdný.. Něco mi chybí..." *„Doufám že teď nemyslíš drogy, protože ty tě Zee jen ničej." *„Ne, drogy ne. Spíš někdo mi v životě chybí..." *„Hele, co kdybysme zítra někam zašli." *„Jakože my dva?" vykulil na mě oči. *„Ne... Ještě Louis a jeho kámoši." *„A-ale..." *„Žádné ale Zayne, prostě půjdem!" *„Dobře.. Půjdu spát Harry.. Dobrou." *„Dobrou." já si zašel ještě do sprchy. Pak jsem si taky lehl a pokoušel usnout. I když to díky Louisovi moc nešlo.

°Louis°
Zase ten proklatej budík! Otráveně jsem svěsil nohy z postele, protřel si oči a protáhl se. Vzal do ruky mobil, kde jsem měl zprávu. Byla od Harryho. Hned mám lepší den. Otevřel jsem ji. #Čekám na tebe před budovou... Půjdem spolu na snídani ;)# oo super! Vystřelil jsem jak neřízená střela a vletěl přímo do koupelny, kde jsem se rychle připravil. Pak si vzal tašku z postele a seběhl schody.

*„Ahoj Harry!" řekl jsem zadýcháně a vrhl jsem se mu kolem krku. Objetí mi naštěstí obětoval. *„Proč si tak udýchaný?" *„Spěchal jsem, aby si tady nečekal tak dlouho." *„Loui.." zasmál se. *„No co?" *„Nic, pojď půjdem na tu snídani."