Two Different Lifes|| Larry Stylinson

Chapter 33

°Harry°
Sakra, mám pocit, jakoby mě někdo sledoval... Jsem jen paranoidní... Zašel jsem do temné uličky mezi dvěma domy, abych to měl kratší. Bohužel jsem to neměl dělat...

Otočil jsem se za sebe a v tu chvíli jsem ucítil jen bolest hlavy a pak si pamatuju jen tmu....

°Louis°
Kde ten kluk vězí?! Začínám mít o něj strach. Už je to nějaká doba co odešel. Radši mu zavolám.

Vytáčel jsem jeho číslo, když v tom jsem uslyšel jeho vyzvánění na posteli. Sakra! No jo.. To by nebyl Harry, kdyby si tady nenechal mobil. Ještě chvilku počkám. Zalehl jsem si do postele a zavřel oči.

°Harry°
Probudil jsem se ve stísněném prostoru. Chtěl jsem se posadit, ale rána do hlavy, jakou jsem si v ten okamžik dal, mi to neumožnila. Sakra! Vždyť já jsem v kufru od auta! Bože můj! Začal jsem křičet.. Bohužel jsem měl zalepenou pusu, takže to nikdo neslyšel. Únos? To snad ne...

Po asi 15 minutách se auto zastavilo. Slyšel jsem, jak někdo otevírá kufr.. Oslepilo mě světlo. Nejspíš jsme byli asi někde v garáži.. *„Sss.." zasyčel jsem. *„Vítej zpět, Harry..." ten hlas.. Ten hlas znám! Otevřel jsem pomalu oči. Koho jsem tam uviděl, tomu jsem nechtěl věřit!

Odlepil mi pusu. *„Nicku?!" *„Ahoj, Harry.. Stýskalo se ti?!" *„Co po mě chceš?!" začal mě tahat z kufru. *„Vždycky si patřil jen mě.. A teď to bude napořád.. Neměl jsem tě opouštět.." postavil mě před sebe a políbil mě. Odstrčil jsem ho svým tělem, jen co to šlo, protože ruce i nohy jsem měl svázané. *„Tohle si nebudeš dovolovat!" hned jsem schytal facku. Vzal mě za ruku a táhl někam z garáže, po schodech nahoru do nějakého pokoje. Když jsme tam došli, teda on došel, mě táhl vyloženě po zemi, posadil mě ke stěně a postupně rozvazoval. Pokoj byl skoro prázdný. Jen postel, skříň, stůl a to bylo vše. Bílé zdi a bílý koberec. Světlo bylo jen jedno a to na zdi. *„Proč tohle děláš, Nicku?!" *„Chci tě zpátky a vím že ty by ses ke mně jen tak nevrátil, protože máš toho Louise..." *„Ty hajzle! Jak o něm víš?" *„Važ slov, Harry!" *„Jak o něm, sakra víš?!" nahrnuly se mi slzy do očí. *„Jsem tady delší dobu.. Potřeboval jsem jen najít příležitost, jak tě odvézt." *„Nemáš v plánu mu něco udělat, že ne?!" rozbrečel jsem se naplno. *„Ale notak! Přece náš vůdce Badboyů nebude brečet, kvůli nějakému Louisovi?" *„Nic mu neuděláš!" *„To zatím nemám v plánu.. Ale záleží jen na tobě.. Když se budeš chovat, tak jak já chci, tak bude všechno v pořádku." pohladil mě po tváři. Byl tak odpornej. Sráč, zasranej!!

Ahojte :') jak jste si mohli všimnout, zase je tady ten špatný Nick. :D ale prostě, nemám ho ráda a mít nebudu :D
Hope You Like It ❤
Luxi❤