Two Different Lifes|| Larry Stylinson

Chapter 37

°Harry°
Už jsem tady tak 2 týdny. Nemůžu ani vstát. Nick mě denně mlátí a znásilňuje... Už to dlouho nevydržím. Jsem pohublý a promrzlý.

*„Dobrou noc, Harry!" převalil jsem se na bok. *„Au!" zakňučel jsem bolestí celého těla.

Shawn-Polici
Ještě 3 chatky a už to jsou dva týdny. Máme s sebou i doktory a je tady i Louis. Snad ho najdeme co nejdřív.

°Louis°
Prosím, ať už je tohohle utrpení konec. Nechci se dál trápit! Chci prostě mít u sebe Harryho a žít s nim spokojený život, bez nějakých problémů. Bohužel, jsem takový smolař, že to asi nikdy nevyjde...

°Nick°
Posadil jsem se na sedačku a zapálil si cigaretu. Potřeboval jsem se nějak uklidnit. Jsem tak rád, když vidím Harryho trpět, i když vím, že za nic nemůže. Miluju ho a chci ho mít za každou cenu u sebe. Muselo to jít po zlym, protože by se mnou jinak neodešel. On už mě nemilujeme, ale miluje toho proklatého Louise. Že já jsem neusnesl radši jeho, zabil ho a pak mohl být s Harrym. Teď pokouskách zabíjim Harryho a dělá mi to děsnou radost, což nechápu.

Najednou jsem venku uslyšel nějaký hlahol. Tipl jsem cigaretu o dřevěný stůl a napřímil se. Rozrazily se dveře a dovnitř vpadlo několik policistů se zbraněmi. *„Policie! Ruce nahoru!" tak a spadla klec... Za nima se objevili doktoři a Louis! Kruci...

°Harry°
Zezdola jsem uslyšel nějaký hlahol, který jsem bohužel nerozeznával. Byl jsem už mimo.. Na pokraji svých sil. Můj dech zpomaloval a zavírali se mi těžce oči. Věděl jsem, jestli mi někdo nepomůže, tak tohle je můj konec. Kéžby se teď tady objevil Louis a zachránil mě z tohohle hnusného snu.

°Louis°
Když Nicka zpoutali a odvedli do auta, šel jsem i s doktory do druhého patra, kde snad najdu Harryho.

Byly tam jediné dveře. Vešli jsme do nich a na kovové posteli jsem viděl lehce oddechující tělíčko. To snad nemůže být můj Harry?! Zhrozil jsem se... Kosti byly dost viditelné a ten pomalý dech, mě taky neudržoval moc klidným. Doktoři se k němu okamžitě i s nosítkama nahrnuli a já je následoval.

Byl to můj Harry! Teda se Harrymu aspoň trochu podobal. Doktoři ho naložili na nosítka a pak do sanitky. Samozřejmě jsem jel s nima. Byl jsem tak rád, že Harryho vidím. Sice ne v dobrém stavu, ale žil... Nestihl jsem se s ním ani pořádně uvítat, protože byl v bezvědomí a doktoři se snažili udělat první poslední, aby ho zachránili.